Hlavní navigace

Od zítřka digitálně

28. 9. 2009
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

O datových schránkách pro komunikaci firem a jednotlivců s veřejnou správou pochybuji již od jejich počátku. A bohužel musím říci, že se mé pochybnosti zhoršují...
Vojtěch Bednář

Ilustrace: Nenad Vitas

Od zítřka digitálně. Asi tak by se daly popsat ambice projektu datových schránek. Tedy jakéhosi uzavřeného a hlavně řízeného systému elektronické komunikace mezi úřady, firmami a jednotlivci, ve kterém má každý přiřazenu speciální „schránku“, do níž je mu doručována elektronická pošta. Pošta, která by jinak musela jít doporučenou poštou klasickou.

O vhodnosti/u­žitečnosti a použitelnosti datových schránek jsem velmi vážně pochyboval už v době jejich slavnostního uvedení do zkušebního provozu. Měl jsem pro to tři důvody: jeden technický, jeden ekonomický a jeden společenský. Technickým důvodem bylo, že se tato plně centralizovaná paralela k e-mailu zakládá na principu, který byl zbytkem internetových služeb a Internetem samotným opuštěn pro svou nízkou spolehlivost a nulovou redundanci. Stačí tak jedna významnější vada v průběhu ostrého provozu nebo jedna opomenutá chyba v aplikaci, a datové schránky se rozplynou. Moc se mi nelíbila ani závislost na technologii jediného dodavatele, která musí být instalována ve všech klientech.

Ekonomickým důvodem bylo, že vytváření paralelního systému v situaci, kdy již existuje jeho plně srovnatelná analogie (e-mail + kvalifikovaný certifikát digitálního podpisu + pevně stanovený e-mailový server a doména pro každého omezená na příjem zpráv z adres z vlastního serveru) nemá smysl. Stát se zkrátka rozhodl mocí mermo vymýšlet kolo, když už dávno existovalo a stačilo by si ho trochu upravit. Já vím, existuje spousta argumentů, proč přesně jen a pouze datové schránky, ale spousta z nich je taky jen alibistickým zakrytím toho, že super nápad není super i ve svých důsledcích.

Konečně společenským důvodem mé skepse k datovým schránkám je představa, že se je tisíce úředníků budou učit obsluhovat a pak s nimi reálně pracovat. Málokterá profese umí sama sobě vytvářet práci tak dobře jako byrokrat. A sázím na to, že žádná se neumí práce tak dobře zbavovat. Lidský faktor může celý ambiciózní projekt úspěšně sabotovat, až jej nakonec zcela vyřadí z činnosti.

BRAND24

Toliko mé důvody k názoru, že se datové schránky nechytnou. To, co běží nyní, je prozatím zkušební provoz. Shrnu pouze své osobní zkušenosti z různých úřadů, ale vím že jsou…jak to říct…typické.

Datová schránka? Aha. No. Já nevím, jestli potřebujete jednu jako podnikatel a druhou jako soukromá osoba. My jsme to ještě neřešili. No, a vlastně jste dneska teprve první. Nám nikdo nic neříká.”

Vy ji už máte? No to je škoda, my jsme ještě neměli ani žádné školení. My to neumíme posílat, prý budeme až v nějaké další vlně, ale nikdo nic neříkal.”

Já jsem o tom už slyšela, to je taková novinka. Víte, ale přece jenom na papíře je to lepší. Víte, co se říká: co je psáno, to je dáno. A někde v počítačích, to je pro ty mladší. Že vy jste ještě taky mladší? No nebojte, věčně nebudete.”

Zkuste se zeptat tak asi v prosinci. To už možná budeme něco vědět. Ale víte, já o tom stejně tak nějak pochybuji. Říká se, že to byl takový přehnaný plán. Oni ti, co to vymysleli, to sami nebrali moc vážně. To se ale jenom říká…”

Nejsou informace pane, nejsou informace. Já bych to tedy osobně používal rád, ona ta elektronizace je správným směrem, ale k čemu, když nejsou informace…”

Takže přátelé, a hlavně milý státe…od zítřka digitálně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je sociolog, odborný publicista, poradce, a lektor.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).