Hlavní navigace

Monetka se vrací - uspěje?

14. 7. 2005
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Zatímco PayPal již konečně dorazil do České republiky (byť v omezené podobě), místní virtuální peněženky na tom jsou o něco hůř - novela bankovního zákona je v podstatě zrušila. Jediná Monetka byla "oživena," ovšem až doposud umožňovala platbu pouze na některých e-shopech. To se nyní mění a Monetku bude možně používat pro platby na takřka libovolném serveru. Budou ji však uživatelé používat?
Pomalý a podle všeho ne příliš úspěšný nástup elektronických peněženek u nás utnula novela bankovního zákona 124/2002, která umožňuje vydávat elektronické peníze pouze bankám a nebo na speciální výjimku. Vstup novely v platnost k 1. lednu 2003 tak znamenal faktický zánik všech elektronických peněženek, z nichž byly nejznámější pravděpodobně I Like Q a Monetka – o čemž jsme ostatně také psali. Vzhledem k poměrně komplikovaným legislativním podmínkám se nezdálo, že by se někdo opět pokusil projekty nastartovat, ovšem jak jste se mohli na Lupě dočíst v loňském roce, Computer Press (CP) „oživil“ Monetku. Ta je od loňského podzimu skutečně opět funkční, ovšem až doposud měla jedno velké omezení – dovolovala provádět platby pouze na několika málo serverech samotného vydavatelství a dceřinných firem.

To je totiž významné omezení, které novela zmíněného zákona přináší – kromě toho, že musí být udělena příslušná výjimka, nelze elektronický ekvivalent peněz převádět na jinou společnost, než na tu, které je udělena výjimka, případně dceřinné společnosti. To fakticky omezilo použití na dalších serverech. Ovšem jelikož Monetka opět začíná obnovovat svou činnost v plném nasazení, je jasné, že se nějaké řešení našlo.

Co je Monetka?

Stručně řečeno virtuální peněženka, na které má uživatel deponovanou určitou částku v korunách (kterou musel zaslat na účet provozovatele), maximálně však 4500 korun. Z tohoto virtuálního účtu (který je veden v Kč, nikoliv nějaké „virtuální“ měně) může platit za zboží a nebo služby na Internetu. Výhodou je, že převod peněz je okamžitý a zdarma, neplatí se žádné poplatky.

Asi hlavní nevýhodou fungování Monetky z hlediska flexibility je ruční připisování „reálných“ peněz na virtuální účet – uživatel si ze svého bankovního účtu převede určitou sumu na Monetku, ovšem i když použije účet u eBanky (který používá i Monetka), budou mu peníze na jeho virtuální účet připsány až po určité době, neboť se transakce zpracovávají ručně jednou za den. Podle zástupce provozovatele, pana Dalibora Kalába, se dá předpokládat, že výhledově bude tato část transakce fungovat automaticky, tedy bez zbytečného čekání. V daný okamžik to může komplikovat „impulsivní“ nákupy, kdy se uživatel rozhodně něco zaplatit Monetkou a nemá účet nebo na účtu dost prostředků a zjistí, že musí v lepším případě stejně počkat několik hodin.

Asi hlavním rozdílem oproti třeba PayPalu je, že prostředky si uživatel musí poslat na svůj virtuální účet sám ze svého účtu, není možné ani inkaso, ani například propojení s platební kartou, kde by se prostředky strhávaly automaticky a nebylo by nutné držet částku na svém účtu. Druhým rozdílem také je, že nelze převádět platby mezi uživateli, lze pouze platit za zboží/služby společnostem, které mají s provozovatelem uzavřenou smlouvu. To prakticky znemožňuje využití pro aukční systémy a podobně.

Jak přijímat platby Monetkou?

Jak již bylo řečeno, doposud nebylo možné použít Monetku pro příjem plateb, „dokázalo“ to asi pět serverů ze stáje CP. Jelikož již byla vydána nová výjimka pro aktuálního provozovatele (systém předtím provozovala firma Computer Press, a. s.) a podařilo se vyřešit legislativní otázky, může nyní provozovatel nabízet platby přes Monetku na dalších serverech. Ovšem protože i nadále zůstává v platnosti zmíněné omezení o tom, že elektronické peníze může přijímat pouze jejich vydavatel nebo dceřinné firmy, fakticky se jedná o zprostředkování prodeje. Zájemce – provozovatel serveru, na kterém prodává výrobky a nebo služby, uzavře s provozovatelem Monetky „Smlouvu o zprostředkování prodeje zboží a/nebo poskytnutí služeb“, kterou de facto umožní provozovateli Monetky, aby byl zprostředkovatelem uzavření kupní smlouvy mezi nakupujícím a prodávajícím a také od kupujícího převezme peníze, které následně převede prodejci. Funkčně je celý vztah shodný, jako by byl i za normálních podmínek (kupující zaplatí prostřednictvím platebního systému Monetka, prodávající následně získá místo elektronických peněz reálně), ovšem v tomto případě smluvně ošetřen tak, aby vyhovoval zmíněnému bankovnímu zákonu. Maximální částka, kterou je možné zaplatit za zboží, je zmíněných 4500 korun, které lze mít v elektronické peněžence.

V praxi tedy provozovatel serveru uzavře smlouvu s provozovatelem Monetky, ten mu založí elektronickou peněženku, kterou lze používat pouze pro příjem plateb, provozovatel serveru se rozhodne, jakým způsobem na svém serveru implementuje platby a poté již může začít fungovat. Velice zajímavé je, že jediným poplatkem ze strany provozovatele serveru je 1 koruna + DPH měsíčně, a to pokud bude celková měsíční platba, kterou provozovatel serveru získal, vyšší než 100 korun. Jednou za měsíc vystaví provozovatel Monetky vyúčtování zaplacených částek, a poté může provozovatel požádat o zaslání peněz na svůj bankovní účet. Při převodu peněz na reálný účet záleží na částce, pokud to je přes 1000 korun, uhradí bankovní poplatky provozovatel Monetky, pokud bude částka nižší než 1000 korun, bude kromě měsíční odměny také odečten poplatek na bankovní transakce 50 korun.

Provozovatel serveru má samozřejmě k dispozici přístup na svůj elektronický účet a vidí, jaké platby byly provedeny. To vše lze také provádět plně automaticky, takže platby a například zpřístupnění obsahu nebo zprovoznění služby může probíhat zcela online.

Jak již bylo řečeno, zprostředkovatelská smlouva je k dispozici na webu, podrobnosti si tedy můžete přečíst sami, nejsem právník a případné „chytáky“ těžko odhalím. Zaujala mě jen poznámka, že provozovatel serveru se zavazuje nastavit na svém serveru platbu přes Monetku jako preferovaný platební kanál, což zvláště u zboží dražšího než 4500 korun bude poněkud zbytečné.

Jak implementovat platební systém?

Bohužel jsem neměl při psaní článku k dispozici podrobné technické specifikace, takže jen poměrně stručně. Jaký způsob implementace si provozovatel zvolí, záleží na jeho potřebách. Platba probíhá přes platební bránu Monetky, rozdíl je v tom, jak je transakce vyvolaná. Buď jednodušším způsobem, kdy stránka sama obsahuje (nebo generuje) odkaz na platební bránu, nebo server obchodníka nejdříve informuje Monetku pomocí WebServices o chystané platbě a jejích parametrech a poté je zákazník přesměrován na vytvořenou transakci na platební bráně.

Výhodou využití WebServices je možnost použití nejen pro samotné založení transakce, ale i pro její další sledování a dokončení, takže lze snadno implementovat plně online zpracování bez lidského zásahu. Dokončení transakce je potřeba v případě zakoupení zboží, které je fyzicky doručováno zákazníkovi, kdy se podobně jako u plateb kartou sleduje stav objednávky a částka je podle všeho splatná prodejci až poté, co je celá objednávka označena za vyřízenou (zboží je expedováno). Pokud však provozovatel serveru nechce jít cestou implementace takovéhoto systému, může využít snadnější variantu a stav objednávek sledovat přes webové rozhraní.

Proč Monetku?

Pokud se ptáte, k čemu může být vlastně Monetka v dnešní době dobrá, je tu několik odpovědí. Pro malé (korunové) částky je podobný systém stále zdaleka nejefektivnější, neboť náklady na bankovní převod obvykle dosahují nezanedbatelné výše. K tomu umožňuje opravdu online platby i uživatelům jiných bankovních ústavů, než je eBanka. A proti bankovnímu účtu neplatí uživatel Monetky za její provoz ani korunu (pokud tedy nepočítáme případné ušlé úroky z částky, která mu v Monetce „leží“). Na straně provozovatele obchodu jsou výhody podobně – náklady na provoz Monetky jsou vskutku zanedbatelné (snad nejde jen o marketingový tah provozovatele…), což zvlášť vynikne nejen v porovnání například s příjímáním plateb kartami nebo přes eBanku, ale především u plateb přes Premium SMS, kde v rukou obchodníka končí poměrně malá část sumy, zaplacené zákazníkem (údajně až 70 procent částky tvoří marže operátora a zprostředkovatele).

BRAND24

Pokud dumáte nad tím, z čeho chce provozovatel hradit provoz systému, pravděpodobně spoléhá na úroky z částek, které mu budou ležet na účtu, a nebo možná v budoucnosti se zvýší poplatky za provoz. Bohužel provozovatel nesdělil podrobnosti o tom, kolik peněženek v současné době provozuje, případně jaké částky spravuje a jakých obratů bylo dosaženo – ovšem dá se předpokládat, že vzhledem k dosud existujícím omezením to budou mizivé hodnoty.

„Znovuoživení“ Monetky, jehož druhé fáze jsme vlastně nyní svědky, možná přinese opět rozvoj „korunových“ plateb za obsah, elektronické knížky a další služby a třeba se ujme i pro platby za fyzické zboží nízké hodnoty. Uvidíme, jak na tuto poměrně zajímavou nabídku zareagují provozovatelé serverů a jak rychle budou implementovat platební brány – podle provozovatele jsou zájemců o využití Monetky stovky. Na to, zda Monetka ve svém druhé životě uspěje, si budeme muset nějaký čas počkat.

Hlasujte o novém designu Lupy
Nová Lupa bude v novém kabátě. I vy můžete svým hlasem rozhodnout, jak bude vypadat. Pomožte nám vybrat ten nejlepší design! Hlasovat můžete až do 27. července 2005 na adrese /design.php3

Budete platit za služby, obsah a nebo zboží Monetkou?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se již dlouhá léta šťourá v Macích, mobilních technologiích a Internetu a provozuje svůj osobní technický blog www.maler.cz.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).