Hlavní navigace

App.net chce být tím, čím mohl být Twitter, kdyby ho nezkazila reklama

23. 8. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

App.net je „rozdílný druh sociální platformy“, dozvíte se v popisu nově vznikající služby. Svým způsobem je to podstatné, byť to možná bude trochu složitější na vysvětlení. A také to bude trošičku potřebovat, abyste „věřili“.

Začátkem července si Dalton Caldwell na svém blogu posteskl nad tím, jak se z Twitteru stala služba vedená čistě komerčními zájmy, která do svých uživatelů pumpuje reklamu a vývojáře aplikací podle libosti odstříhává od svého API. Ve svém textu vzpomínal na počátky Twitteru, kdy ho chápal jako „tu nejlepší věc vůbec“. A doufal, že prostřednictvím API Twitter umožní v reálném čase propojovat rozdílné služby novátorským způsobem.

Jenže Twitter se univerzálním rozhraním pro propojení čehokoliv s čímkoliv nestal, ale šel cestou sociální sítě závislé na inzerci (což mu nelze mít za zlé, tento obchodní model je u masových služeb na Internetu stále nepřekonaný). Poté, co na Caldwellův blog zareagovaly desetitisíce lidí, oznámil, že vizi univerzální platformy naplní svým vlastním projektem. Jmenuje se App.net a Caldwell na něj za měsíc získal od uživatelů příslib více než 800 tisíc dolarů.

Jde o naivní projekt internetového snílka, nebo se díváme na budoucnost sociálních sítí?

Hodně časná alfa verze

App.net nemá být konkrétní sociální síť, ale spíš platforma, nad kterou budou nezávislí vývojáři stavět své aplikace. Financování z reklamy chce nahradit tím, že bude pro uživatele i vývojáře placená. Její ukázku už teď najdete na join.app.net, a to včetně možnosti pořídit si uživatelský účet (50 dolarů za rok) nebo vývojářský přístup (100 dolarů za rok). Aktuálně App.net existuje v hodně časné „alfa“ podobě a umí toho velmi málo (možná snad ještě méně, než podobný projekt známý pod jménem Diaspora).

Samozřejmě, už tu právě ten jeden zmíněný příklad selhání v budování „otevřené“ sociální sítě je – Diaspora. Té se podařilo získat 200 tisíc dolarů na spuštění, ale pak se jí nepodařilo ani po více než třech měsících přijít s čímkoliv použitelným. Dalším, nejspíš podstatným, rozdílem je i absence obchodního modelu u Diaspory.

A kdo je onen vizionář Dalton Caldwell? Dvaatřicetiletý podnikatel se proslavil začátkem tisíciletí vytvořením služby na streamování hudby imeem, na kterou získal od investorů 50 milionů dolarů a kterou v roce 2009 koupil (a obratem zavřel) portál MySpace. Jeho firma také provozovala aplikaci Picplz.com pro úpravu a sdílení fotografií, jejíž provoz kvůli přesunu zdrojů na App.net začátkem července ukončila. 

Podle Caldwella bude App.net na první místo stavět své uživatele a vývojáře aplikací, nikoliv zájmy inzerentů. Reaguje na současný problém sociálních sítí (ať už je to Twitter či Facebook), kterým je vazba na konkrétního provozovatele a jeho ekonomické i politické zájmy.

Proč svět potřebuje sociální platformu?

Základem vzniku App.net je „pocit“, že současné sociální sítě nejsou dostatečně otevřené, transparentní a „pro-uživatelské“. Své uživatele omezují, nedávají jim dostatek svobody (třeba hlavně v tom, že nemohou kdykoliv sebrat veškerá svá data a odejít jinam), a jejich používání je vázáno Pravidly, která uživatele výrazně omezují (zejména co se týče jejich práv).

Částečně je to vše způsobeno obchodním modelem. Provoz sociálních sítí platí inzerenti a uživatelé je používají zdarma. Z hlediska podnikání se tak stávají pouze nástrojem, který je nutný k „výrobě peněz“. Sítě jako Twitter ani Facebook samy o sobě nejsou produktem. Tím jsou uživatelé a jejich data – bez jejich obsahu, interakcí a podpory by kterákoliv ze sociálních sítí přišla o příjmy. Bez aktivních uživatelů by na ně nepřicházeli ani další uživatelé, protože tyto sítě samy o sobě nevytvářejí žádný obsah.

Aby své uživatele mohli co nejlépe zpeněžit, potřebují mít provozovatelé sociálních sítí jejich obsah co nejvíce pod kontrolou. Potom si s ním Twitter i Facebook mohou dělat, co chtějí – a také to dělají. Mohou jakkoliv omezovat přístup k uživateli vytvořenému obsahu. Mohou ztížit a omezit jeho možnost přechodu na jinou sociální síť. A mohou zakazovat přístup vývojářů poskytujícím konkurenční software, který by uživatelům nabídl alternativní způsoby, jak sociální sítě používat.

App.net můžete „skoro“ vidět na alpha.app.net a „alfa“ v názvu tentokrát nemá úplně význam toho, že je to „ještě méně než beta“. App.net tomu skutečně říká Alpha, aby bylo odlišeno to, že je to jenom prototyp toho, jakým způsobem bude možné stavět aplikace „nad“ App.net. 

Proto se už několik let objevují úvahy o tom, zda by nemělo smysl vybudovat univerzálně použitelnou a (hlavně) otevřenou platformu, která by uživateli umožňovala svou sociální síť (respektive profil) „vlastnit“ a nakládat s těmito daty, jak sám chce. V ne zcela přesném přirovnání se můžete zkusit podívat na to, jakým způsobem dnes můžete psát blog – nástrojů na publikování je velké množství a možnost přechodu (migrace) mezi nimi je velmi otevřená. A pokud „někde“ blogujete, je přístup k vašemu blogu také podstatně jednodušší, než když používáte sociální sítě. Byť zrovna Twitter je se svým veřejně přístupným modelem podstatně lepší než uzavřený Facebook.

App.net přece nemá šanci přežít jako další sociální síť

App.net se za jeden měsíc podařilo získat přes 800 tisíc dolarů od lidí, kteří věří, že má šanci přežít. Nebo – možná ještě spíše – chápou App.net nikoliv jako „další“ sociální síť, ale skutečně jak otevřenou platformu, na kterou možná budou moci „přestěhovat“ svou primární „sociální“ existenci. A vyhovuje jim to, že nad vším budou mít plnou kontrolu, dostanou k dispozici plně obousměrné API a se svými daty si budou moci dělat co budou chtít. A navíc budou mít šanci ovlivnit budoucnost. Současný model více oddělených sociálních sítí totiž není dlouhodobě udržitelný.

Aby se sociální sítě někam vyvinuly, musí v průběhu příštích měsíců či let dojít k osvobození uživatelů od závislosti na konkrétní sociální síti. „Svět“ se nakonec bude muset dohodnout na čemsi univerzálním, co umožní vytvářet sociální identity a s nimi spojený obsah, a ten poté šířit na platformy, které si konkrétní člověk vybere. Dá se to přirovnat k e-mailu, u kterého je prakticky jedno, kde a jak ho používáte, ale pořád je to jedna univerzálně použitelná platforma. A můžete si u něj vybrat, kde svůj „obsah“ budete mít. Zda bude uložený na vašem disku nebo na nějakém serveru na Internetu.

Ve světě sociálních sítí už dnes podobně fungují aplikace jako je například Buffer. Veškeré své sociální konání pak svěřujete této jediné aplikaci, která se stará o to, aby se obsah šířil na různé sociální sítě – ať už je to Twitter, Google+, Facebook, LinkedIn či App.net.

App.net může změnit budoucnost

App.net je zatím velkým experimentem, zda je opravdu možné vytvořit právě to, čím – slovy Caldwella - Twitter mohl být. Může radikálně změnit způsob, jakým budeme v budoucnu používat Internet. Ten se za posledních několik let výrazně proměnil v cosi „sociálního“.

App.net může zajistit uživatelům to, že budou skutečně vlastnit to,  co vytvoří, a kdykoliv si vše budou moci odnést s sebou. Tedy mimochodem něco, co ani (relativně stále velmi) otevřený Twitter stále neumožňuje.

App.net se samozřejmě může stát poskytovatelem univerzální identity na Internetu. O což už dnes hodně, ale opravdu hodně usiluje jak Facebook, tak Google.

App.net může nebývalým způsobem podpořit vývoj sociálních aplikací, které budou data umět použít takovými způsoby, které nikde jinde aplikovatelné nebudou.

App.net coby placená služba může znamenat, že jako platící uživatelé i vývojáři budete mít daleko větší šanci, že vás vůbec bude někdo brát vážně a nebude vás držet jako rukojmí. Nebo vás – v případě vývojářů – kdykoliv od své služby odstřihnout. Samozřejmě to přináší i riziko – App.net totiž potřebuje udržet dostatečný tok příjmů, aby dokázala nejenom fungovat, ale také se rozvíjet, inovovat a růst.

Jak to vlastně nakonec je

Chcete nějakou jasnou odpověď? Žádná neexistuje. Škarohlíd vždy (a správně) namítne, že podobně „svobodné“ a otevřené mohou být i firmy, které jsou financovány reklamou. Stačí jenom, aby trochu chtěly. Může namítat, že App.net stejně určitě přijde i s financováním reklamou (i když to dnes zásadně odmítá). 

BRAND24

Zcela správně upozorní na to, že drtivá většina BFU (dnes synonymum pro Běžný Facebookový Uživatel) nic jako App.net nepotřebuje a potřebovat nebude. A že tedy App.net je hračka pro geeeky, nemající žádnou šanci na rozvoj. App.net tak může být dalším vaporware a projektem, který upadne v zapomnění, stejně jako se to („úspěšně“) daří Diaspoře.

Pořád to ale nic nemění na tom, že bez stovek pokusů a následných selhání by neexistovala ta jedna úspěšná věc, která svět posouvá o kus dál. A proč by to nemohla třeba být právě tahle platforma?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).