Hlavní navigace

Mikrofotobanky: deset let na trhu fotografie

22. 2. 2011
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Váš leták by výrazně vylepšily ilustrační fotografie, nechcete však ztrácet čas jejich výrobou ani za ně mnoho utratit? Pomohou mikrofotobanky. Jak se vyvíjely za poslední dobu?

Když drobný podnikatel chtěl kdysi dávno, asi tak před deseti lety, vyzdobit svůj web nebo leták fotografií, dostupné možnosti pořízení fotografie by se daly rozdělit na ty levné a ty kvalitní. Pomineme-li nelegální možnost fotografii takzvaně “stáhnout z Internetu”, levnou alternativou byla vlastní tvorba (spoušť fotoaparátu přece umí mačkat každý). Kvalitnější alternativa, zaplacení profesionála, levná není. A na dražší straně stály také fotobanky – „sklady“ či tržiště, udržující archivy velkého množství fotografií, připravené k okamžitému použití jen po zaplacení licence. Od té doby se mnohé změnilo, z velké části díky vzniku tzv. mikrofotobank – fotobank nabízejících stock fotografie za „mikroplatební“ ceny.

Průkopnické období

iStockphoto, první mikrofotobanka, vznikla sice už v roce 2000, ale zpočátku fungovala na principu směnného obchodu – barterování vlastních fotografií v komunitě grafiků. Skutečný prodej fotografií za peníze začal roku 2001. Nabídka fotobank tehdy připomínala „luxusní nákupní ulici“, kde tradiční fotobanky nabízely licence k jedné fotografii řádově za desítky a stovky dolarů. A naopak: pro vstup do klubu stock fotografů, od kterých fotobanka bere snímky, bylo třeba se prokázat vybavením za desítky tisíc dolarů.

Mikrofotobanky přinesly alternativu trochu připomínající bleší trh. Zpočátku mohl nabízet téměř kdokoli jakoukoli přijatelnou fotografii, klidně snímek z dovolené z 2MPx kompaktu. Taktéž nakupovat za jednodolarové ceny náhle mohlo náhle mnohem širší množství zájemců, od drobných firem, přes různé neziskové organizace a kluby až po jednotlivce, kteří třeba chtějí ilustracemi oživit vlastní blog. Za několik let se ukázalo, že v součtu takoví drobní zákazníci utratí docela dost, a konkrétní kvalitní fotografie je schopná vydělat srovnatelně nebo i víc než v klasickém fotobance.

V průkopnickém období vznikly všechny fotobanky současné “velké čtyřky” – iStock, ShutterStock(2003), Dreamstime(2004) a Fotolia(2005). Nikdo další je později nedohnal, byť třeba SnapVillage měla podporu gigantického Corbisu Billa Gatese.

Mikrofotobanky překročily „kritickou velikost“ a obor prodeje fotografie za dostupné ceny začal rychle růst. Spolu s trhem profesně rostli i mnozí fotografové – poskytovatelé obsahu, a několik odvážných se pustilo do tvorby fotografie pro mikrofotobanky na plný úvazek.

Zlatý věk

Období zhruba do roku 2008 bych s trochou nadsázky označil za „zlatý věk“, kdy dostat se do fotobank bylo relativně jednoduché i pro amatéra, mikrofotobanky, resp. prodeje v nich rostly stejně rychle nebo rychleji než množství fotografií, a prodávat tak bylo docela snadné. Přibližnou ilustrací růstu oboru může být graf počtu hledání jména největší mikrofotobanky z Google Trends:


Autor: Google Trends

Škála grafu nejspíš není lineární, ale období prudkého růstu je jasně patrné.

Rostlo vše, počet fotografií v největších kolekcích dosáhl řádu milionů, počty fotografů a ilustrátorů desítek tisíc, a na anglickojazyčném trhu bylo pořád dost potenciálních zákazníků, pro které byla možnost nakupovat fotografie v profesionální kvalitě za mikro-ceny příjemným překvapením.

Hitem diskusních fór byly spory přispěvatelů do mikrofotobank s “tradičními” stock fotografy, jejichž zdroje příjmu byly a jsou mikrofotobankovou konkurencí ohrožené. Jako obvykle v dobře fungujícím konkurenčním prostředí, “morální” apely typu “prodejem za 1 dolar znevažujete svou práci” nebo “mikrofotobanky znamenají úpadek fotografie” k ničemu nevedly.

Konsolidace a expanze do světa

V posledních letech se růst na původním anglickojazyčném trhu zpomalil: webdesignera, který o microstocku nic neví, najdete jen těžko. Fotografů začalo být až příliš a fotobanky výrazně zpřísnily “přijímací řízení”. Např. podle statistiky úspěšnosti “konverzí” fotografů zaregistrovaných na ShutterStocku ve fotografy přijaté a skutečně vydělávající, v roce 2006 prošla přijímacím řízením více než polovina fotografů. V současnosti je to méně než čtvrtina (obojí podle registrovaných z mikrofotoban­ky.cz).


Autor: Yuri Arcurs

Je vám ta slečna povědomá?

  Taktéž kvalita fotografií se posunula. I díky pokroku ve fotografické technice, dnešní průměrná úroveň mikrofotobank v mnohém přesahuje “tradiční stock“ před deseti lety. Tvorbou přímo zaměřenou na mikrofotobanky se na světě na plný úvazek zabývají řádově stovky dodavatelů, a běžný amatér má jen malou šanci uspět s otřepanými náměty typu “businessman v obleku” nebo “slečna na telefonu”. Zajímavé nápady nebo fotografie unikátních lokalit, které z principu nemůže fotit kdokoli kdekoli na světě, jsou pořád dobře prodejné, ale doba, kdy šlo celkem dobře začít s fotkami z dovolené z kompaktu je nenávratně pryč.

Z několika garážových firem vlastněných a řízených fotografy se staly společnosti s obratem v řádu desítek až stovek milionů USD a debaty na téma “tradiční fotobanky vs. mikrofotobanky” v podstatě ustaly. Hranice zmizela, vybrané nebo úspěšné snímky ve vysokém rozlišení stojí v mikrofotobankách desítky dolarů, naopak tradiční fotobanky nabízejí fotografie ve webovém rozlišení za “mikrofotobankové ceny”. Obecně úspěšný je model předplatného – například lze za paušál 250 dolarů stahovat fotografie ve vysokém rozlišení do limitu 750ks za měsíc, takže grafik nemusí příliš přemýšlet, zda kupovat či nekupovat, a prostě stahuje a používá.

Prostor pro růst zůstal v internaciona­lizaci, lokalizaci uživatelských rozhraní, počítání ve víc měnách, zakládání poboček. Příležitost si snad nejdřív uvědomila Fotolia a dnes na některých evropských trzích překonává světovou jedničku iStock.

Drobnosti

Historické ohlédnutí nabízí několik drobných příběhů snad poučných i mimo obor prodeje fotografie.

Příběhem smutným je příběh Fotobanka.cz, projektu, který využil stejné příležitosti jako mikrofotobanky o několik let dříve, ale v českém prostředí. V “průkopnickém” období mikrofotobank se mohla česká Fotobanka dobře prosadit na světovém trhu – oproti konkurenci měla startovní výhodu: hotový software, databázi sto tisíce fotek a základnu fotografů. Bohužel, k žádnému pokusu o expanzi nedošlo, teď český projekt globální konkurence válcuje i v českém prostředí a Fotobanka.cz je podle mnoha náznaků v rozkladu. Fotografové si stěžují na platby faktur zpožďující se o celé roky, databázový systém nefungující dlouhé měsíce, a špatnou komunikaci.

Veselá je naopak historie slova “crowdsourcing”. Mikrofotobanky jsou samozřejmě skvělým příkladem crowdsourcingu, obsahu generovaného “davem”. Ovšem v době, kdy chytlavý název pro trend vznikl, obor tím slovem popsaný byl už docela rozjetý a nedalo se do něj snadno “naskočit”.

Co bude dál?

Pokud se pustím na tenký led prognózování, pro fotografy budou mikrofotobanky atraktivní čím dál tím méně. Růst nebo udržení příjmů vyžaduje čím dál víc pracovat – průměrný příjem na fotografii se snižuje. Konkurence z celého světa je obrovská a navíc desítky milionů fotografií v mikrofotobankách už teď jsou. Díky historickým prodejům mají často dobré místo ve vyhledávacích algoritmech fotobank fotografie a fotografové, kteří začali včas.

Pro kupující jsou vyhlídky vesměs výborné – nejčastěji potřebné “běžné” fotografie jsou dostupné jako nikdy dřív, a ceny na úrovni dolaru či několika málo dolarů za stažení zůstanou. Pochopitelně, díky vysoké dostupnosti používá dnes běžné fotobankové fotografie “každý” a dochází k určité inflaci. To ale zase v důsledku otevírá prostor pro nabídku fotografií, které jsou neobvyklé, výjimečné, i když za vyšší cenu. U většiny fotobank je možné sledovat výrazný tlak na diferenciaci cen, zdražování fotografií, které se vymykají.

BRAND24

Velký zájem je o ilustrace – zatímco fotografie používá každý, u kreseb to zatím neplatí. Také na straně nabídky je situace jiná. U fotografie se neustávající proud nových přispěvatelů rekrutuje z řad amatérských fotografů: spočítejte si sami, kolik z vašich známých pro radost fotografuje. Ale kolik lidí si pro radost kreslí ve vektorovém grafickém editoru? Schopný ilustrátor tak teď může vydělat několikanásobek příjmu obdobně schopného fotografa.

Také velkým mikrofotobankám se v nejbližší době nejspíš bude docela dařit – byť do finančních výsledků přímo nevidíme, provozní zisk se může blížit k 50 %. Naopak, mnoho drobných mikrofotobank bude končit – doba vhodná pro vstup do oboru dávno minula a nové subjekty se musí velmi snažit pro získání i malého tržního podílu.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se v současnosti věnuje přemýšlení. Má vlastní webovou stránku.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).