Hlavní navigace

Právní odpovědnost za diskusní příspěvky na Internetu

15. 9. 2003
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

V nedávné době se na stránkách Lupy rozhořela poměrně plamenná diskuse o vhodnosti či nevhodnosti redigování diskusních příspěvků pod články. Po právní stránce rozhodně nejde o problematiku jednoduchou, a navíc bývá poměrně často předmětem nejenom řady občanskoprávních řízení, ale také řízení trestních.

Není tomu tak dávno, co Nejvyšší soud ČR potvrdil rozhodnutí odvolacího soudu, na základě kterého byl Mgr. P.P. odsouzen k trestu 150 hodin prospěšných prací za to, že spáchal trestný čin pomluvy, kterého se dopustil na internetovém diskusním fóru. Jak uvedl soud v odůvodnění tohoto svého rozsudku, obviněný byl uznán vinným trestným činem pomluvy podle § 206 odst. 1 tr. zákona, kterého se měl dopustit tím, že dne 17. října 2000, ve veřejném internetovém diskusním fóru O.ú.m.č.P., prostřednictvím e-mailové pošty uvedl v souvislosti s vestavbou půdních bytů v domě č. 16, v H.u., že „(.) Ing. Ch. porušuje stavební zákon i zájmy státní památkové péče (.) Ing. Ch. se otevřeně chlubil, že stanovisko orgánů státní památkové péče obešel (.) Ing. Ch. hájí politiku své peněženky (.) stačí podplatit příslušného úředníka (Ing. Ch.?)“, ačkoliv se tato sdělení nezakládají na pravdě. Trestný čin byl tak spáchán nepravdivými výroky na adresu Ing. Ch., které byly alespoň z části způsobilé značnou měrou ohrozit vážnost dotyčné osoby v jeho zaměstnání. Tento rozsudek do jisté míry představuje jedno z prvních rozhodnutí, ve kterém soud názorně ukazuje, že ani Internet není anonymní prostředí, na které se nevztahují zákony, a že svoboda vyjadřování garantovaná nám Listinou základních práv a svobod má určité právní hranice vymezené právy ostatních osob kolem nás.

Na rozdíl od jiných médií (tisk, rozhlas apod.) je debata v diskusních fórech obvykle postavena na jakési bezprostřednosti. Objevíte nový příspěvek, rozčílí vás a rychle na něj reagujete, při tom všem můžete mít navíc pocit, jako byste hovořili mezi čtyřma očima. Vždy si je však třeba uvědomit, že po právní stránce není skutečně žádný rozdíl mezi novinami a Internetem.

V souvislosti s výše uvedeným je však třeba dodat, že primární škůdce, resp. osoba, která právně závadný příspěvek do diskusního fóra umístila, nemusí být vždy jedinou osobou, která může být za obsah tohoto příspěvku odpovědna. Ačkoliv se může zdát, že trestněprávní odpovědnost poskytovatele takovéhoto obsahu (ať již přímo vydavatele či redaktora odpovědného za provoz diskusního fóra) je věcí nemyslitelnou, není to tak úplně pravda. V tomto ohledu je poměrně známé trestní řízení vedené proti výkonnému řediteli německé pobočky společnosti CompuServe Inc., který byl (v první instanci) soudem v Mnichově odsouzen k peněžitému trestu ve výši 100.000 marek a k podmíněnému odnětí svobody na dva roky, a to (pouze) za to, že „společnost CompuServe prostřednictvím svých serverů umožňovala přístup k více než 200 diskusním skupinám (newsgroups), na kterých byla jednotlivými uživateli veřejně zpřístupněna pornografie, která porušovala příslušné německé trestní normy“. Z pohledu platného práva v České republice, které rovněž zná podobný trestný čin (ohrožování mravnosti), pak samotnému významu tohoto rozhodnutí ani příliš neubírá to, že odvolací soud nakonec rozsudek zrušil a obžalovaného ředitele žaloby zprostil.

Trestněprávní odpovědnost poskytovatele obsahu závadného diskusního příspěvku lze jistě označit za velmi výjimečnou, avšak v žádném případě nikoli za nemyslitelnou. Osobně si takovouto odpovědnost dovedu představit zejména v tom případě, že poskytovatel obsahu diskusního fóra, případně jiný jeho pracovník, ví o tom, že na tomto fóru je vystaven právně závadný obsah (např. text otevřeně propagující fašismus), avšak zůstává k tomu zcela nečinný.

V tomto ohledu je výše uvedená snaha, pokud směřuje výlučně k redigování právně závadných diskusních příspěvků ze strany jejich poskytovatelů, nejenom pochopitelná, ale i přímo nezbytná.

Občanskoprávní odpovědnost

Na rozdíl od odpovědnosti trestněprávní, jejíž realizace bude opravdu spíše výjimečná, představuje občanskoprávní odpovědnost poskytovatelů diskusních fór již možnost poměrně reálnou. Občanský zákoník obsahuje totiž ve svém § 415 poměrně šalamounské ustanovení, podle něhož: „Každý je povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví, na majetku, na přírodě a životním prostředí.“ Je nesporné, že jde o velmi obecné ustanovení proklamativní typu; v praxi však má velmi široké důsledky. Jak tomu v případě takovýchto obecných ustanovení obvyklé bývá, velmi významný podíl na výkladu zde hraje judikatura. Např. bylo odvozeno (Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. Zn. 5 Cmo 347/96.), že v případě, že by banka znala závažné skutečnosti, které by předem vážně ohrožovaly zjištěný podnikatelský plán klienta, přicházela by v úvahu obecná odpovědnost předcházet škodám a odpovědnost s tím související podle § 415 ObčZ, pokud by na tyto okolnosti klienta neupozornila (Rozsudek Vrchního soudu v Praze sp. Zn. 5 Cmo 347/96.). V tomto směru je třeba si uvědomit, že toto základní prevenční ustanovení se týká jak škod majetkových, tak i nemajetkových. Jinými slovy, každý má povinnost počínat si tak, aby jinému nevznikla škoda!

Protože neexistuje žádná zvláštní úprava, která by stanovila speciální povinnosti poskytovatelů diskusních fór, bude porušení této obecné povinnosti hlavním právním základem pro jejich případnou odpovědnost. V tomto směru je nepochybně zapotřebí, aby poskytovatel učinil určitá opatření směřující k ochraně práv třetích osob. Naprostá pasivita ze strany poskytovatele vůči jím zpřístupňovanému obsahu může mít za následek porušení povinnosti uvedené v § 415 ObčZ. Jednání poskytovatele, který v rámci svého tržního chování veřejně deklaruje nezájem o svůj obsah, případně prohlašuje (byť pravdivě) svou objektivní nemožnost kontroly tohoto obsahu či snad jednostranně prohlašuje likvidaci stop po osobách, které tento obsah na jeho stránky umístili, patrně bude porušením povinnosti ve smyslu § 415 ObčZ.

Tento typ odpovědnosti pak může být pro poskytovatele diskusních fór velmi praktický, a to zejména v tom případě, že původní autor (původce) konkrétního právně závadného příspěvku, není znám. V takovém případě lze totiž aplikovat tzv. solidární odpovědnost, tedy odpovědnost v případech plurality odpovědných subjektů, kde jde o situaci, kdy za škodu odpovídá více osob. To znamená, že v případě více škůdců může poškozený subjekt požadovat úhradu celé škody na kterémkoliv z nich. U takovéto solidární odpovědnosti mají pak subjekty stanovenu povinnost vypořádat se navzájem podle účasti na způsobení vzniklé škody.

Pak může být poměrně lhostejné, že vzniklá škoda byla „primárně“ způsobena autorem právně závadného příspěvku (který tak například zasáhl do práv na ochranu osobnosti), protože „sekundární“ škůdce (poskytovatel diskusního fóra) bude spoluodpovědný (porušil totiž obecnou povinnost stanovenou v § 415 ObčZ).

BRAND24

Závěr

Jak vyplývá z výše uvedeného, z pohledu platné právní úpravy lze následné redigování diskusních příspěvků z důvodů pochybnosti o jeho právní nezávadnosti jen doporučit. Na druhou stranu jsem jako autor článků a občasný přispěvovatel diskusních fór s jejich současnou podobu i úrovní poměrně spokojen, a jakýkoliv výraznější zásah do stávajícího stavu nad výše uvedenou míru bych považoval za obecně nepříliš prospěšný. Navíc zcela souhlasím s Mirkem Zemanem, který v závěru zmíněného článků uvádí, že „každý názor (i ten hulvátsky napsaný) poskytuje autorovi neocenitelnou zpětnou vazbu, jíž se mu jinde nedostane (…), přičemž účastníci těchto diskusí tak rozrušují aureolu bezchybného a geniálního novináře s absolutní a jedinou pravdou.“

Uvážlivé posouzení a následná korekce příspěvků diskusního fóra z důvodu vyloučení právní závadnosti konkrétních příspěvků (a nikoli tedy i řady dalších otázek) je však v samotném zájmu všech poskytovatelů, a lze ji tedy jen doporučit.

Jste pro právní odpovědnost poskytovatelů diskusních fór?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je vědeckým pracovníkem Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, kde se věnuje problematice práva informačních technologií a informačních systémů.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).