Šéfové jsou ve studiích samozřejmě hlavně proto, aby věděli, jak investovat peníze do filmů (například že by se měla za 100 miliónů natočit komedie Pluto Nash), a nemůže se od nich očekávat, že budou nějak podrobně rozumět stahování souborů z Internetu. Očekával bych ale, že mají nějakého poradce, který je schopen jim vysvětlit jisté základní věci tak, aby je pochopili i oni. Například to, že je otázkou pár kliknutí udělat ze superkvalitního DVD o trochu méně kvalitní (a podstatně kratší) AVI, a především to, že pokud je něco v digitální podobě a je to dekódováno u koncového uživatele, nedá se to nikdy nijak spolehlivě ochránit proti kopírování.
Pepa Novák z Horní Dolní nemusí chápat šifrovací algoritmus CSS, aby si vytvářel kopie DVD. Stačí mu, aby klikl na knoflík „Rip it“ v chytrém programu a o nic dalšího se nemusí starat. A takový chytrý program půjde vytvořit vždycky, pro každé zařízení, které bude schopné přehrávat digitální záznam v jakémkoliv formátu. Pokud to hlavouni nevědí, bude to zřejmě tím, že získávají své informace od výrobců spotřební elektroniky, kteří chtějí především hodně vydělat na tom, když někdo licencuje jejich hardware a software. Například Sony teprve před pár měsíci kapitulovalo a uvědomilo si, že by jeho digitální přehrávače měly nativně podporovat přehrávání mp3 souborů.
Studia se tedy utěšují tím, že brzy někdo vymyslí nějaký totálně nekopírovatelný formát, a mezitím se pokusí zabránit nejhoršímu pomocí žalob na „stahovače“ a tvůrce programů pro sdílení souborů. (Jak to asi bude zábavné, až se někdo šéfovi Paramountu bude snažit vysvětlovat, jak funguje BitTorrent?) To ale nepůjde. Žádná magická ochrana proti kopírování se neobjeví a čím dřív si to ti nahoře uvědomí, tím větší mají šanci, že nevyhynou.
