Hlavní navigace

ADSL: co se stalo?

20. 10. 2003
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Koncem minulého týdne se znovu projevily drastické následky zapnutí agregace výrazným zpomalením ADSL přípojek. Ovšem jen někde, jen u některých providerů a jen pro některé druhy přípojek. Jde o zákonitý důsledek chování uživatelů ADSL? Nebo se Český Telecom stále ještě nenaučil poskytovat ADSL bez zásadních problémů?

Konec minulého týdne se zapsal další smutnou kapitolou do historie ADSL v České republice. Český Telecom totiž znovu zapojil agregaci, a mnohým uživatelům se to záhy projevilo výrazným poklesem efektivní přenosové rychlosti, často až pod hranici dial-upu, a zvýšením latence (odezvy na tzv. ping). Silně to připomínalo neblahé události z počátku srpna, kdy Český Telecom zapojil agregaci poprvé, a i nyní to mezi postiženými celkem pochopitelně vyvolalo prudkou reakci (viz třeba aktuální diskuse na Živě).

K hodnocení toho, co se nyní skutečně stalo, a co to bude znamenat do budoucna, však bude zapotřebí ještě nějaký čas – situace se totiž stále mění, je dosti nepřehledná, a dostupných informací od Českého Telecomu i od jednotlivých providerů je jak šafránu. Možností, které připadají v úvahu (pracovních hypotéz), je hned několik:

  • Chyba je v principu agregace, který Český Telecom aplikuje.
  • Chyba je v implementaci agregace, a to všude (celoplošně).
  • Chyby jsou v implementaci, ale jen někde (v některých lokalitách a pro některé providery), nikoli všude.
  • K žádným chybám nedošlo, problémy pociťované koncovými uživateli jsou zákonitým důsledkem charakteru služby (především zvoleného stupně agregace a cenových relací) a chování uživatelů.
  • Důvod je ještě jiný.

Ještě než se pustím do úvah o pravděpodobnosti jednotlivých variant, zde je několik zjištění a konstatování:

  • Agregace nebyla spuštěna naráz, ale byla spouštěna postupně. Potvrzuje to i vyjádření tiskového mluvčího Českého Telecomu („Agregace byla postupně zapnutá na celém území ČR, v současné době již je uplatňována ve všech lokalitách.“). Některé příspěvky v diskusích na Internetu naznačovaly, že agregace byla zapojena nejdříve v Ostravě.
  • (V pátek odpoledne) byla agregace zapnuta již všem providerům (vyplývá z vyjádření mluvčího Českého Telecomu: „Agregace je také zapnutá u všech ISP.“)
  • Z dostupných signálů, zejména pak z diskusí na Internetu a četnosti jednotlivých stížností, lze usuzovat, že problémy se projevily jen v některých oblastech, jen některým providerů a jen pro některé druhy přípojek:
    • Problémy se týkají pouze přípojek s agregací 1:50, nikoli přípojek s agregací 1:20.
    • Nejvíce zpráv o problémech se na Internetu objevuje od klientů Nextry, připojených k agregačním bodům v Praze, Brně a Ostravě (nikoli ve Středočeském kraji), a to prakticky výhradně u již zrychlených přípojek (512 nebo 1024 kbit/s, s objemovými limity).
    • Na výrazné zpomalení si stěžují také někteří klienti Czech OnLine, naopak jen u původních přípojek (192 kbit/s a 320 kbit/s).

Z diskusí na Internetu také vyplývá, že v některých lokalitách a některým providerům se problémy vyhnuly úplně. Mohu to doložit i vlastní zkušeností. Měl jsem možnost průběžně monitorovat chování jedné ADSL přípojky 192/64 kbit/s od IOL (v Praze) a žádnou změnu jsem nezaznamenal. Naproti tomu třeba tiskový mluvčí ZUI pocítil již v pátek večer pokles na průměrných 42,79 kbit/s (na dosud „nezrychlené“ přípojce 192/64 kbps od COL).

Ozvalo se mi také několik čtenářů a jeden z nich (tímto mu děkuji) mi poskytl následující údaje o chování své linky (512/128 kbit/s, Nextra, Ostrava):

  • Pátek 17. října. Večer: od 50 kbit/s do 120 kbit/s.
  • Sobota 18. října. Ráno: od 230 kbit/s do 270 kbit/s.
  • Sobota 18. října. Dopoledne: od 70 kbit/s do 100 kbit/s.
  • Sobota 18. října. Odpoledne: od 90 kbit/s do 115 kbit/s.
  • Sobota 18. října. Večer: od 160 kbit/s do 190 kbit/s.
  • Neděle 19. října. Ráno: 460 kbit/s.
  • Neděle 19. října. Dopoledne: od 230 kbit/s do 320 kbit/s.
  • Neděle 19. října. Odpoledne: od 70 kbit/s do 110 kbit/s.
  • Neděle 19. října. Večer: od 50 kbit/s do 90 kbit/s.

Tento přehled svědčí o značných výkyvech: v neděli dopoledne se téměř podařilo obnovit „řádný stav“ (alespoň v Ostravě, což potvrzují i příspěvky dalších uživatelů v diskusích na Internetu). Poté ale znovu došlo k výraznému poklesu.

Jaké jsou reakce poskytovatelů?

Jak jsem naznačil již v úvodu, oficiálních reakcí na nejnovější problémy je dosud jako šafránu. Ze strany ISP jsem zaznamenal pouze výzvu Nextry, rozesílanou v sobotu 18. října v podvečer:

"Výzva pro klienty Nextra ADSLink Basic

Snažíme se aktivně s ČTc řešit současný problém s agregací. Momentálně by měla být znát změna k lepšímu, ale potřebujeme aktuální informace od uživatelů služby ADSLink Basic z agregačních bodů Ostrava (severní Morava) a Čechy (ne Praha a Středočeský kraj).

Kdo má zájem zapojit se do tohoto testu, pošlete email na adsl@nextra.cz, kde uvedete své uživatelské jméno, email kontakt, telefonní kontakt (pokud chcete), subjektivní hodnocení stavu, výsledek měření např. z SMetru na www.dsl.cz a pingy na www.nextra.cz.

Čím dříve, tím lépe. Děkujeme za spolupráci."

Radim Ponert, Nextra ADSL Sales Manager

Český Telecom se vyjádřil již v pátek odpoledne (viz zde):

Důsledkem agregace by neměl být podle našich měření pokles rychlosti ‚hluboko pod dialup‘. Pokud má některý zákazník takovéto problémy, nejlepším řešením je obrátit se na help desk svého ISP.

Prakticky identickou odpověď ve smyslu „chyba není na naší straně“ jsem dostal od Českého Telecomu i na svůj dotaz. Pokud by ovšem na straně Českého Telecomu skutečně nebyla žádná chyba, pak je velmi nepravděpodobné, že by problémy koncových uživatelů časově tak přesně odpovídaly postupnému zapínání agregace, které se celé odehrálo právě a pouze v síti Českého Telecomu.

Kde je příčina?

Jednou z hypotéz, vyslovených již v úvodu článku, je to, že nedošlo k žádné chybě, ani na straně Českého Telecomu, ani na straně ISP, a že dramatický pokles rychlosti zaznamenaný některými uživateli v některých lokalitách je zákonitým důsledkem chování uživatelů a toho, jak je celá služba navržena (jejího negarantovaného charakteru, zvoleného stupně agregace atd.). Tedy že jde o důsledek chování stahovačů, kteří přetěžují své přípojky. Pokud by to byla pravda, znamenalo by to například, že Nextra má (třeba oproti IOL) zdaleka nejvyšší koncentraci stahovačů, a to v Praze, Brně a Ostravě (nikoli ovšem připojených k agregačnímu bodu ve středních Čechách), a všichni tito stahovači již stihli „migrovat“ z objemově neomezených přípojek na varianty s objemovými limity. Na zpomalení u Nextry si totiž stěžují téměř výhradně uživatelé přípojek 512 a 1024 kbit/s s ob­jemovými limity.

Tipy C

Další hypotézou je to, že Český Telecom zvolil nesprávný princip agregace, který pak implementoval (a nyní zapnul). Tuto možnost naznačovaly některé diskusní příspěvky na Internetu, poukazující např. na rozdíly mezi statickou a dynamickou agregací. Pravdou je, že Český Telecom dosud nezveřejnil, jak přesně je agregace realizována (co přesně, v jakém poměru, na jaké úrovni atd.), a nejspíše to přesně nevědí ani samotní provideři, kteří navíc nemají možnost stupeň agregace ani její konkrétní realizaci ovlivnit. Osobně ale ani tuto možnost nepovažuji za pravděpodobnou příčinu současných problémů – z toho důvodu, že se problémy objevují jen někde, jen některým providerům, a jinde nikoli. Nebo snad jsou datové toky agregovány jiným způsobem (na jiném principu) pro různé lokality a pro různé providery? Ze stejného důvodu (problémy jsou jen někde a jen u někoho) považuji za nepravděpodobnou také plošnou chybu v implementaci agregace.

Za nejpravděpodobnější naopak považuji to, že současné problémy jsou způsobeny tím, že Český Telecom i přes více jak dvouměsíční „odklad“ (od srpna, kdy se poprvé pokusil agregaci zapnout) dokázal zvládnout technickou stránku zapnutí agregace jen někde, ale jinde ne (v některých agregačních bodech, pro některé ISP a pro některé druhy přípojek). Nejpodstatnější teď samozřejmě bude, zda a jak se podaří všechny problémy odstranit.

Kterou hypotézu (z úvodu článku) považujete za nejpravděpodobnější?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).