Hlavní navigace

Arbitráž u domény .cz

28. 4. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Při registraci nové domény, při jejím prodloužení či při změně držitele už budou muset obě strany, jak registrátor, tak držitel, podepsat doložku, že se podrobují pravomoci Rozhodčího soudu ČR. To bude znamenat podstatné urychlení a zjednodušení sporů o doménová jména, ale také složitější registrační proces. Termín? K 1. srpnu 2004.

Spekulace s doménami jsou staré snad jako domény samotné. Možná by se i dalo říci, že ihned po tom, co se objevily první domény, které bylo možné veřejně registrovat, se okamžitě objevili i první spekulanti. Problém byl zpočátku v tom, že domény a jejich administraci měli na starosti především různí techničtí experti. A ti mají bohužel často tu špatnou vlastnost, že se soustředí na technickou funkčnost čehokoliv a zapomínají, že lidi jsou lidi. A lidé jsou především vynalézaví. Proto byla postupně přijímána opatření, která se především snažila spekulacím zabránit a následně i ulehčit jejich řešení. A jedním z takových opatření je právě změna pravidel registrace [PDF, 288 kB], kterou odsouhlasila valná hromada CZ.NIC 25. března 2004.

Nejdůležitější změnou je především nový bod 18. Rozhodčí veřejná nabídka, v němž se držitel neodvolatelně veřejně podrobuje pravomoci Rozhodčího soudu při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Řád rozhodčího soudu vyžaduje, aby tuto doložku oba účastníci vědomě odsouhlasili, a proto bylo třeba provést další změny, a to zejména změny popsané v bodech 3.2–3.5, kde je nově požadován písemný souhlas s pravidly registrace při registraci doménového jména, přičemž toto ustanovení je obdobně použito i při prodloužení nebo změně držitele.

Písemná forma je považována za zachovalou i v případě, že „je uskutečněna elektronickými prostředky, jež umožňují zachycení obsahu příslušné komunikace a určení osob, které komunikaci uskutečnily“. Což v praxi znamená, že není třeba podepisovat při každém prodloužení domény nějakou listinu, ale je možné použít i elektronickou formu potvrzení souhlasu s novými pravidly. Na druhou stranu je třeba, aby souhlas byl prokazatelný, a proto nestačí například napsat na fakturu větičku: „Zaplacením této faktury projevujete souhlas s novými pravidly registrace.“ Držitel domény by mohl oprávněně namítat, že si takové věty vůbec nepovšiml a jednoduše uhradil danou částku, a rozhodčí soud by v takovém případě neměl pravomoc projednávat daný případ. Proto je bezpodmínečně nutný zjevný aktivní souhlas držitele s novými pravidly.

Namítnete možná, že při potvrzení pravidel odkliknutím tlačítka na webu není možné bezpečně prokázat, kdo takové odkliknutí provedl, a tudíž stejně nebude možné případného spekulanta dostat před rozhodčí soud. Je sice pravda, že totožnost „klikatele“ je těžko prokazatelná, ale pokud se někdo bude bránit, že on pravidla neodsouhlasil a provedl to za něj někdo jiný, tak v takovém případě ovšem nedošlo k prodloužení smluvního vztahu mezi ním a CZ.NIC (respektive registrátorem), jeho doména zanikla při poslední expiraci, a CZ.NIC má tudíž právo doménovou registraci zrušit. Spor tak může být vyřešen ještě dříve, než začal.

Proč byl zvolen právě rozhodčí soud? Rozhodčí řízení – často známé také jako arbitrážní – má několik podstatných výhod oproti běžnému soudnímu. Je jednoinstanční a rychlé. Od podání žaloby do vydání rozhodčího nálezu uplyne většinou pouze několik týdnů nebo měsíců. Náklady činí pouze tři procenta z hodnoty sporu (minimálně 7000 korun, maximálně 1.000.000 korun). A co je důležité: rozhodčí soudy disponují, nebo si časem vytvoří, odborníky na určité kauzy. Při vší úctě k veleváženým českým soudcům se bohužel nedá často říct, že by všichni rozuměli doménové problematice a měli přesnou představu o tom, co obnáší pojem doménové jméno. Právní řád ČR bohužel dost dobře neumožňuje výběr soudu ani soudce při běžném soudním řízení. Je však třeba zdůraznit, že možnost řešení sporu u běžného soudu zůstává a je na žalující straně, jak se rozhodne.

BRAND24

Podrobný průběh rozhodčího řízení je možné nalézt na stránkách rozhodčího soudu. Zde si alespoň ve stručnosti popíšeme základní charakteristiku takového řízení. Žalující strana podává žalobu, kde kromě popisu sporu (a případně jeho hodnoty) si zároveň vybere jednoho z rozhodců, který bude o tomto sporu rozhodovat. V případě, že je žaloba formálně v pořádku, posílá tajemník rozhodčího soudu žalobu straně žalované a vyzve ji, aby do 15 dnů zaslala své vyjádření a zároveň zvolila druhého rozhodce, který bude tento spor řešit. Tito dva rozhodci poté zvolí nejpozději do 14 dnů předsedu rozhodčího senátu. V případě, že jedna ze stran nezvolí rozhodce nebo se rozhodci nedokáží shodnout na předsedovi, volí třetího rozhodce předseda rozhodčího soudu. Řízení poté může proběhnout formou ústního jednání na neveřejném zasedání, kterého se žalované strany účastní buď osobně, nebo prostřednictvím svých zástupců. V případě, že se nedostaví jedna ze stran, která byla včas a řádně informována, nebrání to proběhnutí rozhodčího řízení. Strany se mohou také domluvit, aby řízení proběhlo pouze na základě předložených písemností (tudíž osobní účast není vůbec nutná). Rozhodčí senát se dle okolností pokusí vyzvat strany ke smíru, přičemž jim dá své podněty a doporučení. Pokud ke smíru nedojde, senát jedná a hlasuje o svém rozhodčím nálezu. Po vydání rozhodčího nálezu je takový nález konečný a závazný.

Jak to celé bude vypadat v praxi? Není pravda, že od 1. srpna 2004 bude možné všechny spory řešit novým způsobem. Rozhodčí řízení bude uplatnitelné pouze u domén, jejichž držitelé dali souhlas s rozhodčí doložkou, kterou obsahují nová pravidla. Držitelé jsou tento souhlas povinni dát pouze při prodloužení, registraci nebo změně držitele. Tudíž bude ještě nějakou dobu trvat, než bude možné spory řešit tímto novým způsobem. U každé domény přibude v centrálním registru veřejně zobrazitelný záznam, kdy dal držitel naposledy souhlas s pravidly registrace. Od 1. srpna tedy budou registrátoři požadovat při prodloužení, registraci nebo změně držitele vždy souhlas s aktuálními pravidly registrace. Tento nástroj bude univerzální a bude využíván i v budoucnu, aby byl zajištěn souhlas držitele vždy s aktuálními pravidly. A na rozdíl od Marka Antoše nesdílím obavy, že by si v nových pravidlech CZ.NIC vyžadoval právo první noci s manželkou držitele. Změny, které v poslední době v CZ.NIC probíhají a které se dotýkají i držitelů domén, jsou jednoznačně změny k lepšímu, a proto bych tyto katastrofické scénáře črtal až v případě, kdy by se vývoj ubíral zcela jiným směrem než doposud.

Kdyby šlo o vaši doménu, vybrali byste si běžný soud, nebo Rozhodčí soud?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Miloslav Diviš, Ing. věk 26 let. Je absolventem ČVUT fakulty elektrotechnické. V současné době pracuje ve společnosti Czech On Line a.s. na pozici produktového manažera.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).