Hlavní navigace

Jana Večerková (Data4You): Evropské startupové scéně chybí úspěšné příklady

11. 3. 2016
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Jana Večerková
Evropské granty nejsou pro startupovou scénu problém, říká zakladatelka Data4You. Silicon Valley podle ní také původně vzniklo díky vládní podpoře.

Zakladatelka nevládní organizace Data4You zaměřené na rozvoj digitální společnosti a poskytování programátorských kurzů Jana Večerková se ke startupům dostala díky svému bruselskému angažmá pro různé evropské organizace – zejména v době, kdy řídila programy v rámci European Young Innovators Forum

Problémem evropské scény podle ní není nedostatek peněz, ale spíše nedostatek motivace. „Je tu málo úspěšných pozitivních příkladů – lidí, kteří vychází z lokálního prostředí a kteří by ukázali dalším, že to opravdu jde,“ říká v rozhovoru pro Lupu.

A problém nespatřuje ani v evropských grantech, které dle mnohých pokřivují celý trh. „Když se podíváte na historii Silicon Valley, tak už první aktivity byly financovány z institucí podporovaných vládou. A vše se na ně postupně začalo nabalovat, “ říká Večerková, která v Česku právě rozjíždí Coding BootCamp Praha, jenž by měl pomoci lidem mimo obor s komplexním IT vzděláním.

Na co jste se ve svém angažmá pro Brusel zaměřovala? Nedostatek peněz na startupové scéně jste, předpokládám, řešit nemuseli?

To ne a ani si nemyslím, že evropské startupy včetně těch ze střední a východní Evropy nemají peníze či možnost se k nim dostat. Problém vidím v určité motivaci. Je tu málo úspěšných pozitivních příkladů – lidí, kteří vychází z lokálního prostředí a kteří by ukázali dalším, že to opravdu jde.

Na další věc, na kterou jsme se v Bruselu zaměřovali, bylo organizování akcí, kde se lidé mohou potkávat. Tedy rozvíjet networking. A třetí věcí, na kterou jsme kladli důraz, byly dovednosti. Spousta lidí totiž má nápad na skvělý produkt, ale často jej nedokáží realizovat nebo jej uřídit.

Mluvila jste o pozitivních příkladech. Ty opravdu velké IT firmy vzešlé ze startupového prostředí jsou opravdu hlavně americkou doménou…

Navíc v tomto směru je problémem také to, že spousta lidí si o hodně úspěšných evropských startupech myslí, že jsou americké. A evropské startupy koneckonců často ve Spojených státech končí. Ale je to vše o jednotném trhu. Pro americké startupy je mnohem jednodušší rychle expandovat.

Na jedné straně existují evropské startupy, které těží z evropské rozmanitosti, jako je například TransferWise, ale na druhou stranu pro spoustu startupů je tato roztříštěnost opravdu problémem. Vezměte si jazykové bariéry, legislativní náročnost expanze nebo třeba podmínky doručování balíků, které se stát od státu liší a podobně… 

Ve smyslu unifikace jednotného digitálního trhu sice Evropská unie má dílčí úspěchy, ale jde o pomalý proces.

Evropská unie je také proslulá dotacemi, subvencemi, granty… Mezi investory se příliš nesetkávám s názory, že by to to byla správná cesta pro startupovou scénu.

Je to hodně komplikovaná problematika ve smyslu, jaký k tomu zaujmout postoj. Existují dva extrémní přístupy. Ten první je, že když jste dobrý podnikatel a máte zajímavý produkt, vždy si najdete místo na trhu. Není tedy potřeba trh pokřivovat.

Na druhou stranu je chybou si myslet, že žádná taková podpora neexistuje. A nyní to beru ve srovnání i se Spojenými státy. Když se podíváte na historii Silicon Valley, tak už první aktivity byly financovány z institucí podporovaných vládou. A vše se na ně postupně začalo nabalovat.

Tam se ale podpora soustředila do jednoho místa. V Evropě nám takové centrum chybí.

Samozřejmě, nejsme jeden národ. Američané mohou být pyšní na své Silicon Valley, my máme významná inovační centra v Londýně, Barceloně, Amsterdamu, Berlíně a podobně… 

Vím, že v určité fázi se v Evropě uvažovalo o vytvoření nějakého centra na pomezí mezi Vídní a Bratislavou. V tom smyslu, že na Slovensku jsou nízké životní náklady a ve Vídni zase veškerá infrastruktura s dalšími návaznostmi.

Ale ve finále to vždy naráží. Nevím, jestli například Polák bude mít pocit hrdosti, když podpora půjde do jednoho místa, například do Londýna, do Barcelony… Existuje tu určitý aspekt soutěživosti.

Je to dobře?

Svým způsobem to není na škodu věci. Evropské startupové ekosystémy či oblasti se často soustředí na jednotlivé obory. V Londýně logicky na segment fintech, v Barceloně zase třeba na „smart cities“. Pravdou je, že v Berlíně je to taková všehochuť, nyní se tam toho děje hodně.

Když jste mluvila o Vídni a Bratislavě, hned mě napadlo Brno. Nebylo by z hlediska polohy a nákladů ideální pro posílení? Jak si stojí v porovnání s jinými evropskými centry? 

V Brně je velmi silný startupový ekosystém týkající se softwarových firem, mezi kterými funguje určitá symbióza. Navíc Jihomoravské inovační centrum tam odvádí velmi dobrou práci. Je to také jedno z míst, kde se koncentrují typově podobné firmy. Určitě tam stále existuje prostor pro další růst, ale je to pozitivní příklad sám o sobě.

A pokud bych měla zmínit další pozitivní příklad v rámci nově příchozích států EU, tak bych zmínila Rumunsko. A to ne přímo Bukurešť, ale město Kluž, které je hodně podobné právě Brnu, možná je tam ještě větší dynamika. Jsou tam velké softwarové firmy, několik technických univerzit a zároveň je tam hodně startupů, které z toho všeho vyvěrají. Navíc se tam každým rokem koná velká startupová konference, která Česku stále chybí.

Startupová aktivita v regionu střední a východní Evropy je ale v posledních letech obecně velmi vysoká…

A je zde podle mě stále velký prostor pro poskytování nových příležitostí. Když to vztáhnu přímo k Praze, tak je tu hodně startupových organizací a sdílených prostorů podporujících startupy.

Ono to zní strašně jednoduše, ale už jen to, že se lidé mohou potkávat, rozvíjí startupovou scénu. Můžete mít nápad, ale těch je spousta. A když se zeptáte investorů, do čeho investují, tak se rozhodují hlavně podle kvality lidí v týmu, který vede projekt. A ty musí někde potkat, dozvědět se o nich.

Postavení startupů ve východní Evropě se ale ve srovnání s jejím západem bude jistě lišit.

To ano, uvedu jeden příklad. Když se začal rozvíjet SME instrument, tedy nová podpora inovativních malých a středních firem ve formě grantů od 50 000 až do 2,5 milionu eur, tak po první uzávěrce bylo vybráno disproporčně velké množství projektů ze Španělska. 

Do tohoto února bylo z celkových 1640 vybraných projektů vybráno 588 projektů ze Španělska a Itálie, tedy více než třetina grantů šla do pouhých dvou zemí. To se mohlo stát, jelikož tato podpora není národně alokovaná, ale přihlášky jdou centrálně do Bruselu a o granty se soutěží celoevropsky.

A bylo to dáno tím, že španělské startupy mají silnou informační podporu o těchto příležitostech, dokonce jim tam začali dávat peníze – národní granty ve výši až několika tisíc eur – na to, že jim soukromé konzultační firmy začaly tyto přihlášky zpracovávat.

Tahle cesta možná má svou logiku.

U evropských grantů je problém v tom, že musíte umět vypíchnout nejen to, co umíte, ale musíte se trefit do toho, co se od vás očekává. Psaní takovéto přihlášky je něco jiného než klasický „pitch“ (rychlá prezentace projektu, pozn. redakce) před investorem.

Vybírání neúměrně velkého množství španělských přihlášek mi ale přišlo jako velká škoda, i proto jsme poté více podporovali informovanost o tomto nástroji.

Chtějí ale startupy být závislé na veřejných penězích?

Je pravdou, že jsem se setkala s mnoha startupy, které si myslí, že by neměly být závislé na grantových schématech. Na druhou stranu, když už něco takového existuje, tak je škoda toho nevyužít. Ve finále to jsou společné evropské peníze. Navíc jich není málo, a když byste je chtěli žádat od investora, zpravidla přijdete o část firmy.

A pozoruji, že zejména ve východní Evropě jsou lidé více zdrženlivější odevzdávat část své firmy za cizí kapitál. Spíš chtějí „více menšího, než aby měli méně většího“. Jsou více nakloněni si věci dělat po svém za cenu toho, že se budou pomaleji rozvíjet.

Kolik se ročně v evropské podpoře startupů protočí?

Je otázka, co vše do této podpory můžeme počítat. Existuje program Horizon 2020, ale ten zahrnuje opravdu vše. Pokud bychom se měli podívat na zmíněný SME instrument, který je určen pro malé a střední firmy, přičemž ale ne každá z nich je startupem, tak tam je jen pro letošní rok vyčleněno 353 milionů eur.

Velká podpora nyní plyne i z Evropské investiční banky, která začala skrze partnerské banky garantovat úvěry pro více rizikové a začínající podnikatele pro více rizikové podnikání.

BRAND24

Podpora ale nemíří jen ke startupům, ale i k samotným fondům a investorům. Je to také postavené na bázi garance rizika, tedy investovaných peněz, poskytované skrze Evropský investiční fond. Zase kvůli tomu, aby více investovali do rizikového podnikání.

A třetí oblastí jsou granty pro pomáhající neziskové organizace zaměřené na mentoringová schémata, networkingové akce a podobně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je redaktorem tabletového týdeníku Dotyk Byznys. V minulosti působil v agentuře Reuters, v Hospodářských novinách nebo Českém rozhlase. Zastával i post mluvčího skupiny Nova. Najdete ho na Twitteru a na LinkedIn.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).