Hlavní navigace

Honba za megabity

5. 6. 2012
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Byl by to příběh jako pro televizní zpravodajství; ostatně právě televizní zpravodajství ho rozpoutalo. Na konci ovšem není chudý zákazník, který porazil zlou firmu, jako spíše zákazník, který porazil sám sebe.
Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

„Rychlost připojení k internetu často není taková, jakou poskytovatelé inzerují“, byl ve stručnosti titulek zprávy, která nedávno řádila na České Televizi. Její autoři, oplývající brutální neznalostí reálií, technických parametrů připojení k internetu, a dokonce ani základních pojmů, předváděli, jak ISP tahají zákazníky za nos svými desítkami „mega“, aby jim pak dali jen pár set „kilo“. Chtělo se mi z toho blinkat.

Ale byli i takoví, a bylo jich dost, kteří po shlédnutí výše popsané masáže seznali, že by nebylo na škodu zjistit, jak na tom s rychlostí připojení vlastně jsou.  Jako můj známý. Bodrý maloměšťák, živnostník, „obyčejný člověk“, který se ale rád a často domáhá svých práv.

Stačilo několik nástrojů k měření rychlosti (jeden z nich má i Lupa), aby dotyčný zjistil, že rychlost připojení je u něj asi šest megabitů symetricky. Sekundu poté se přímo šíleně rozlítil, protože taková rychlost měla být jen zlomkem toho, co jeho lokální ISP sliboval, a co on za svých asi čtyři sta korun měsíčně chtěl. Ba přímo nutně potřeboval. Šest mega, to už je dneska úplně k ničemu. „Já se divím, že mi šel vůbec e-mail,“ lál dotyčný, když kvačil do kanceláře operátora. Tam přišla studená sprcha.

BRAND24

„Podle smlouvy, kterou jste s námi uzavřel, máte mít připojení o rychlosti tři megabity“ usmála se paní v kanceláři a ukázala opis dokumentu. „Ale letos v lednu jsme vám internet zrychlili na dvojnásobek za stejné peníze. Ostatně, jako všem zákazníkům. Přišel vám k tomu informační mail. Známý se nevzmohl na slovo a jen tiše sípěl „Já jsem myslel, že mám šedesát megabitů!“ vysypal ze sebe po chvíli. „Je mi líto, ale takové rychlosti my neposkytujeme. Pocítil jste po zrychlení připojení v lednu nějakou změnu?“ zeptala se paní. Dotyčný nic neřekl, ale sám pro sebe musel uznat, že ne. Sklapl kufry, napůl zhrzeně, ale spíše poníženě odcházel. „Vy jste to viděl v té televizi, že?“ dorazila ho po cestě paní. „Nic si z toho nedělejte, už jste čtvrtý…“.

Poučení, které v této historce vidím, jsou dvě.  Za prvé, pokud je rychlost připojení k internetu vyšší, než na nějaké hladině, normální člověk není s to poznat rozdíl. A za druhé, pro běžné použití na ní vlastně po překročení onoho minima nezáleží. To znamená, že honba za megabity, pro mnohé stále tak aktuální téma, vlastně  nemá smysl.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).