Hlavní navigace

Boj o zdanění e-shopů v USA vrcholí, nákupů z Česka se ale dotkne jen častečně

30. 4. 2013
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Američtí senátoři zřejmě příští týden podpoří návrh zákona, který má zlepšit výběr daní ze zboží koupeného na Internetu. Šanci projít má i ve Sněmovně reprezentantů. Co se změní?

Americký Senát bude příští týden hlasovat o Marketplace Fairness Act of 2013. Podle všeho návrh zákona, který umožní jednotlivým státům, aby po internetových prodejcích vyžadovaly výběr tzv. sales tax (daň z obratu), horní komorou amerického Kongresu projde. Osud normy v Republikány kontrolované Sněmovně reprezentantů není už tak jistý, ale události posledních týdnů a měsíců naznačují, že šance na její schválení i v této komoře jsou podstatně vyšší než kdykoli předtím.

Nejde jen o běžnou obchodní válku mezi obchodními řetězci a internetovými prodejci, ale o rozdílný systém výběru daní z prodávaného zboží. Zatímco obchodník z kamenného krámu musí v USA odvádět sales tax vždy, pokud je v daném státu na prodej zboží uvalena, internetovým prodejcům tato povinnost vzniká pouze v okamžiku, kdy mají v daném státu kamennou pobočku (nemusí jít přímo o prodejnu, ale třeba jen o sklad).

Komplikovaný daňový systém

Ve Spojených státech, stejně jako v Česku, musejí obchodníci odvádět státu daň z prodaného zboží či služeb. V Česku tuto daň nazýváme daní z přidané hodnoty (DPH). Ve Spojených státech se jedná o sales tax (daň z obratu), která se ovšem od klasické DPH liší. Sales tax se v současné době vybírá v 45 státech unie a ve Washington, D.C.

Výše sales tax je ale v jednotlivých státech různá. Kromě toho je výsledná sales tax součtem státní a lokální sazby daně.

Systém je navíc komplikovaný v tom, že v některých státech existují rozdílné sazby pro různé druhy zboží (např. nižší sazba na potraviny atp.) Kdyby se daň vybírala stejným způsobem i v Česku, vypadalo by to asi následovně.

Pokud byste si šli v Brně koupit například bagetu, zaplatili byste její cenu včetně sales tax. Ta by se skládala ze státní sazby (odvod do státního rozpočtu), krajské sazby (odvod do rozpočtu Jihomoravského kraje), městské sazby (odvod do kasy brněnského magistrátu), část by navíc mohla jít přímo do rozpočtu brněnského dopravního podniku. Více se o komplikovaném systému dozvíte v samostatném článku.

Use tax, kterou téměř nikdo neplatí

Všechny státy, které vybírají sales tax, vybírají zároveň i use tax (daň z používání či uživatelská daň). Ta má zabránit negativním dopadům nákupní turistiky, kdy Američané s oblibou jezdí nakupovat do států s nižší nebo nulovou sales tax nebo si zboží z těchto států objednají přes Internet.

Use tax má zpravidla stejnou sazbu jako sales tax. Rozdíl je v tom, že sales tax odvádí obchodník a je tedy zaúčtována do koncové ceny nákupu, kdežto odvod use tax je na bedrech spotřebitele. Záleží pouze na něm, zda nakoupené zboží v daňovém přiznání uvede a zaplatí za něj státu příslušnou daň.

Není asi velkým překvapením, že většina Američanů zboží podléhající use tax v daňovém přiznání neuvede, a to buď záměrně anebo jednoduše proto, že nemá o její existenci ponětí. Představitelé států sice tvrdí, že se v posledních letech na use tax zaměřili, je však jasné, že podchytit se jim povede jen zlomek transakcí.

Obcházení ústavy a Nejvyššího soudu

Snaží se proto vyvíjet tlak hlavně na provozovatele e-shopů, u kterých je vymahatelnost nepochybně vyšší. Státy ale v tomto případě narážejí na judikaturu Nejvyššího soudu USA a americkou ústavu. Pouze federální Kongres totiž podle ústavy může rozhodovat ve věcech týkajících se mezistátního obchodu.

Nejvyšší soud už v roce 1992 navíc rozhodl, že státy mohou uvalit povinnost vybírat sales tax pouze na ty firmy, které mají na území daného státu kamennou pobočku. Státy se snaží najít právnické kličky, jak judikaturu Nejvyššího soudu obejít, když za kamennou pobočku pro tyto účely považují přidružené firmy či firmy, které přivádějí na stránky e-shopu zákazníky prostřednictvím affiliate marketingu.

Jisté je, že jediným opravdu „čistým“ řešením by byl zákon schválený federálním Kongresem, který by státům dal pravomoc požadovat po internetových prodejcích, aby vybírali sales tax bez ohledu na to, zda mají ve státu, ze kterého pochází jejich zákazník, kamennou pobočku, či nikoliv. 

Federální zákon zatím neprošel

Pokusů prosadit podobný zákon na federální úrovni bylo několik, ale zatím všechny skončily nezdarem. Důvodů byla celá řada. Předně pro některé Republikány byl zákon neprůchozí, protože tvrdili, že ve skutečnosti zavádí nové daně a zvyšuje daňovou zátěž obyvatel.

Navíc se proti záměru silně ozývali menší internetoví obchodníci, kteří upozorňovali, že jim po případném zavedení podobné normy prudce vzroste administrativa. A v neposlední řadě návrhům nebyli příliš naklonění ani představitelé států, které sales tax nevybírají.

Za schválení zákona sice ve Washingtonu silně lobbovali zástupci velkých kamenných řetězců, ale na lobbing vydávali nemalé peníze i velcí internetoví hráči jako Amazon, eBay či Overstock, a štěstí se přiklonilo vždy na jejich stranu.

Amazon proti všem

Jenže nyní je situace jiná. Jeden z velkých internetových hráčů otočil a přestal proti návrhu zákona otevřeně vystupovat. Amazon rozjel v posledních měsících velkou ofenzivu, co se týče rychlosti doručování objednaného zboží. Chce v příštích několika měsících nabídnout možnost doručení zboží v ten samý den, kdy zákazník odešle objednávku. Kvůli tomu bude muset v mnoha státech otevřít pobočky a distribuční centra.

V mnoha státech bude podléhat povinnosti platit sales tax tak jako tak, bez ohledu na to, zdali dojde ke schválení federálního zákona. Už dříve se přitom zástupci Amazonu dohodli v představiteli několika států, že začnou u jejich obyvatel vybírat sales tax. V současné době tak Amazon účtuje sales tax při nákupech z Kalifornie, Kansasu, Kentucky, New Yorku, Severní Dakoty, Texasu a Washingtonu. Letos v záři přibude Virginie, v lednu 2014 Indiana, Nevada a Tennessee a v lednu 2016 pak Severní Karolina.

Podpora přišla překvapivě i od členů Tea Party

Za Marketplace Fairness Act of 2013 se navíc nedávno veřejně postavil i prezident Barack Obama, což může mít vliv zejména u nerozhodnutých členů Sněmovny reprezentantů z Demokratické strany. Navrhovaný zákon má totiž odpůrce, ale i stoupence napříč oběma stranami. 

Zajímavé je, že v Senátu se za něj postavili i členové pravicově-konzervativního hnutí Tea Party, republikánští senátoři Ron Johnson z Wisconsinu či John Thune z Jižní Dakoty. Podle nich nepřinese nový zákon zvýšení daní. Umožní jen vybrat státům daně, které jim jejich obyvatelé nyní dluží.

Odhady, kolik by se mohlo takto vybrat, se rozcházejí. Nejčastěji se hovoří o částce 24 miliard dolarů. Někteří obhájci zákona ale uvádějí částku okolo 30 miliard dolarů. Congressional Research Service, výzkumné oddělení, které spadá pod knihovnu Kongresu, má za to, že loni se na sales tax a use tax v oblasti e-komerce nevybralo 11,4 miliardy dolarů (PDF). 

Kelly Ayotte, republikánský senátor z New Hampshire, ale upozorňuje, že navrhovaný zákon jde proti konzervativním principům. Tvrdě totiž dopadne i na internetové obchodníky ze států, které sales tax nemají. Ti budou muset vybírat a odvádět daně za zákazníky ze států, které sales tax mají.

Proti je eBay, Overstock, ale i Facebook a Yahoo

Odpůrci zákona, mezi něž patří nejen eBay a Ovestock, ale i další firmy sdružené do skupiny NetChoice, jako je například Aol, Facebook či Yahoo, upozorňují hlavně na skutečnost, že bude znamenat pro internetové prodejce (hlavně pro ty menší) obrovskou administrativní zátěž.

Jeden z plakátů kampaně proti schválení Marketplace Fairness Act of 2013 upozorňuje na administrativní zátěž, kterou podle kritiků zákon způsobí malým internetovým prodejcům. Autorem je konzervativní think tank Heritage Foundation.
Autor: Heritage.org

Jeden z plakátů kampaně proti schválení Marketplace Fairness Act of 2013 upozorňuje na administrativní zátěž, kterou podle kritiků zákon způsobí malým internetovým prodejcům. Autorem je konzervativní think tank Heritage Foundation.

Podle Tax Foundation existuje ve Spojených státech 9 646 různých daňových oblastí, jejichž pravidly se budou muset obchodníci řídit.

Nejde jen o různé sazby, ale jak upozorňuje Patrick Byrne, výkonný ředitel Overstock.com, i o to, že konkrétní zboží je v jednotlivých daňových oblastech pro účely výpočtu sales tax řazeno do rozdílných kategorií. Například někde cukrová vata patří do kategorie jídlo, jinde například do kategorie zábava.

Těch úplně nejmenších internetových prodejců by se nový zákon dotknout neměl. Netýká se totiž firem s ročním obratem nižším než 1 milion dolarů. Podle kritiků se ale do tohoto obratu započítávají i příjmy i mimo Internet. eBay se snaží prosadit, aby se výjimka vztahovala na obchodníky s obratem do 10 milionů dolarů měsíčně.

Amazonu schválení zákona žádné velké problémy nezpůsobí. Mimochodem už se na tuto situaci v předstihu připravil a hodlá z ní profitovat. Prodejcům, kteří využívají jeho Marketplace, už nyní nabízí, že se postará o veškerou administrativu spojenou s výběrem a vyúčtováním daně. Za tuto službu si účtuje 2,9 procenta z hodnoty odvedených sales tax.

Tipy C

Nákupů z Česka se zákon zřejmě nedotkne

Ať už dopadne hlasování v Kongresu jakkoli, pro české zákazníky, kteří nakupují zboží v amerických e-shopech, se zřejmě nic nezmění. U objednávek z Česka by sales tax účtována být neměla. Jiné je to, pokud využijete služeb asistovaného nákupu.

V tom případě záleží, v jakém státě má zprostředkovatel služby sklad, do kterého jsou zásilky z celého území doručovány a následně expedovány do Česka. Pokud se nachází v Delaware, Montaně, New Hampshire či Oregonu, sales tax platit nemusíte.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Internetové novinařině se věnuje od roku 2005, kdy začal jako redaktor pracovat pro vydavatelství Internet Info.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).