Hlavní navigace

Jak ohlídat děti na Internetu?

15. 5. 2007
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 29
Jaká jsou negativa Internetu, která mohou ovlivnit vývoj jednotlivce? Nejen pro rodiče uvedeme několik základních rad, jak Internet dětem zpřístupnit a vyhnout se největším rizikům. Těch je přitom více než dost - stalkeři, phishing, závislost na Internetu...

Poznámka: první díl volného dvojčlánku o dětech a Internetu vyšel na Lupě pod názvem Děti a Internet I..

Negativa Internetu pro nejmladší generaci

Samo sebou nic není černé nebo bílé – i kybersvět má své stinné stránky, které mohou negativně zasáhnout do dětského světa. Velkou kapitolou je například ochrana osobních údajů. Hned, jak se dítě naučí psát (tzn. většinou po první třídě), vzniká nebezpečí, že vyzradí některé soukromé informace třetí osobě. Své ratolesti většinou instruujeme, aby neotvírali cizím lidem, nechodili nikam s cizími lidmi… ale náš malý hrdina si často neuvědomí rizika číhající na něj za monitorem doma v pohodlném křesle. Je potřeba s dětmi mluvit o nebezpečích na Internetu (o spamech, phishingu apod.) a s těmi nejmenšími radši u obrazovky i sedět.

Rodiče často chtějí (a sem tam přímo vyžadují), aby potomci kráčeli v jejich stopách. Kybersvět se svou bohatostí informací obsahuje i jiné životní scénáře, než se rodiče snaží svým dětem vštípit, takže dochází k narušení rodinného výchovného prostředí. Většinou to malého člověka spíše obohatí – jedná se vlastně o parafrázi výše zmíněného pozitiva „informačního bohatství“ – ovšem také může dojít k tomu, že dítě skrz Internet propadne násilnému chování, kultuře nezávazného sexu, drogové kultuře apod. Je velmi těžké vymezit přesnou hranici mezi obohacením a negativním ovlivněním, ovšem přibližně lze kopírovat platné zákony naší republiky.

Internet dítě spojuje se světem, to znamená nejen s dobrými, ale také se špatnými lidmi. Rozhovor na chatu se může z klidné konverzační hry změnit na slovní pronásledování přes několik místností. Stalkeři, jak se jim říká, se většinou nenechají jen tak odehnat a nepřipravenému mladému člověku mohou svým chováním způsobit trauma. Problém se může vystupňovat až do sexuálního obtěžování, což může dítě i dlouhodobě narušit. Je třeba děti o podobné možnosti informovat a dále zjistit, jaké prostředky konkrétní weby (programy) nabízí jako obranu proti takovým útokům.

V souvislosti s rozvíjením identity a s MAMA cyklem se také mluví o tom, že rychlé střídání identit je pro dospívající škodlivé. Poukazuje se na to, že tento stav je nepřirozený a že vede k rozložení osobnosti. Dodnes ale o tom nikdo nepodal přesvědčivé důkazy, a tak nezbývá než být k těmto závěrům značně skeptický. Stejně jako nevíme, zda sekulární akcelerace (zrychlování vývoje) je dobrá nebo špatná, tak nevíme nic i o paralelním a urychlujícím procesu rychlého střídání identit.

Dnes se často mluví o tzv. „internetových nemocech“. Jedná se konkrétně o závislost na Internetu a přehlcení informacemi. Tyto „nemoci“ nejsou uznávané odpovědnou většinou odborníků a nejsou uvedené v mezinárodní klasifikaci nemocí. Dle mého názoru je závislost na Internetu jakýmsi únikem, který poukazuje na problémy v osobním a sociálním životě jedince, ne problémem samotným. To, že dítě sedí chorobně dlouho před počítačem, nelze svádět na nějakou „nemoc“, naopak si rodiče musí uvědomit, že právě oni by měli něco začít dělat.

Základní zásady

Rodiče by při výchově dítěte dnes neměli zapomínat na velký vliv Internetu. Při dohlížení na práci dítěte se světovou sítí je dobré dbát několika základních rad. Další text rozdělím na odstavce podle věku dítěte.

0 – 2 roky. Dítě se nachází v tzv. senzomotorické fázi (podle Jeana Piageta), učí se zacházet se svým tělem, tvoří první slova a na konci tohoto období začne chápat pojem „já“. Je zřejmé, že v tomto věku se ještě dítě o Internet nezajímá a ani by se o něj zajímat nemělo.

2 – 7 let. Dítě prochází předoperačním obdobím. Tak do čtyř let se vyplatí s dětmi u počítače sedět a vybírat jim známé dětské weby nebo weby s nenáročným a neurážejícím obsahem. Také je vhodné dítěti pomoci s vymýšlením přezdívky, aby neuvádělo všude své pravé jméno. Podobně je dobré dítě upozornit na rizika Internetu, popřípadě nainstalovat program rodičovské kontroly. Mluvit a vidět, to je nejlepší. Dítě musí vědět, že se na vás může s čímkoli obrátit a vy byste zas měli mít přehled, co na Internetu dělá.

7 – 11 let. Jsme u stádia konkrétních operací. V tomto věku se dítě chová jako malý logický pozitivista a nezpochybňuje autoritu. Doporučuje se sestavit si řád používání Internetu, popřípadě se dohodnout na konkrétních webových stránkách, které bude mít dítě dovoleno navštěvovat. Dítě by se také mělo naučit vás upozornit, jakmile by někde mělo uvádět své osobní údaje. Počítač by se měl nacházet na dobře kontrolovatelném místě a potomek by měl mít možnost s vámi o všem mluvit. Nedoporučuje se dětem zřizovat jejich vlastní emaily nebo IM účty.

BRAND24

11 let a dále. Dítě se intelektově dostává do dospělé fáze formálních operací. Také přichází puberta a s ní prudké hormonální i psychické změny. Dospívající touží po komunikaci a po soukromí. Asi tak do 13 let si zajistěte přístup k účtům dětí, ale dále už ztráta z narušování osobního prostoru převýší zisk z ochrany. Varujte děti před schůzkami s cizími lidmi, poučte je o nebezpečích a výhodách internetové anonymity, mluvte s nimi o etickém chování na Internetu (děti si nesmí myslet, že jde jen o „počítačovou hru“).

Je Internet nebezpečný?

Bezesporu ano, ovšem pokud uvážíme jeho přínosy, jistojistě dojdeme k tomu, že se vyplatí riskovat a dítě k počítači pouštět. S dobrým přístupem rodičů lze minimalizovat nebezpečí a malý hrdina s přístupem k počítači bude daleko lépe prospívat nejen ve škole, ale taky mezi kamarády a v dalším životě.

Stalo se vaše dítě někdy obětí internetového pronásledování nebo obtěžování?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor studuje FF MU obor Psychologie. Aktivně přispívá do několika internetových magazínů, zajímá se přitom hlavně o webovou komunikaci a psychologii Internetu.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).