Hlavní navigace

Egyptská krize: další revoluce, která se neudála na Twitteru

2. 2. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Krize, která se přehání přes arabský svět, přilila olej nadšencům obhajujícím nezastupitelnou roli online sociálních sítí při vzniku těchto revolučních událostí. Jenže čísla ukazují opak.

Fenoménu katalyzace dějinných událostí prostřednictvím online sociálních sítí, jako je Facebook nebo Twitter, i roli Internetu v revolučních prostředích jsme se v minulosti věnovali již několikrát, to když jsme sledovali krize v Iránu nebo naposledy detailněji ve článku věnovanému myšlenkám amerického publicisty – Malcolm Gladwell: Proč se revoluce nevytweetuje.

Egyptská krize sleduje v tomto případě podobné vzorce. Ihned poté, co se nepokoje prohloubily a demonstrace se rozrostly, sáhla místní vláda k citelnému omezení Internetu, kdy jeho provoz jak dovnitř Egypta, tak z Egypta, se propadl na minimum (referovali jsme zde).

Ještě před tím byl zakázán přístup do sociálních sítí Facebook a Twitter, které již v případě Iránu nebo letos v Tunisku sehrály svou roli a nepochybně v hlavách egyptského vedení převládla obava, že právě skrze sociální sítě se revolucionáři koordinují a sdružují. Ostatně, blogeři v Egyptě neměli nikdy na růžích ustláno.

Nově se nepokoje přelévají do Jemenu a i tam velmi pravděpodobně bude “v zájmu zachování stability” přistoupeno k filtrování přístupu na některé internetové služby. A dokonce Čína začala v místních mikroblogovacích systémech blokovat zmínky o Egyptě, aby se “nákaza” nepřelila i do Říše středu.

Google oznámil, že spustil službu umožňující zavolat na telefonní číslo a nadiktovat na něm vzkaz, který bude převeden na text a publikován na Twitteru, službu připravoval již dlouho, ale krize v Egyptě uspíšila její nasazení. Má pomoci demokratizačnímu procesu tím, že umožní “průsak” informací. Službu lze používat i z pevných telefonů, ty mobilní jsou v Egyptě v některých lokalitách blokované, aby se demonstrující nemohli dorozumívat jejich prostřednictvím.

Znamená to všechno, že revoluce probublala skrze Twitter a pomocí Internetu překročila státní hranice?

Mají sociální sítě opravdu takový význam? Rozsáhlý průzkum Twitteru provedla společnost Sysomos, která se zabývá analýzou sociálních sítí. A její čísla jsou zajímavá.

Egyptská krize na Twitteru

Z více jak 52 milionů uživatelů jich jen 14 642 udává jako svou domovskou lokalitu Egypt, Jemen nebo Tunisko, jde tedy o pouhých 0,27 promile z uživatelů Twitteru. Z tohoto počtu je 88,1% z Egypta, 9,5% z Tunisu a 2,13% z Jemenu.

Počty uživatelů Twitteru v Egyptě, Jordánsku a Tunisu a průměrné počty konexí.
Autor: Sysomos

Počty uživatelů Twitteru v Egyptě, Jordánsku a Tunisu a průměrné počty konexí.

Je samozřejmě možné, že řada uživatelů z těchto zemí nezadala záměrně svou správnou lokaci, ovšem otázka je, proč by to dříve tak neudělali a po odpojení egyptského internetu si nemohou lokalitu změnit, protože se na Twitter pravděpodobně nedostanou.

Pozoruhodné je, jak se vyvíjel počet tweetů obsahujících slova Egypt, Tunisia a Yemen. Zdesetinásobil se. V týdnu 16.-23. ledna šlo o 122 319 tweetů, o týden později, když krize vypukla, tedy od 23.-30. ledna 2011, šlo o více jak 1,3 milionu tweetů.

Počty tweetů za období ledna 2011 se slovy Egypt, Tunisko a Jemen

Počty tweetů za období ledna 2011 se slovy Egypt, Tunisko a Jemen

Následující graf ukazuje, jaká klíčová slova jsou používána nejčastěji, přičemž jako hlavní bylo zvoleno jan25 – tak se označovaly tweety o krizi, pro niž se zlomovým dnem stal 25. leden.

Klíčová slova v egyptských tweetech dle četnosti

Klíčová slova v egyptských tweetech dle četnosti

Analýza uživatelů Twitteru z výše uvedených států přitom ukázala, že v průměru mají 138 sledujících (followers), 148 sledovaných a za den pošlou 3,24 tweetů. Je tedy zajímavé, jak rychle se zprávy z Egypta po Twitteru šíří. Sysomos ukazuje, že jde hlavně o retweety, tedy o znovupublikování zpráv, které šíří někdo z místních twiterujících, zprávy se tak dostanou i do “vzdálených” komunit. Například v Česku je velmi aktivním šiřitelem “revolučních” tweetů uživatel Jilm (David Antoš).

Sysomos dále uvádí, že skupina klíčových uživatelů v Egyptě je velmi malá, že ve skutečnosti zprávy pocházejí z cca 20–30 zdrojů, tedy od dvacítky-třicítky uživatelů Twitteru a jsou předávány dále uživateli už zpravidla mimo Egypt.

Zde je sedmička egyptských uživatelů Twitteru s největším počtem sledujících:

Například Vodafone Egypt je pod palbou dotazů, proč blokuje komunikaci v Egyptě, firma se na Twitteru soustředí na to, že vysvětluje místní situaci a to, že ona nic neblokuje, že jde o celoegyptský problém, se kterým nemůže technicky nic udělat.

BRAND24

Suma sumárum: užití Twitteru ke svolávání demonstrací a koordinaci nepokojů se ani v Egyptě zjevně neudálo. Twitter sloužil jako propagační médium událostí směrem do světa, což bylo nepochybně užitečné, ale také mohlo být významově zabarvené.

Na druhou stranu, v České republice se média příliš dění v Egyptě nevěnovala, o událostech začala referovat pozdě, bez větší pozornosti a řada z nich se věnovala spíše problémům turistů, kteří se obávají odcestovat za sluncem do Hurgady.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl v letech 2008 – 2012 šéfredaktorem serveru Lupa.cz. Stál u zrodu řady projektů. Je spoluzakladatelem Energomonitoru, v CZ.NIC vedl projekt Turris. Je předsedou místní organizace Pirátské strany v Brandýse – Staré Boleslav.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).