Hlavní navigace

Michal Klíma (Tablet Media): nebudeme vydávat nové Euro ani Ekonom

11. 2. 2013
Doba čtení: 13 minut

Sdílet

 Autor: Ondřej Hošt, IINFO
Bývalý šéf vydavatelství Economia se vrací na český mediální trh. S vydavatelstvím Tablet Media chce začít vydávat tituly určené jen pro tablety. Jakou má projekt šanci na úspěch?

Poté, co jste v roce 2009 opustil Economii, vedl jste vydavatelství 7 Plus na Slovensku. Měl jste tam na starosti digitální vydávání? 

Na Slovensku jsem byl něco přes rok. Od loňského února jsem zpátky a připravoval jsem nový projekt. Nejprve jsem se snažil získat všechny aktuální informace o vydávání na tabletech a zhruba od poloviny roku jsme s Evou Hanákovou začali chystat obsahový koncept. 7 Plus je klasické vydavatelství, samozřejmě má také svou digitální divizi, tak jako dnes už všechna vydavatelství, ale Slovensko nepatří ve využívání tabletů mezi nejrozvinutější země. Penetrace tabletů je tam výrazně nižší než u nás. 

Ani v Česku nemá tablet úplně každý. Proč chcete vydávat média výhradně pro tablety?

Myslím si, že tablety jsou první digitální technologií, která vydavatelům tištěných médií umožňuje přenést v plném rozsahu knowhow, který za staletí nashromáždili, do digitálního světa a obohatit ho o nové technologie. Samozřejmě tady už nějakých dvacet let existuje web, ale na ten se podle mého názoru nedá podoba časopisů a novin přenést, protože má úplně jinou organizaci a úplně jiný rytmus. Kdežto tablety to umožňují. To samozřejmě není nic nového. Ve shodě s dalšími lidmi z vydavatelského světa si myslím, že hierarchizace a struktura, kterou si časopisy vyvinuly, má pro čtenáře jistou logiku a smysl. Tablet je pro určitou periodicitu médií vhodné médium a chceme to zkusit. 

V čem konkrétně má podle vás tablet společné prvky s časopisy? 

Hlavně v hierarchizaci a organizaci. Tři roky jsem řídil internetovou firmu Economia Online, která provozovala server IHNED.cz. A tam jsme se například denně setkávali s tím, že jsme omezení homepagí. Všichni, kdo provozují web, to znají – valná část návštěvníků skončí na homepagi a už dál nepokračuje. Proto se všichni na homepagi snaží odehrát co nejvíc obsahu, ale místo na ní je omezené. 

Časopis funguje jinak. Čtenáři si ho prolistují, vědí, že v druhé části najdou to a to, ve třetí části zas něco jiného, vědí, že třeba uprostřed je nějaká sekce, která je důležitá, vědí, že časopis má první a poslední stránku a obsah je jimi ohraničený. V tištěné verzi si časopis prolistujete a když vás nějaké články zaujmou, později se k nim vrátíte. A podobně funguje tablet. 

Weby fungují jinak. Mají své výhody – dokáží být velmi aktuální, přinášejí informace tak, jak se staly, v řádu vteřin nebo minut a dokáží události rychle zobrazit na homepagi. Ale orientace na nich je komplikovaná, musí se řešit záložkami a vzhledem k tomu, že každý web je jinak organizovaný, tak ani nevytvářejí jednotný systém, na který by si lidé mohli zvyknout. Pokud jsou třeba zvyklí chodit na pět webů, má každý trochu jinou organizaci, jiné záložky atd. Kdežto na tabletech to funguje v podstatě stejně jako v papírových časopisech. 

Michal Klíma:

  • V letech 1984 – 1989 pracoval jako administrátor v ústavu územního plánování Terplan
  • V roce 1989 se podílel na obnovení Lidových novin, stal se nejprve technickým ředitelem, poté šéfem představenstva
  • Po sedmi letech odešel do vydavatelství Economia, kde mimo jiné od roku 2000 řídil dceřinou firmu Economia Online
  • V letech 2003 – 2009 byl předsedou představenstva Economie
  • Po prodeji vydavatelství Zdeňku Bakalovi z firmy odešel, v letech 2011 – 2012 řídil na Slovensku vydavatelství 7 Plus
  • V lednu 2013 založil vydavatelství Tablet Media
  • Profil na LinkedIn

Tablety mají oproti webu také jednu podstatnou výhodu – zejména z pohledu vydavatele. Lidé jsou na nich mnohem ochotnější za obsah platit. Bylo to jedním z důvodů, proč chcete vydávat tituly pro tablety?

Pro nás to není rozhodující důvod. Důležitý je ale také čtenářský komfort. Na tabletu si můžete číst, i když nejste připojení k Internetu. V Česku to ještě není tak vidět, ale když přijedete třeba do New Yorku, kde jsem byl asi před dvěma měsíci, a jedete metrem, vidíte, že polovina lidí má čtečky nebo tablety. Tak jako jsme byli před třiceti lety zvyklí, že lidé v tramvaji četli noviny, tak v USA jsou už zvyklí číst na tabletech. U nás jsme samozřejmě v určitém časovém posunu, jako ve všech technologiích, ale jsem přesvědčený, že stejný trend dorazí i do Česka. Podle čerstvě zveřejněných dat Media Projektu se odehrálo přesně to, co jsme očekávali: počet uživatelů tabletů se během jednoho roku prakticky zdvojnásobil. Na začátku loňského roku se odhadoval někde pod 300 tisíc a dneska jsme pod 500 tisíci, což je fenomenální nárůst. V mediálním světě není žádná jiná technologie, která by rostla tak rychle jako tablety. Půl milionu uživatelů tabletů je obrovská síla, vzniká tady obrovský potenciál. 

Českým vydavatelům se ale zatím na tabletech moc nevede. Ti nejúspěšnější mají několik málo tisíc předplatitelů svého obsahu. 

Vydavatelé tištěných titulů jsou v trochu jiné situaci. Mně se zdá, že svá tabletová vydání nechtějí příliš propagovat. A já se jim ani nedivím. Kdybych byl na jejich místě, ani já bych to nedělal. Jestliže máte tištěný titul, který přes poklesy inzerce pořád ještě nějakou inzerci má, hrozí vám, že ve chvíli, kdy lidé budou přecházet na tablety, kde se inzerce teprve bude rozbíhat, přijdete o inzerci v tištěném médiu, aniž byste měli náhradu v inzercí v tom digitálním. Takže rozumím tomu, proč do toho tištění vydavatelé nejdou. Jiná věc je, když se vydavatel – podobně jako americký Neewsweek – rozhodne a k určitému datu prostě tištěný titul zruší a kompletně ho převede na tablety. Ale ani to ještě u nás vydavatelé nemůžou udělat, musí počkat aspoň rok nebo dva, než bude penetrace tablety taková, aby na tom neprodělali. 

Myslíte, že tedy většina českých novin a časopisů za několik let přestane v tištěné podobě úplně vycházet a přesune se k elektronickému vydávání? 

To se dá hrozně těžko předpovědět. Noviny jsou v krizi, která není způsobená nástupem digitálních technologií, ale vývojem vlastnicko-manažerských struktur. A myslím si, že potenciál tištěných titulů je výrazně vyšší, než ten, který v současné době vidíme. Pokud by se vrátily k lepšímu řízení, byly by na tom podle mého názoru lépe. Osobně si nemyslím, že tištěné tituly zaniknou, spíš tady budou vedle sebe existovat různé formy médií, protože nepochybně budou lidé, kteří nebudou chtít číst na tabletech, stejně jako jsou dnes lidé, kteří nechtějí číst na Internetu. Ale o tom, že některé tituly zaniknou, není pochyb. 

V USA v polovině loňského prosince skončil deník The Daily vydávaný výhradně pro tablety. Tento experiment měl velké ambice podpořené kapitálem Ruperta Murdocha. Nakonec ale nefungoval. Není to signál, že tablety jako platforma nejsou pro vydávání médií vhodné? 

Pro mě to není žádný signál. To je stejné, jako kdybyste řekl, že kvůli tomu, že někde zanikly nějaké noviny, už žádné jiné noviny nemůžou vycházet. To s tím prostě nemá nic společného. Ten projekt byl prostě špatně udělaný. Dlouhodobě jsem přesvědčený o tom, že peníze vám úspěch nezaručí. Kritériem úspěchu je dobrý projekt a dobré řízení. 


Autor: Ondřej Hošt, IINFO

O plánech vaší společnosti Tablet Media se toho zatím moc neví. Oznámili jste, že prvním projektem bude společensko-publicistický týdeník, který má začít vycházet v průběhu jara. Na jakých platformách bude vycházet? 

Určitě chceme být pro všechny platformy, protože nemá smysl, abychom naši cílovou skupinu – byť jsem před chvílí řekl, že se výrazně zvětšila – ještě nějak dál zužovali a vymezovali. 

Jaká bude periodicita vašich titulů? 

Chceme být vydavatelstvím, které bude vydávat tituly s různou periodicitou, ale nikoliv denní. Myslím, že pro denní zprávy je optimální web, případně mobilní telefon, a nemá smysl, abychom v této oblasti někomu konkurovali. 

Má váš první týdeník už nějaké jméno? A přesnější tematické vymezení? 

Jméno ještě nebudeme prozrazovat, upřímně řečeno ještě ani nemáme definitivní variantu. A moc se v tuto chvíli nechci vyjadřovat ani k zaměření, protože je to ještě předčasné. Ale podobně jako jsem v případě technologií říkal, že nechceme omezovat cílovou skupinu, platí to i u obsahu. Chceme, aby náš obsah považovali za důležitý všichni uživatelé tabletů. Čímž nechci říct, že si myslím, že budeme mít 500 tisíc stažených aplikací, ale principiálně nechceme někomu říkat: tenhle obsah není pro vás, tohle vás nebude zajímat. Cílové skupině majitelů tabletů, v níž jsou samozřejmě lidé s více penězi a lepším postavením, chceme poskytnout obsah, který pro ni bude zajímavý. 

Pokud v novém týdeníku budou pracovat tři novináři, jejichž příchod do Tablet Media jste minulý týden oznámili (dosavadní šéfreportér týdeníku Ekonom Jiří Pšenička, politicko-společenský novinář Ekonomu Jiří Štětka a bývalý zemědělský redaktor Hospodářských novin a Ekonomu Martin Mařík), nabízí se úvaha, jestli nepůjde o ekonomický titul. 

Ne, nepůjde. Tahle úvaha se nabízí, ale když se podíváte do životopisů těch novinářů, zjistíte, že nepracovali jen v Economii, ale předtím také v jiných, neekonomických titulech. Jasné je, že naše cílová skupina nejsou čtenáři Chvilky pro tebe nebo bulvárních titulů. Určitě nabídneme seriózní čtení, budeme psát o věcech, které jsou společensky významné a samozřejmě také o ekonomických tématech, která k nim patří, protože všechny důležité věci mají své ekonomické aspekty. Ale rozhodně nemíníme dělat ani nový Ekonom, ani nové Euro. 

Jaký bude mít nový týdeník obchodní model? Budete spoléhat na reklamu, nebo budete prodávat předplatné? 

K tomu se zatím nechceme vyjadřovat. Ale v každém případě věříme v rozvoj tabletové reklamy, protože přináší úplně nové možnosti. Pravda je, že se ve světě teprve rozbíhá, ostatně tablety nemají ještě ani tři roky. Prohlíželi jsme si reklamy, které pro tablety v různých zemích vznikly, a jsou to nádherné věci, které nejsou v této podobě v žádném jiném médiu proveditelné. 

Takže chcete inzerentům nabízet interaktivní formáty, 3D modely a podobně? 

Určitě. Jde o multimediální reklamy, které reagují na to, když tablet zvednete nebo otočíte, zatřesete s ním… Myslíme si, že to bude pro inzerenty zajímavé. Ostatně snahou všech vydavatelů by mělo být, aby se reklama na tabletech pořádně rozjela. Protože přijde doba, kdy budou potřebovat svůj obsah na tablety přesunout a v té době budou potřebovat, aby už ta reklama fungovala. Zrovna tak je to v zájmu mediálních a reklamních agentur a také inzerentů. 

Reklama v digitálních médiích je ale v Česku zatím vnímána podobně jako ta webové – to znamená, že za ni zadavatelé platí výrazně nižší částky než za reklamu v televizi nebo v tištěných médiích. 

V tabletové reklamě jsme na počátku. Ještě před rokem třeba neexistovalo ani pořádné měření sledovanosti tabletových reklam. Myslím, že jsme na prahu něčeho, co teprve vzniká. 

Máte pro svůj první titul stanovené nějaké konkrétní cíle? Kolik čtenářů z půl milionu majitelů tabletů byste chtěli v prvním roce získat? Kolik budete považovat za úspěch? 

Myslím, že úspěch bude, když naše čtenost bude srovnatelná s existujícími papírovými časopisy. Jak rychle to půjde záleží na spoustě okolností. Mluvili jsme o tom, že počet čtenářů tabletových vydání existujících vydavatelů není vysoký. Vzhledem k tomu, že naše čtenářská skupina bude čistě tabletová, chtěli bychom, aby naše čísla byla od začátku vyšší. A pak s nimi budeme normálně soutěžit, tak jako bychom vydávali papírový titul, budeme tedy usilovat o to, abychom měli vyšší čtenost než oni. 

Takže pokud mají třeba Hospodářské noviny na iPadu předplaceno asi 2 500 lidí, vy budete chtít v prvním roce mít určitě víc čtenářů? 

Ano. Je ale třeba dodat, že Hospodářské noviny prodávaly předplatné v balíku s iPadem, který byl levnější než iPad v prodejně. My se budeme snažit být lepší bez toho, že bychom k našemu titulu dávali tablet. 

Jakým způsobem budete měřit čtenost svých titulů? Sám jste říkal, že to u tabletových médií donedávna byl problém. 

Našim obchodním partnerům budeme samozřejmě dávat všechna data, která budou vyžadovat. Ale nepřipravujeme v tomto směru nic speciálního, věříme, že potřebné technologie, které už jsou v zahraničí, časem přijdou i k nám. 

Zatím jsme mluvili jen o vašem prvním týdeníku. Kolik titulů chcete celkově v letošním roce uvést na trh? 

Plán samozřejmě máme, ale chceme nejdříve ověřit svoje síly a schopnosti na prvním titulu. A pak budeme plány přizpůsobovat realitě, jinak to ani v takové oblasti nejde dělat. 

Kolik lidí chcete do Tablet Media přivést? 

Pokud neděláte deník, což jsem v našem případě už vyloučil, není obsah závislý na lidech, kteří sedí někde v kanceláři a v redakci. Naše krédo je, že chceme přinášet obsah, který nikdo jiný nemá. Nechceme být dalším webem, který jen zmnožuje zprávy ČTK. A to znamená, že musíme mít autory, kteří svým tématům rozumí a umí o nich napsat. A to není možné založit úplně na interních redaktorech. Podstatnou část obsahu chceme založit na externistech, které v současné době oslovujeme. Celkový počet zaměstnanců Tablet Media by se měl pohybovat kolem deseti až dvaceti lidí, včetně všeho „obslužného personálu“. 

Firmu jste založil vy, jste jejím jediným akcionářem. Máte nějaké investory, nebo ji financujete jen z vlastních peněz? 

V tuto chvíli ji financuji já a uvidíme, jak to bude vypadat dál. Zatím máme prostředky, které jsou dostatečné k tomu, abychom v rozjezdu došli až tam, kam dohlédneme, a uvidíme, jak se nám bude dařit. 

Před třemi lety jste byl hostem NetClubu. Říkal jste tam, že věříte v elektronické čtečky, ale dnes se ukazuje, že budoucnost mají spíš tablety… 

Ano, ale je to potřeba vnímat v časové souslednosti. Pokud jsem tehdy mluvil o elektronických čtečkách, myslel jsem elektronická čtecí zařízení obecně, dnes bychom k nim zařadili samozřejmě i tablety. A co se budoucnosti elektronických čteček týká, myslím si, že naše představa, že jedno zařízení nahradí druhé, není přesná. S časem bude klesat jejich cena. A stejně jako dnes mají lidé několik televizí a vůbec to neřeší, je docela dobře možné, že budou mít nejen tablet a vedle něj čtečku knih, ale klidně budou mít čteček více. Jeden vydavatel bude dávat jednu čtečku, druhý jinou a jejich cena bude tak nízká, že už nebude hrát roli. V USA je dnes poměr mezi cenou knihy a cenou čtečky takový, že čtečku koupíte třeba za cenu tří knih. A to pak nepřemýšlíte o tom, že už máte jednu doma. 

Na NetClubu jste také říkal, že vám na současných médiích vadí „povrchnost, neoriginálnost a pomalost“. Platí to pořád? 

Víte, nejvíc mi vadí jejich malá originálnost. Samozřejmě rozumím tomu, proč taková jsou – redakce se potýkají s finančními problémy a nemají dost lidí. V současné době mám předplacené tři deníky a občas si říkám, že obdivuji čtenáře, že je ještě pořád předplácejí, protože se v nich vlastně vůbec nic nedozvím. Samozřejmě občas jsou tam zajímavé komentáře nebo někdy zajímavé popsaný problém. Ale ten pocit, že jsem se něco dočetl, a radost, že jsem se něco dozvěděl, bych přece měl mít každý den. Pokud to tak není, budu jako čtenář zneklidněný tím, že jsem si koupil něco, co nemá žádnou cenu. A když pak budu mít takový dojem často, logicky dojdu k tomu, že předplatné takových novin zruším. 

Vůbec si nemyslím, že noviny dnes ztrácejí své opodstatnění, i když je pro aktuální zpravodajství nejlepší web. Noviny ale musí najít svůj smysl existence. V zahraničí se z nich pořád dozvídám v zásadě zajímavé věci, stejně jako jsem se je dozvídal před deseti lety. České noviny se tomu ale velmi vzdálily. Problém není v konkurenci jiných mediatypů, ale v tom, že se noviny nedokázaly s touto konkurencí vyrovnat. 

BRAND24

Popisujete známý kruh: klesá čtenost, s ní padají výnosy, proto se škrtají náklady a pak chybí peníze na kvalitní obsah – kvůli tomu klesá čtenost a kruh se uzavírá. 

Já vím, ale vždycky na to říkám také jednu věc: noviny nemusí mít 48 stran denně, pokud pro ně nemají obsah. Když budou mít osm stránek a přečtete si je od první do poslední, je to výrazně lepší. A zároveň osm stránek vyrobí méně lidí a stojí to méně peněz. Velký rozsah novin – a před deseti lety deníky v Británii nebo USA měly třeba i sto nebo sto padesát stránek – nebyl dán tím, že by to čtenáři chtěli. Ale byl takový přetlak reklamy, že se se musely vytvářet speciální sekce a zvyšovat počet stránek. A když dnes tolik reklamy není, musí se rozsah novin logicky snížit.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).