Hlavní navigace

Internet Explorer ztrácí, šlo by to i bez zásahu z Bruselu

26. 1. 2012
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Internet Explorer ztrácí, podíl alternativních prohlížečů stoupá v Evropě, Severní Americe i Asii. Jak souboj prohlížečů ovlivnil zásah Evropské komise po stížnosti tvůrců Opery? A co samotná Opera?

Za několik týdnů to budou již dva roky, co se uživatelům Windows XP, Windows Vista a Windows 7 v zemích Evropské unie, kteří používají předinstalovaný Internet Explorer, zobrazuje informace o možnosti výběru prohlížeče i s nabídkou celkem deseti nejrozšířenějších prohlížečů. Připomeňme si, že tzv. ballot screen je vyústěním stížnosti norské společnosti Opera Software u Evropské komise, která funguje jako panevropský regulátor trhu.

Tvůrci okrajového prohlížeče Opera si mimo jiné stěžovali na to, že Microsoft ve svých systémech poskytuje předinstalovaný Internet Explorer, čímž prý poškozuje konkurenci a zneužívá své dominantní postavení na trhu s operačními systémy pro osobní počítače. Evropská komise stěžující si norské firmě přitakala a Microsoft byl dotlačen přijít s ballot screen jako s nejméně bolestivým následkem sporu.

Pojďme se nyní podívat, jak StatCounter evidoval vývoj tržních podílů jednotlivých prohlížečů v Evropě za poslední dva roky. Jedno je jisté: samotné Opeře zásah z Bruselu k většímu tržnímu podílu nepomohl. Její celoevropský podíl (tedy nejen v zemích Evropské unie) v prosinci 2011 činil 4,13 procenta. V prosinci 2009 byl její podíl 4,44 procenta. Opera tedy neroste, naopak ještě ztrácí. Ale není to tím, že by trh prohlížečů byl snad nějak kriticky zablokovaný.

V prosinci 2009 byl tržní jedničkou Internet Explorer s podílem 44,84 procenta. Na záda mu tehdy dýchal Mozilla Firefox s podílem 40,8 procenta. Třetí příčka patřila tehdy velice mladému prohlížeči Google Chrome, jehož podíl na trhu činil 5,06 procenta. Do první pětky se vešla ještě čtvrtá Opera s podílem 4,44 procenta a páté Safari, které si z tržního koláče ukouslo 3,4 procenta.

Skočme nyní v čase o dva roky vpřed a podívejme se na data z prosince 2011. Jedničkou v Evropě v poslední měsíci minulého roku byl Mozilla Firefox s podílem 32,45 procenta. Internet Explorer s tržním podílem 31,28 procenta opanoval druhé místo. Na záda mu dýchá třetí Google Chrome s podílem 25,54 procenta. Na čtvrtém místě skončilo Safari s podílem 5,84 procenta. Opera je až pátá, když její podíl v prosinci 2011 činil 4,13 procenta.

Vývoj tržních podílů prohlížečů v Evropě 12/2009 až 12/2011. Klikněte si pro zvětšení grafu.

Za ty dva roky byl Internet Explorer vyhnán z trůnu Mozilla Firefoxem. V roli tržní trojky výrazně posílil Google Chrome, který se od svého uvedení na trh žene výše a výše. Safari se podařilo v Evropě skočit z páté příčky na příčku čtvrtou. Opera je až pátá. Ruka trhu zjevně funguje, ale vede ji ballot screen nebo přirozený vývoj bez silových zásahů úředníků?

Pojďme si data z Evropy porovnat s daty ze Severní Ameriky a Asie. Začněme severoamerickým regionem. V prosinci 2009 zde bylo následující rozlišení sil: první Internet Explorer s podílem 53,84 procenta, druhý Mozilla Firefox s podílem 30,68 procenta, třetí Safari s podílem 7,94 procenta, čtvrtý Google Chrome s podílem 5,31 procenta a pátá Opera, která si z tržního koláče ukousla 0,8 procenta.

Opět skočme dva roky vpřed v čase a podívejme se na severoamerická čísla za prosinec 2011. Jedničkou na trhu byl stále Internet Explorer s podílem 46,9 procenta. Druhé místo s vypětím všech sil drží Mozilla Firefox s podílem 20,44 procenta, kterému s podílem 20,37 procenta doslova funí na záda Google Chrome. Safari je čtvrté s podílem 10,89 procenta. Opera je pátá s podílem 0,51 procenta.

Vývoj tržních podílů prohlížečů v severoamerickém regionu 12/2009 až 12/2011. Klikněte si pro zvětšení grafu.

Co se tedy dělo na severoamerickém trhu za poslední dva roky? Internet Explorer se drží role tržní jedničky, ale jeho podíl pomalu slábne, pokud pomineme jeho nedávné krátkodobé vzedmutí. Podobně si vede na druhém místě Mozilla Firefox, který taktéž ztrácí. Vzhůru se naopak dere Google Chrome a o něco pomaleji i Safari. Nedá se tedy říci, že by se na severoamerickém trhu nedařilo alternativním prohlížečům, ale dominance Internet Exploreru je zde zřejmá.

Co v Asii? V prosinci 2009 zde první příčka patřila Internet Exploreru s podílem 63,56 procenta. Z velké dálky se na něj díval druhý Mozilla Firefox s podílem 25,89 procenta.  Třetí příčka patřila browseru Google Chrome s podílem 4,35 procenta. Opera byla díky podílu 1,78 procenta čtvrtá. Safari s podílem 1,03 procenta patřilo páté místo.

Za poslední dva roky se situace o poznání změnila. V prosinci 2011 zde první místo držel Internet Explorer s podílem už jen 39,3 procenta. Druhý Google Chrome si usurpoval 31,98 procenta z tržního koláče. Třetí příčka patřila Mozilla Firefoxu s podílem 23,79 procenta. Safari bylo s podílem 2,25 procenta čtvrté. První pětku uzavírala Opera, jejíž tržní podíl činil 1,94 procenta.

Vývoj tržních podílů prohlížečů v Asii 12/2009 až 12/2011. Klikněte si pro zvětšení grafu.

V Asii tedy během dvou let Internet Explorer citelně oslabil. Firefox po nějaké době stagnace začal ztrácet. Raketovým tempem však rostl podíl prohlížeče Google Chrome. Vývoj na evropském, severoamerickém i asijském trhu ukazuje, že poměr sil mezi prohlížeči se mění. Růst Google Chrome napříč trhy ukázal, že na trhu bylo dost místa i pro nového hráče. Internet Explorer všude oslabil. Jde to tedy očividně i bez ballot screen.

Zajímavé je i porovnání souboje Internet Explorer vs. zbytek prohlížečů.

  • V Evropě v prosinci 2009 činil podíl Internet Exploreru 44,84 procenta. O dva roky později klesl na 31,28 procenta a pohoršil si tak o 13,56 procen­tního bodu.
  • Na severoamerickém trhu Internet Explorer v prosinci 2009 držel 53,84 procenta. O dva roky později jeho podíl činil 46,9 procenta. Pohoršil si tak o 6,94 procen­tního bodu. 
  • V Asii na konci roku 2009 prohlížeč Internet Explorer vládl trhu pevnou rukou s podílem 65, 56 procenta. O dva roky později však jeho tržní podíl klesl na 39,3 procenta. Přišel tedy o 26,26 procentního bodu. 

Ve všech třech oblastech podíl Internet Exploreru klesal. Na konci roku 2011 nikde neměl nadpoloviční podíl. V Asii skokově vzrostl podíl alternativních prohlížečů na úkor dříve jasně dominantního prohlížeče i bez ballot screen. Pouze v Evropě však byl Internet Explorer sesazen z pozice tržní jedničky. A při tempu růstu podílu prohlížeče Google Chrome může brzy přijít brzy i o post dvojky.

Stav trhu webových prohlížečů v Evropě za prosinec 2011. Klikněte si pro zvětšení grafu.

Evropa je jedinou ze tří oblastí, kde podíl Internet Exploreru za poslední dva roky klesl pod jednu třetinu. Vliv ballot screen na tuto skutečnost ale nemusí být nijak zásadní. Připomeňme si, že v Evropě si Internet Explorer ve srovnání s výsledky ze severoamerického a asijského regionu vedl hůře dlouho před bruselským zásahem. O to více byl pro mnohé překvapující. Už v roce 2009 zde měl menší než poloviční podíl, kdežto v Severní Americe a Asii ovládal více než polovinu trhu.

Tzv. alternativní prohlížeče tedy posilují ve všech třech regionech. V Evropě je postavení Internet Exploreru horší než v dalších dvou zmíněných oblastech, ale při přihlédnutí ke starším číslům je to jen pokračování dlouhodobě většího zájmu evropských uživatelů o alternativní prohlížeče, který započal dávno před ballot screen. Samotná ballot screen s kartami tedy zjevně zásadním způsobem nezamíchala.

Evropská komise slíbila, že vývoj na trhu bude dál sledovat a vyhodnotí si, jestli řešení situace formou ballot screen bylo něco platné. Platné v jakém smyslu? Z pohledu norských stěžovatelů vzhledem k tržnímu podílu jejich prohlížeče Opera ballot screen absolutně nepomohla. Prohlížeč dál stojí na okraji zájmu, uživatelé o něj očividně nejeví zájem, ani když nabídku jeho instalace dostanou až pod nos.

Opera přitom není špatný prohlížeč, ale její tvůrci zjevně nezvládají marketing. Mozilla Firefox se v dobách svého růstu mohl opřít o obrovský virální marketing komunity uživatelů, která se kolem něj vytvořila. V té době byla volba prohlížeče doslova fundamentální záležitostí. Později přišel na trh Google Chrome, který těží ze síly značky Google a silné internetové pozice této americké firmy.

BRAND24

Oba prohlížeče prokázaly, že soupeřit s Internet Explorerem lze s ballot screen i bez ballot screen. Zástupci společnosti Opera Software již dříve řekli, že nedokážou zaplatit obří uživatelskou masáž, kterou spustil Google. Zkušenosti z minulých let naznačují, že se nedaří ani virální marketing realizovaný skupinou spokojených uživatelů.

Co z toho vyplývá? Trh s webovými prohlížeči rozhodně není ochromen. Ukazují to čísla z evropské, severoamerické i asijské oblasti. Je živý a poměr sil se může snadno a rychle měnit. Mít jen dobrý prohlížeč však očividně nestačí. Otázkou je, jestli si příčiny říkají o další silový zásah regulátora trhu. Je to důvod k zamyšlení a vzhledem k předchozím zkušenostem tipuji, že Brusel nepromluvil do války prohlížečů naposled. 

Domníváte se, že ballot screen významněji pomohla alternativním prohlížečům?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).