Ilustrace: Nenad Vitas
Hned na úvod musím prohlásit, že já se řadím k té druhé skupině, Wikipedia je jeden z projektů, které obdivuji, a to moc. Na druhou stranu ale chápu, že se někomu nemusí líbit encyklopedie, kterou píší bez nároků na jakékoliv ohodnocení běžní uživatelé Internetu.
Chápu, že informacím online někdo nemusí přikládat takový význam jako informacím svázaným v knihách. Je to spíše psychologický problém, který prostě existuje a je těžké ho dostat z hlavy. Kritici někdy oprávněně považují Wikipedii za médium, které tak trochu devalvuje znalosti a vědomosti, autory článků nemusejí být odborníci na popisovaná témata a ani dobře fungující komunita autorů obsahu nemůže zajistit, že informace budou správné a bez chyb. Ale které informace jsou bez chyb, že? Klasický papír ještě není zárukou kvality a pravdivosti.
Moje školní léta probíhala v dobách před Wikipedií a Internetem vůbec. Matně si vzpomínám, že když jsem tvořil nějaký referát nebo něco podobného, musel jsem čerpat z knih, které byly doma (tedy papírové encyklopedie) nebo v knihovně. Měli jsme to těžší, dnes mohou školáci a studenti brouzdat na Internetu a hledat si potřebné informace bez větší námahy. Samozřejmě je jasné, že se objeví vykukové, kteří prostě okopírují text z Wikipedie nebo jiného online zdroje a odevzdají ho jako svoji práci. Pak je věcí učitelů, aby to odhalili a vhodně reagovali.
Tenhle problém může do řad učitelů (mnozí jsou na Wikipedii a Internet vůbec opravdu slušně naštvaní, ano, jsou to většinou ti starší) a samozřejmě i ostatních vnést kapku nenávisti k online světu. Chápu, že je vytočí, když jim polovina žáků nebo studentů odevzdá práci, ve které není ani troška vlastní invence.
Na druhou stranu ale mají učitelé v dnešní době šanci během několika sekund ve vyhledávači zjistit, zda text, který dostali, nenapsal náhodou už někdo předtím. A to je výhoda. Když chtěl někdo odevzdat opsanou školní práci před dvaceti lety, měl to těžší. Mohl ji sice někde opsat, ale neexistovala šance (kromě náhody), že by na to někdo přišel. Teď je všechno jinak. Studenti mají neomezené možnosti čerpání informací a mohou je okopírovat několika kliknutími, ale jsou také „ohroženi“ tím, že jejich učitel snadno objeví, že opisovali.
Proč jsem téměř nekritickým obdivovatelem Wikipedie? Na české nebo anglické verzi najdu informace prakticky ze všech oborů, které mě zajímají. Přistupuji k tomu tak, že ne všechno musí být pravda nebo přesné, ale moc chyb do očí bijících jsem zatím neobjevil.
Ověřovat se má všechno, to je základní poučka platná pro konzumaci jakýchkoliv informací odkudkoliv. Některá online encyklopedická hesla jsou zpracována skvěle a nemají konkurenci ani ve srovnání s dalšími, pro mnohé důležitějšími zdroji informací. To, co je pro mě velkým přínosem, jsou odkazy, ze kterých autoři článků vycházeli. Tam člověk může načerpat další vědomosti a rozšířit si obzor.
Prostě si nemyslím, že by Wikipedia a ostatní veřejné online zdroje informací zabíjely vzdělanost. Ano, i tento názor jsem slyšel, a to nejen od lidí, kteří mají obecně kritický názor na práci s informacemi v dnešní online době.
Kdo byl líný a opisoval před dvaceti lety, bude to dělat i teď, samozřejmě s mnohem menšími nároky na čas a síly. Kdo je hladový po vědění a informacích, ten si teď musí připadat jako v ráji. Ušetří cesty do studoven, nemusí listovat v pětikilových knihách, ve kterých jsou informace zastaralé už při cestě z tiskáren. Ušetří peníze, prostor doma v knihovně (encyklopedie toho zaberou dost).
A vůbec, co je špatného na tom, že existují online zdroje informací? To, že je někdo nemusí nosit v hlavě nebo že jsou snadno okopírovatelné? To mi přijde na jejich odsouzení dost málo…
