Hlavní navigace

Twitter podlehl tlaku vlád a bude cenzurovat

1. 2. 2012
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 21971
„Lokální“ cenzura obsahu na Twitteru vyvolala bouři nevole, včetně volání po protestech, opuštění Twitteru a jiných forem nesouhlasu. Ve skutečnosti jde možná o nepochopení a příklad řešení Twitteru by mohl být příkladem pro řadu dalších aktů „cenzury“.

Twitter minulý týden ohlásil doplnění „lokální cenzury“ (viz “Tweets still must flow” a naše zprávička). Určitým způsobem tak podlehl tlaku některých zemí, které po něm požadují znepřístupnění určitého obsahu pro občany těchto konkrétních zemí. Nejjasnějším příkladem by bylo to, kde „cenzuru“ provádí i například Google. V jeho německém vyhledávání nenajdete žádné výsledky, které by se mohly týkat nacismu. Německo něco takového nepovoluje, takže pokud jste „v Německu“, nemůže Google nabídnout ve výsledcích nic, co by odporovalo zákonu.

Výsledek je ten, že Google „v Německu“ podobné výsledky skryje, zatímco jinde ve světě je poskytne. Podobně to bude řešit Twitteru – „nevhodné“ tweety mazány nebudou, ale budou skryty. Samotná realizace je navíc taková, že se o skrytém tweetu dozvíte – místo tweetu bude zobrazeno „Tweet withheld“ a určeno od koho tweet byl a v jaké zemi bylo zakázáno jeho zobrazení. Stejně tak může být skrýt kompletní účet, kde se pro změnu dozvíte „@username withheld“ opět s určením země, které se to týká.

To, že vám bylo něco odepřeno, ale v podstatě nic neznamená, v nastavení vašeho účtu se nově objevuje položka umožňující určit, ze které země pocházíte – správněji „ze které země právě teď přistupujete k Twitteru“. Jakkoliv to Twitter umí přednastavit na základě geo-ip, kdykoliv si toto nastavení můžete změnit. Ať už na konkrétní zemi, nebo na „Worldwide“, tedy celosvětový pohled. Nastavení se pamatuje v konkrétním prohlížeči a neukládá se u vašeho účtu, takže i zde Twitter myslel velmi prakticky.

Twitter mimochodem v „cenzuře“ a mazání je natolik transparentní, že si na  Chilling Effect můžete prohlédnout každý DMCA požadavek na odstranění obsahu. Praktické a užitečné, ale s ohledem na tisíce žádostí je to případné čtení na dlouhé zimní večery.

Prvním kdo se chystá využít „cenzuru“ na Twitteru, bude Thajsko (viz např. Thailand backs Twitter censorship policy). To ústy svého ministra pro informační a komunikační technologie možnost lokální „cenzury“ přivítalo a chystá se Twitter kontaktovat, aby mohli vyřešit technické detaily. Thajsko patří dlouhodobě k zemím s jedněmi z nejtvrdších cenzorských zákonů a každoročně se v médiích objevují právě příklady z Thajska, které se zejména týkají urážek majestátu a „nevhodného“ vyjadřování o královské rodině (něco, co v Thajsku může vynést až patnáct let vězení a v případě porušování prostřednictvím Internetu ještě více).

Zlý Twitter

Podle některých je možnost lokální „cenzury“ na základě platného požadavku autorizované entity určité země jednoznačně špatná, případně jde o aktivitu označovanou jako nepřijatelný kompromis. Osobně si myslím, že Twitter dělá to nejlepší, co dělat může. Cenzorským režimům umožní cenzuru, ale pokud se někdo nehodlá cenzuru respektovat a „cenzurované“ tweety či uživatele chce vidět, nijak mu v tom nebrání. Řešení podobné tomu od Google, kdy postačí použit „jiné“ vyhledávání a potlačené výsledky můžete opět vidět.

Co zůstává  nicméně nedořešeno, je, jak vlastně bude Twitter k „cenzuře“ přistupovat a nakolik bude možnost lokální „cenzury“ zneužívána a využívána. A kde vlastně bude hranice mezi přijetím „autorizovaného požadavku“ a okamžikem, kdy Twitter požadavek bude ignorovat. Právě tento problém se dá snadno ukázat například na nedávných nepokojích v Sýrii či Egyptě. Kdy přestane být požadavek „vlády“ na cenzuru přijatelný, zejména v okamžiku, kdy máme tuto historickou zkušenost. Jak by se například Twitter zachoval na požadavek cenzurovat „nevhodný“ obsah od původní egyptské vlády?

Na přístupu k „lokální cenzuře“ v případě Twitteru je významná jedna věc – to, že něco bylo „cenzurováno“ je možné se dozvědět. Což je v praxi velmi transparentní přístup, dostatečně vzdálený obvyklé možnosti – smazání či znepřístupnění bez informování o tom, že k něčemu takovému došlo.

Podle těch kterých se to nejvíce týká, tweetujících aktivistů z Egypta či Číny, jde o špatný krok. Na americkém Forbesu se tak můžete například dočíst o tom, že „Twitter spáchal sociální sebevraždu“ (viz Twitter Censorship Policy Ignites Global Outrage) a známý čínský aktivista Ai Weiwei na Twitteru uvedl, že „Pokud Twitter cenzoruje, přestanu tweetovat“.

Podle Twitteru samotného je ale všechno trochu jinak, Alexander Macgilliviray k tomu říká: „Jde o dobrou věc pro svobodu projevu, transparentnost i odpovědnost. Děláme to proto, abychom obsah udrželi, kdekoliv můžeme, a abychom byli extrémně transparentní vůči světu tam, kde to neděláme. Doufal bych, že lidé pochopí, že se naše filozofie nezměnila.

Nelehkou pozici Twitteru dostatečně ukazuje i #TwitterBlackout hashtag volající po bojkotování Twitteru z poslední soboty. Twitter se přitom pouze snaží balancovat v komplikovaném systému „svobodného internetu bez hranic“, který se rozprostírá nad světem spoutaným hranicemi, rozdílným zákony, lišícím se politickými přesvědčeními a různorodými přístupy ke svobodám.

BRAND24

Poslední otázkou je, co by se stalo, kdyby Twitter na potřebu „lokální cenzury“ nepřistoupil a zůstal nezávislý. Odmítal by se podrobit jakýmkoliv požadavkům odpovídajícím právním zvyklostem jednotlivých zemí. V řadě zemí by pak došlo k tomu, co již v praxi známe z Číny, kde je Twitter kompletně zakázaný (nepřístupný). 

V praxi podobné opatření vede pouze k tomu, že se ho lidé naučí obcházet, ale řešení je to nevhodné jak pro uživatele, tak pro Twitter samotný. Součástí této otázky zůstává ale hlavně to, zda zavedení „lokální cenzury“ uspokojí cenzory natolik, aby k tomuto kroku nepřistupovali. Nebo je naopak přiměje k stupňování požadavků a výsledek bude nakonec ještě horší, než byl předtím.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Konzultant a publicista, provozuje www.pooh.cz. Podle některých si myslí, že rozumí všemu, sám je však přesvědčen o pravém opaku a ani v 30+ letech nedokázal přijít na to, jak mít peníze a nepracovat.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).