Typická závislost počtu telefonních hovorů v závislosti na denní době v průběhu pracovního dne je uvedena na obr. 1. Na vodorovné ose je denní doba, kde jednotkou bývá čtvrthodina (slangově kvart). Na svislé ose pak je počet hovorů započatých v dané čtvrthodině.
obr. 1
Z grafu je zřejmé, jak se mezi 8. a 9. hodinou v ČR začne postupně pracovat a velikost telefonního provozu nabude svého maxima. Nejsilnější čtyři po sobě následující čtvrthodiny jsou v odborné literatuře označovány jako HPH (tzv. hlavní provozní hodina). Jejich velikost bývá používána pro dimenzování kapacit telefonních spojů mezi ústřednami i mezi telefonními sítěmi. Objem provozu v HPH zpravidla odpovídá 10 až 15 % objemu celodenního provozu. Mezi dopoledním a odpoledním maximem intenzity počtu hovorů je evidentní polední přestávka. Odpolední maximum obvykle končí mezi 15. a 16. hodinou. Třetí maximum telefonního provozu nastává po 19. hodině, kdy začíná období slabého provozu, resp. nižší cena hovorného a odehrávají se tak delší soukromé hovory. Převážná většina telefonního provozu se uskuteční mezi 8. a 20. hodinou.
Typická závislost doby trvání hovorů (tj. protelefonovaného času) v průběhu dnů volna je zobrazena na obr. 2. Na svislé ose je doba hovorů spadající do jednotlivých čtvrthodin.
obr. 2
Z grafu vyplývá, že ve dnech volna se maximum provozního zatížení nachází v období mezi 19. a 20. hodinou. Objem HPH je překvapivě také mezi 10 až 15 % celodenního objemu provozu. Velikost HPH však nedosahuje ani čtvrtiny velikosti HPH typické pro všední den. Je-li tedy dimenzování telefonních technologií provedeno na HPH všedního dne, pak jsou špičky intenzity telefonního provozu běžné pro dny volna obsluhovány zcela bez problémů.
V průběhu roku však příležitostně nastávají atypické situace intenzity telefonního zatížení. Patří sem významné sportovní události (např. finálová utkání v hokeji či ve fotbale), hromadné havárie v dopravě (např. pád letadla na našem území) nebo první minuty Nového roku. Takové situace nejsou při dimenzování telefonních technologií zohledněny a je otázkou, nakolik je jsou telefonní sítě schopné obsloužit. Průběh provozního zatížení 1. ledna 2009 je uveden na obr. 3.
obr. 3
Z grafu je zcela zřejmé, že popůlnoční intenzita provozu zcela překonala objem provozu po zbylou část dne, zejména pak v prvních dvou čtvrthodinách. Porovnáním počtu hovorů v prvním kvartu Nového roku však lze zjistit, že tento není větší, než počet hovorů v HPH všedního dne. Totéž platí o celkovém objemu hovorových minut obsloužených v prvním kvartu Nového roku vůči HPH všedního dne.
Má-li tedy příslušná telefonní ústředna či telefonní síť dimenzovány své telefonní spoje tak, aby kvalitně obsluhovaly provozní zatížení v průběhu běžných pracovních dnů, pak se není třeba obávat kvality obsluhy telefonního provozu ani po silvestrovské půlnoci. Tyto okolnosti jsem měl letos příležitost osobně zkontrolovat u více než deseti VoIP sítí evidovaných v registru českých sítí a v registru slovenských sítí.
Za přiměřeně kvalitní je považováno, pokud pravděpodobnost obsazení všech spojovacích cest je menší než 0,05 %. Podstatně větší roli tak po silvestrovské půlnoci hraje pravděpodobnost, že volaný účastník je obsazen, neboť má právě jiný telefonní hovor. Lze předpokládat, že zjištěné závěry jsou obecně platné pro většinu klasických a VoIP pevných sítí. Poněkud jiné zákonitosti však mohou panovat v mobilních sítích, neboť ty jsou navíc limitovány kapacitami jednotlivých BTS v kombinaci s atypickou koncentrací mobilních telefonů v dosahu některých BTS (např. na centrálních náměstí velkoměst).
