Hlavní navigace

Svobodné povolání a datová schránka: Není to tak snadné

1. 6. 2010
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 21971
Systém datových schránek, kterému jsme se i zde na Lupě důkladně věnovali, má významným způsobem zjednodušit komunikaci státu a samosprávy s občany a firmami. Rozjezd je ale poněkud rozpačitý, a to nejen kvůli liknavosti některých úřadů, nedostatečnému proškolení úředníků či jejich neochotě, ani kvůli neochotě podnikatelů a občanů zřizovat si schránky. Leckdy se stane, že zájemce splní všechny zákonné podmínky, a přesto nezíská odpovídající datovou schránku.

„Osoba samostatně výdělečně činná podnikající podle autorského zákona“ je plné označení typu podnikání, kterému se v ČR věnuje několik desítek tisíc lidí. Tradičním výrazem je „svobodné povolání“ – tedy podnikání, při němž fyzická osoba vytváří autorská díla a jejím příjmem jsou autorské odměny za tato díla. Novináři, hudebníci, spisovatelé, herci a další, jejichž produktem je autorské dílo. Tito lidé nemusí mít živnostenský list ani koncesi, pouze se zaregistrují coby plátci daní a obdrží DIČ. Protože ale nemají ŽL, nedostávají identifikační číslo (IČ, dříve IČO). Což může být problém.

Podle zákona je to naprosto legální a legitimní forma podnikání. Byla dokonce legitimní už za minulého režimu. Bohužel, stále je víc než dost míst, kde se člověk, který podniká „bez IČa“, setká s nepochopením. (Ještě před cca pěti lety se mi nepodařilo poslat do jisté firmy fakturu bez IČO – účetní neustále dokola opakovala, že tam IČO být musí a bez něj nemůže fakturu proplatit! – pozn.aut.)

Situace se poněkud posunula a už ani zdravotní pojišťovnu, ani finanční úřad nebo správu sociálního zabezpečení nepřekvapí OSVČ bez identifikačního čísla. O to víc člověka vykolejí, když narazí na někoho, kdo i dnes tvrdí, že podnikatel musí mít IČ.

Datové schránky: Teorie

Pokud se rozhodnete zřídit si datovou schránku a podnikáte bez ŽL (tedy např. jste výše zmínění novináři či hudebníci se svobodným povoláním), naleznete v instrukcích na stránkách datových schránek mezi náležitostmi, potřebnými k založení datové schránky, nadějnou formulaci „identifikační číslo ekonomického subjektu (IČO), bylo-li přiděleno“. Vám přiděleno nebylo, tudíž jej dokládat nemusíte. Tolik informační stránky systému.

Datové schránky: Praxe

V praxi se vám může stát, podobně jako autorovi tohoto článku, že vám pracovnice pošty řekne, že jste zapomněl vyplnit IČ. Odpovíte že ne, že žádné nemáte, a dozvíte se, že v tom případě tedy nemůžete být OSVČ. Pokud se nevzdáte hned, můžete pracovnici udělit drobnou přednášku o svobodném povolání, o podnikání podle autorského zákona a o formulaci „…pokud bylo přiděleno“. Pak můžete totéž zopakovat i další kolegyni, kterou si ta první přizve na pomoc, aby vás přesvědčila, že nemáte pravdu. Pokud jste opravdu vytrvalí, tak je přesvědčíte, že máte pravdu, a ony nakonec rezignovaně začnou vyplňovat formulář na svém PC. Vyplní všechny nacionále, vyplní vaše DIČ a u okénka IČ se zarazí. Po kratším boji jej nechají nevyplněné, a za chvíli se ozve zděšené: „Ono mě to bez IČ nechce pustit dál…!“

V takovou chvíli rezignujete vy, a buď si necháte udělat datovou schránku na fyzickou osobu nepodnikající (a máte nepříjemný pocit, že je cosi špatně, a že se určitě najde někdo, kdo vás za tohle bude někdy v budoucnu popotahovat), nebo proklejete celý systém datových schránek a po neplodné půlhodině na poště jdete domů s nepořízenou.

Datové schránky: Opět teorie

Vypadá to celé dokonale absurdně: systém, garantovaný ministerstvem vnitra, nedokáže vytvořit žádost pro OSVČ podnikající bez IČ. Podle vyjádření Marty Selicharové, tiskové mluvčí České Pošty, žádné takové omezení v systému není. Informační systém datových schránek umožňuje zaevidovat žádost i bez IČ. K takovéto žádosti je potřebné přiložit doklad o oprávnění k podnikání. Konverzi dokladu o oprávnění k podnikání, který je připojen k žádosti provede pracovník přepážky CzechPOINTU bezplatně při podání žádosti. Žádost je pak postoupena do správního řízení Ministerstva vnitra (MV). Při kladném vyřízení žádosti obdrží žadatel přístupové údaje, o případném zamítnutí žádosti je MV písemně informován. Žádost podávána osobně na podatelně MV nebo písemně na MV musí být vybavena úředně ověřeným podpisem a úředně ověřenou kopii dokladu o oprávnění k podnikání. Žádost podaná elekronickou poštou musí být podepsána zaručeným elektronickým podpisem.

Problém je s tím písemným „oprávněním k podnikání“ – čímž je pravděpodobně míněna koncese. Ale svobodné povolání není koncesovaná živnost a žádné „oprávnění k podnikání“ u něj nikdo nevystavuje. Od toho to je „svobodné povolání“ – prostě pracujete a daníte svůj příjem, aniž by vám vaše podnikání někdo schvaloval. Co tedy v případě, že žádné oprávnění k podnikání žadatel nevlastní? Žadatel bude postupovat tak, že v tomto případě doloží alespoň potvrzení, že je plátcem daně, upřesňuje Selicharová.

Postup pro svobodné povolání

Z vyjádření tiskové mluvčí České pošty tedy vyplývá následující: Pokud podnikáte podle autorského zákona, jste tedy pouze plátcem daně a nemáte přidělené IČ ani žádné oprávnění, tak si při podávání žádosti s sebou vezměte potvrzení z finančního úřadu o tom, že jste plátcem daně. Pracovník na přepážce toto potvrzení pravděpodobně použije namísto dokladu o oprávnění k podnikání (i když to z odpovědi nevyplývá) a další postup bude dle výše uvedené odpovědi: Žádost půjde do správního řízení MV a o jeho výsledku bude žadatel informován.

Není jasné, z jakého důvodu má zrovna svobodné povolání takovouto „výsadu“. Neexistuje žádný důvod, proč by žádosti lidí podnikajících bez IČ měly být zpracovávány ve správním řízení – podnikání podle jiného než obchodního zákoníku je plně legální a rovnoprávné s jinými formami. Jediným důvodem je snad určitá mentální lenost lidí, pro které „OSVČ = IČ“ (a lze si představit, že přesně takové uvažování měli vývojáři onoho systému). U účetní v malé firmě to nikoho nepřekvapí, ale u systému navrženého státem a zaplaceného mj. i z daní OSVČ by to mělo být ošetřeno.

BRAND24

Datové schránky: Epilog

Postup při zřizování datové schránky u osoby samostatně výdělečně činné, podnikající podle autorského zákona, není tedy úplně přímočarý a připomíná spíš klopýtání úředního šimla. Pointa celého příběhu je ovšem tristní: i když přijdete na přepážku České pošty a budete teoreticky vyzbrojeni, připraveni na delší diskusi s pracovnicí za přepážkou a budete mít s sebou potvrzení o tom, že platíte daně, je možné, že vám pracovnice oznámí, že „jí to systém nechce vzít bez IČ“, a odmítne z tohoto důvodu žádost převzít (stejně jako se to stalo autorovi tohoto článku). Podle Selicharové je „v takovémto případě žadatel oprávněn se obrátit na nadřízeného pracovníka přepážky.“ Což je řešení, které pravděpodobně k cíli nepovede, protože lze oprávněně pochybovat o tom, že nadřízenému systém přijme žádost, která podřízenému neprojde.

Jak si OSVČ se svobodným povoláním zřídí datovou schránku, je tedy sice teoreticky jasné, ale v praxi to stále naráží buď na nepochopení pracovníků kontaktních míst, nebo na „strojovou kontrolu formulářů“ – těžko říct. Je mezi čtenáři někdo, kdo si zakládal datovou schránku pro fyzickou osobu podnikající bez IČ? Podělte se v komentářích o zkušenosti.

Vykonávali jste někdy svobodné povolání?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Sleduje, popularizuje a učí moderní webové technologie (HTML5 a podobné). Popularizuje nové nástroje a elektroniku, provozuje weby, sleduje dění na internetu, píše o něm a komentuje ho.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).