České firemní weby o rok a krok dál

Kromě konference, jíž se věnuje samostatný článek, se včera odehrál další klíčový moment projektu WebTop100, a sice vyhlášení žebříčků firemních webů za rok 2007. O projektu hodnocení firemních webů v rámci WebTop100 čtenáři Lupy jistě již nějaké povědomí mají, referujeme o něm každý rok. Letos se plně ujal jeho pořadatelství Dobrý web společnosti Internet Info a určitých změn doznala i metodika hodnocení.

Hlavním cílem WebTop100 je stále zhodnocení úrovně webových prezentací firem, a to formou hlavního žebříčku a dále v podobě oborových žebříčků. Hlavní žebříček vychází z pořadí sta největších firem BIZ100 časopisu BIZ, který je seřazen podle skutečných hospodářských výsledků českých firem. Do soutěže v oborových žebříčcích jsou automaticky nominováni členové Klubu WebTop100 a dále může být do konkrétního oborového žebříčku přihlášena webová prezentace jakékoli firmy působící v ČR (podmínkou je, aby webová prezentace byla v českém jazyce). Účast v oborových žebříčcích je zpoplatněna, přičemž v rámci 6. ročníku bylo vyhlášeno celkem 11 oborových žebříčků. Celkem pak bylo hodnoceno na 158 webů.

Oborové žebříčky byly letos následující: Auto-moto, IT, Finance, Telekomunikace, Transport, Průmysl, Energie, Obchod a prodej, Cestovní ruch, E-shop a Potravinářství a gastronomie.

• Celkový žebříček – do celkovém žebříčku jsou zařazeny všechny firmy, které se hodnocení zúčastnily.
• Žebříček WebTop100 – do tohoto žebříčku jsou zařazeny pouze společnosti ze žebříčku BIZ100.
• Oborové žebříčky – v každém oborovém žebříčku bude oceněn vítězný web.
• Marketingová trefa – toto ocenění získá webová prezentace, které se podařilo nejlépe zvládnout marketingovou stránku webu. O vítězi je rozhodnuto na základě celkového počtu bodů za hodnocenou oblast Marketing.
• Designová trefa – toto ocenění získá webová prezentace, která z pohledu grafického řešení webu předčila ostatní hodnocené weby. O vítězi je rozhodnuto na základě celkového počtu bodů za hodnocenou oblast Grafický design.

Patrnou změnou oproti loňskému ročníku bylo rozšíření odborné poroty, do které zasedlo pod předsednictvím Dany Bérové 40 odborníků jak na otázky různých aspektů kvality webu, tak i expertů na konkrétní obor, kterých se týkaly oborové žebříčky. Každý web tak hodnotilo minimálně devět porotců, jejichž úplný seznam najdete na stránkách WebTop100.

Nové a důkladné pohledy

Úpravy v metodice se týkaly zejména podoby bodového hodnocení: loni bylo maximum bodů, kterého mohl web v oborových žebříčcích dosáhnout, rovných 100. V celkových žebříčcích to bylo 75 bodů, plus zvláštních 25 bodů za informační hodnotu. Porotci pak pomocí koeficientu přepočítali oborových 75 na 100 bodů, aby se v obou žebříčcích dodržela stejná maximální hranice sta bodů. Tím však bylo ztížené vzájemné porovnávání výsledků z obou žebříčků.

Letos se tato nevýhoda vyřešila tím, že do hlavního žebříčku se již započítaly i body za informační hodnotu, takže v obou typech žebříčků vzniklo dosažitelné maximum 100 bodů. Weby se tak ve výsledku mohly srovnat do jednoho celkového pořadí.

Weby byly hodnoceny z pohledu pěti základních oblastí: informační hodnota, marketing, použitelnost, grafický desing a technické řešení. V rámci každé z výše uvedených oblastí pak bylo definováno několik hodnotících kritérií, která se dále rozpadají do dílčích bodů, které byly na jednotlivých webech sledovány a posuzovány ze strany hodnotitelů. Výjimku tvořila hodnocená oblast informační hodnota, kde hodnotitelé ohodnotili web jako celek bez dalšího dělení na dílčí hodnotící kritéria či body. Jednotlivé oblasti, kritéria i body měly při hodnocení následující váhu:

• Informační hodnota: 25 procent
• Marketing: 25 procent
• Marketingová přesvědčivost
• Vhodná volba domén
• Viditelnost ve vyhledávačích
• Provázanost webu s ostatními informačními kanály
• Využití dalších marketingových nástrojů
• Použitelnost: 25 procent
• Celková informační architektura
• Použitelnost navigace
• Vyhledávání
• Použitelnost titulní stránky
• Použitelnost prvků napříč webem
• Grafický design: 15 procent
• První dojem
• Účelnost grafiky
• Konzistence grafiky napříč webem
• Čitelnost obsahových prvků
• Kreativita grafiky
• Technické řešení: 10 procent
• Zpracování kódu
• Nezávislost na doplňkových technologiích
• Datová náročnost
• Kompatibilita v prohlížečích
• Bezbariérová přístupnost

A vítězem se stává…

Pojďme však k vítězům a poraženým: vzhledem k počtu hodnocených webů a délce celkového žebříčku (158 webů) zde uvedeme pouze prvních 10 míst, přičemž celé pořadí najdete již brzy na stránkách WebTop100:

Při pohledu na celkový žebříček je patrný rozptyl v kvalitě u hodnocených webů (což na druhé straně při jejich počtu nemusí tolik překvapit): první Hypoteční banka získala 96,2 bodů ze sta, zatímco poslední, web společnosti Panasonic AVC Networks Czech, získal pouhých 43,5 bodu.

Vítězi oborových žebříčků jsou pak následující weby:

Speciální ceny si pak na včerejším slavnostním vyhlašování odnesly následující weby: Marketingovou trefu získala společnost Natural Medicaments (za www.parfemy.cz), Designovou trefu pak PeckaDesign.

Zrajeme pomalu, ale přece

A jaká je celková úroveň webů českých firem? Jak na související konferenci WebTop100 upozornila Dana Bérová, letos je patrný rozdíl v přístupu firem k jejich webovým prezentacím: už nejde o prosté „být na webu“, ale o chápání firemního webu jako důležité součásti marketingového mixu spolu s interaktivní spoluprací se zákazníkem. Podle Dany Bérové jsou české firemní weby v tomto ohledu stále rok až dva za vyspělým světem. I tak je patrné, že některé weby vnímají potřebu komunikovat se zákazníkem jejich jazykem. Přesto zůstává řada firemních prezentací „studených“, bez emocí.

Velkým problémem zůstává kvalita textů – prakticky na každém z webů lze najít hrubé chyby v jazyce, což může vyplývat z náročnosti práce s textem, kterou firmy stále podceňují v důsledku okouzlení technickými možnostmi webu. Často také weby trpí snahou svých tvůrců vměstnat na ně co nejvíce informací, což může vést k přetížení uživatele. Velký pokrok je patrný v designu, zejména tam, kde firmy spolupracují s profesionály. Weby již bývají dobře celkově sladěny s korporátní identitou (což je další patrný rozdíl oproti loňské úrovni).

Slavnostní vyhlášení výsledků WebTop100 proběhlo v klubu p.m. v Praze, večerem provázel moderátor Jan Pokorný. Zleva je dále na pódiu Ján Simkanič (Internet Info) a Dana Bérová, předsedkyně poroty WebTop100.

Z hlediska technické úrovně bývá naopak máloco zásadního firmám vytknout. Na každém webu však lze najít drobné nedostatky: například chyby v přesměrování, kterým je v zahraničí věnována podstatně větší pozornost. 90 procent hodnocených webů však splňuje podle Dany Bérové základní požadavky použitelnosti, hlavním problémem v této oblasti je nezvládnuté interní vyhledávání, které u složitých dotazů často končí fiaskem. Přitom se jedná o jednoduše marketingově využitelný nástroj, který zároveň přináší uživatelům výraznou pomoc. V řadě případů dokonce interní vyhledávání webů na dotaz, skládající se ze jména firmy, nevrátí žádný výsledek.

Přesto je celkový dojem z hodnocených webů pozitivní: Býval jsem hnidopich, ale např. použitelnost ve více prohlížečích je velmi dobrá, hodnotí technickou úroveň porotce Adam Hauner ze společnosti SoftEU.

Firmy si uvědomují, že web je prostředek, nikoliv cíl, doplňuje další z porotců, Tomáš Jindříšek z Ogilvy Interactive. S čím se podle něj naopak zatím příliš nepracuje, je snaha o to, aby se lidé na weby vraceli.

Určitým překvapením pro porotu byla velmi dobrá úroveň webů v kategorii Auto-moto, které dobře využívají práce s emocemi. Zároveň se nezatěžují technickými detaily svých produktů a soustředí se na obchodní stránku věci. Zlepšovat se však může obrazová kvalita těchto webů.

Naproti tomu weby kategorie IT sice disponují tradičně velmi dobrou informační a technickou úrovní, na druhou stranu bývají pro řadu návštěvníků méně srozumitelné (což souvisí se zmiňovanou jazykovou stránkou).

U finančních webů je zřejmý asi největší pokrok v porovnání s minulým rokem, většinou poskytují dostatečné informace a pomocné nástroje i kvalitní design, podobně jako u telekomunikačních webů. Ty zase často zbytečně dělí zákazníky na domácí a firemní.

Weby firem, zaměřujících se na transport a průmysl, mají občas potíže s nalezením své funkce (informační web, nebo prezentace, podporující image instituce?). Často zde chybí informace o hospodaření podniků. Energetické společnosti mají zase problém s tím, že zákazníci jdou na jejich web ve chvíli, kdy mají potíže. Musí proto počítat s poněkud jinou náladou a potřebami návštěvníků a tomu přizpůsobit strukturu i obsah webu.

Kategorie Obchod a prodej disponuje weby, které se oproti loňsku také výrazně zlepšily, objevují se zde i hravá a kreativní řešení. Tyto weby jsou pak pevnou součástí podpory prodeje zboží a služeb. Weby z oblasti cestovního ruchu mají velmi vysokou úroveň informací a dobře pracují s aktualitami, chybí jim však více jazykových mutací.

E-shopy jsou v rámci žebříčků WebTop100 jednou z nových kategorií, nicméně e-shopy jako takové jsou na webu dostatečně dlouho na to, aby na ně mohly být kladeny zvýšené nároky ze strany uživatelů. Prostředí českých e-shopů je podle Dany Bérové i ve srovnání se zahraniční konkurencí kultivované, konečně jsou dostupné i kontaktní údaje a obchodní podmínky. Potravinářské a gastronomické weby mají před sebou velkou budoucnost, kde ten, kdo ocení jako první význam webu jako součásti firemní komunikace, může dosáhnout značného náskoku.

Co jsou kritické body, ve kterých se firmám na webu stále nedaří? Podle webdesignéra Michala Malénka, člena poroty WebTop100, není často jasné, jaký účel má web plnit – zda prodávat produkty, či značku. Tomáš Jindříšek zase soudí, že firmy příliš často spoléhají na znalost své značky u všech návštěvníků. Šikovnou pomůckou z tohoto pohledu je podle něj stručné srovnání „proč právě naše firma“ místo zdlouhavého vypisování parametrů služeb. Klienti by především měli chtít výsledky, a ty závisí na cílech komunikace, dodal Tomáš Jindříšek.

Lze skloubit záměr informovat o službách a zároveň budovat image firmy? Určitě ano, soudí Adam Hauner, třeba uživatelské recenze fungují jako signál toho, že daná společnost nechce pouze tržit, ale i pomáhat.

České firemní weby tedy podle aktuálního zhodnocení WebTop100 stále dotahují své zahraniční vzory, od posledního pohledu však urazily notný kus cesty. Dočkáme se za rok znovu optimistického zhodnocení? Záležet bude hlavně na firmách a kultivaci jejich pohledu na web jako součást cesty k zákazníkovi (jak znělo motto letošního ročníku konference WebTop100). Lapidárně řečeno, možnosti tu jsou a stačí je využít. Dobrým příkladem je otázka od železárenské společnosti, na kterou si vzpomněl Tomáš Jindříšek: My máme zakázky nasmlouvané na 30 let dopředu, proč bychom měli mít internetovou prezentaci? Přesto dnes ona společnost na webu úspěšně působí. Nezbývá než doufat, že za další rok budou mít i takové firmy své weby nejen funkční, ale fungující ve prospěch svých uživatelů – zákazníků.