Hlavní navigace

Svět zrychluje domácí připojení

18. 3. 2010
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 29
Řada států v posledních měsících vyhlásila velmi ambiciózní plány ohledně rychlostí domácího připojení. Například USA čerstvě přišly s plánem „sto na druhou", podle nějž by alespoň 100 milionů domácností mělo mít do deseti let připojení s kapacitou 100 Mbit/s. Německo zase plánuje pokrýt 75 procent domácností broadbandem o rychlosti alespoň 50 Mbit/s do roku 2014. Jak je na tom Česká republika?

Z politických výšin je rychlému připojení domácností a firem věnována značná pozornost už delší dobu. Před časem jsme například informovali o úvahách Evropské komise zařadit broadband do tzv. univerzální služby a zajistit tak jeho skutečně širokou dostupnost. Za širokopásmové je přitom zpravidla považováno připojení s kapacitou alespoň 1 Mbit/s. Zraky řady států se ale upínají mnohem výše.

Například Austrálie před rokem vyhlásila, že hodlá do výstavby národní širokopásmové sítě postupně investovat 43 miliard australských dolarů. Cílem je, aby do roku 2018 mělo více než 90 % domácností přístup k rychlostem kolem 100 Mbit/s. S trochou nadsázky lze plánované síti přidělit slogan „optika do každé rodiny“.

Němci chtějí do čtyř let 50 Mbit/s téměř všude

Německý plán z února 2009 je číselně poněkud skromnější, zato rychlejší. Definuje dva základní cíle: do konce letošního roku by mělo být širokopásmové připojení dostupné na celém území Německa a do roku 2014 by 75 % domácností mělo mít k dispozici kapacitu připojení alespoň 50 Mbit/s. V dokumentu padají silná slova, že broadband je pro ekonomiku stejně důležitý jako silnice, železnice či distribuční sítě elektřiny a plynu.

Pohled na vzorně zpracovaný atlas broadbandu, který německé ministerstvo pro hospodářství a technologie vydává již od roku 2005, dokládá, že ke splnění prvního cíle již opravdu příliš nechybí. Širokopásmové připojení bylo konce roku 2009 dostupné pro 96,5 % domácností (a podle starší definice vyžadující alespoň 384 kbit/s dokonce pro 99,2 %).

Američané jdou ještě dál

Čerstvě teď podobné vize představila americká Federální komise pro komunikace. Oficiálně sice neobsahuje časový rámec, nicméně všeobecně je nazýván „plán 2020“. Čeho chtějí během deseti let dosáhnout? Základních cílů je šest:

  1. Alespoň 100 milionů amerických domácností má mít přístup k připojení rychlostí alespoň 100 Mbit/s. Slůvko „affordable“, jež požaduje dostupnost nejen technickou, ale i ekonomickou, se v cílech často opakuje. Ostatně, naplnění předpokládaných počtů by při astronomické ceně bylo nemyslitelné.

  2. Amerika má mít nejrychlejší a nejrozsáhlejší mobilní síť na světě.

  3. Každý Američan má mít snadný a ekonomický přístup k širokopásmovému připojení.

  4. Každá komunita má mít ekonomický přístup k připojení 1 Gbit/s pro své instituce (školy, nemocnice, úřady a podobně).

  5. Veškeré záchranné složky mají mít přístup k národní bezdrátové bezpečnostní síti.

  6. Každý Američan by měl mít možnost využívat širokopásmové připojení ke sledování a správě „své“ aktuální spotřeby energie.

Poslední bod působí trochu jako z jiného světa. Američané mají pověst plejtváků, kteří svítí ve dne v noci a klimatizují i kůlnu na nářadí. Ve skutečnosti věnují značnou pozornost vývoji „smart gridu“ – inteligentní elektrorozvodné soustavy, která v reálném čase sleduje spotřebu a přizpůsobuje se aktuálním odběrům.

Rychlé přípojky chce i Google

Podobné vize zjevně nemají jen vlády, ale i komerční subjekty. Svědčí o tom nedávná iniciativa Google ohlašující experimentální optickou síť, která by pro 50 až 500 tisíc uživatelů měla poskytnout připojení rychlostí 1 Gbit/s. Vzhledem k tomu, že se chystá investovat do projektu vlastní peníze, zjevně je přesvědčen o smysluplnosti takové infrastruktury.

V ČR zatím stát podobné ambice nemá

Vyspělý svět se zkrátka dal do pohybu směrem k velmi vysokým rychlostem pro běžné koncové uživatele. Pohled na domácí scénu ve světle výše uvedených vizí je poněkud smutný. Naší národní broadbandovou strategií, jejím formálním splněním a rozšířením širokopásmového připojení u nás se tu nedávno zabýval Jiří Peterka. Ale to jsme ještě pořád na míle daleko od rychlostí 50 Mb/s a výše.

V tomto oboru u nás panuje hotová Sahara. Snad jediný, kdo podobnou službu nabízí v celostátním měřítku, je UPC a jeho Fiber Power 50 a 100. Nabízí downstream 100 Mb/s a desetinový upstream za 1750 Kč měsíčně. V nabídce se tato služba objevila v září 2009 a podle UPC chtějí v roce 2010 získat desetitisíce zákazníků – řádově tedy několik promile naší populace.

BRAND24

Budiž UPC přiznáno ke cti, že z testů vyšel velmi dobře. Ty ovšem probíhaly v síti bez zákazníků, ještě před zařazením služby do oficiální nabídky. UPC konkuruje Netbox Rapid 100, který je sice o poznání levnější, ale dostupný jen v Brně. Nejlepším důkazem chybějící konkurence je skutečnost, že UPC u nás požaduje bezmála dvojnásobnou cenu proti Slovensku, kde o chlup rychlejší Fibre Power 120 nabízí za 40 Euro měsíčně. Můžeme se nanejvýš utěšovat, že alespoň cenou jsme na úrovni Rakouska (74 Euro) či Nizozemska (70 Euro).

Jsem zvědav, jestli připravovaná strategie Digitální Česko zdvihne tuto rukavici a pokusí se vymezit nějaké cíle v oblasti vysokých přenosových rychlostí pro koncové zákazníky. Dosavadní vývoj u nás ale nedává mnoho prostoru k optimismu.

Nabízí některý z poskytovatelů v místě vašeho bydliště připojení o kapacitě 50 Mbit/s a vyšší?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor dělá nepořádek v příslovích, protože sítě nejen dělá, ale i učí a dokonce také řídí. Působí na Ústavu nových technologií a aplikované informatiky na Technické univerzitě v Liberci. Píše knihy.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).