Hlavní navigace

Mikroblogy? Mikrošance na úspěch

24. 10. 2007
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Po vlně zájmu o blogy přicházejí na scénu mikroblogy. Začíná se o nich mluvit a přemýšlet a vzniká řada mikroblogovacích služeb. Jsme svědky nového trendu, nebo mikroblogování nemá šanci na masový úspěch?
Jiří Macich - karikatura

Ilustrace: Nenad Vitas

Nikdy jsem se nepočítal mezi škarohlídy, kteří nově vznikajícím trendům nepřejí. Naopak. Spoustu technologických a internetových novinek rád vyzkouším a s odsuzujícími výroky se snažím šetřit. Neměl jsem nic proti blogům. Netvrdil jsem, že sdílení videa je nesmysl a ani že RSS je cesta do pekel. Vše se během let usadilo a nějak se stalo součástí všední internetové reality.

U mikroblogů ale musím nutně udělat výjimku. Chápu, že se pro mikroblogování nadchlo „mnoho“ lidí, ale osobně jsem velmi zvědav, jak dlouho jim toto nadšení vydrží. Dovedu si představit, že si časem opět rozvířené internetové vody sednou a z mikroblogů se stane úzký formát komunikace pro ještě užší uzavřené komunity. Zároveň si dovedu představit mikroblogy jako součást některých klasických blogů, ale to spíš jenom jako okrajovou hračku podobně jako třeba widget z Last.fm. Když má někdo potřebu ventilovat do světa, co právě poslouchá za hudbu, jistě se najde někdo, kdo rád čtenářům svého blogu prozradí, že se právě trápí v čekárně u zubaře. Je tu ovšem ještě ten rozdíl, že v případě Last.fm je vše automatizované.

Jako samostatný formát mimo komunitní potřeby podle mě mikroblogy nemají příliš světlou budoucnost. Důvody? Viděl bych tři hlavní:

  • Ochrana soukromí pisatele.
  • Potřeba pravidelné aktualizace.
  • Nezajímavý obsah pro masy.

Ten, kdo si vede klasický blog už nějaký ten pátek, jistě ví, že Internet není zase tak anonymní, jak by se mohlo zdát. Mikroblogy jsou pro autory jedním z největších zásahů do soukromí, které moderní formáty online médií nabízejí. Kdo je ochoten to skousnout a pustí se do psaní, dříve či později narazí na problém s pravidelnou aktualizací. Od mikroblogů se sice neočekávají několikastránkové elaboráty, ale nedovedu si představit, že by někoho bavilo dlouhodobě několikrát denně psát o tom, co právě dělá.

BRAND24

Znám to z vlastní zkušenosti. Když jsem před lety začal aktivně využívat instant-messaging, často jsem používal vlastní status a poctivě jsem jej měnil dle potřeby. Za dva měsíce mě ale nadšení pro tuto činnost opustilo. Status „Nerušit“ stejně mnoho lidí nerespektuje a co je komu do toho, že právě nejsem u počítače, protože jsem si šel koupit něco na zub. To je lepší se rovnou odpojit nebo prostě nechat komunikační program automaticky změnit status po několika minutách nečinnosti.

A pak je tu také ten obsah. Věřím, že v rámci uzavřené komunity může být zajímavé sledovat, co jeden nebo druhý její člen právě dělá. Může být ale takový obsah dlouhodobě zajímavý i pro neznámého čtenáře? Přesně stejnou otázku někteří před lety pokládali v souvislosti s běžnými blogy. Jenže dlouhodobě se těší zájmu především blogy, které mají čím obsahově oslovit. Je jedno, jestli to jsou odkazy na nejnovější kinoripy z P2P sítí, postřehy z každodenního života psané místním nářečím nebo třeba aktuální informace ze světa počítačových her. Své čtenáře si takové blogy mohou najít. Nevěřím ale, že mikroblogy naprosto obyčejných lidí jako samostatný formát mají světlou budoucnost.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je nezávislý novinář a publicista věnující se informatice, elektronice a telekomunikacím. V těchto oborech i podniká. Se serverem Lupa.cz spolupracuje již řadu let jako externí redaktor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).