Slibem totiž nezarmoutíš, až podle našich činů ale budeme zváženi a sečteni.
Dnes ten den ohlédnutí přišel, je to poslední den, kdy jsem šéfredaktorem Lupy a tím také první vhodný den na ohlédnutí. Co jsem před lety sliboval, najdete v tomto článku a můžete si to sami odkontrolovat (a můj původní inaugurační článek najdete zde).
Generační obměna Lupy
Když jsem Lupu přebíral z rukou Aleše Miklíka, jenž se stal mým šéfem a šéfem všech redakcí v Internet Infu, přebíral jsem server s desetiletou historií, optimismem i ambicemi do budoucna. Se závazkem odklonit jej poněkud od striktně technických témat více k businessu, více k “novému Internetu”, který, jak jsme všichni v redakci cítili, přichází. Bylo mým úkolem Lupu provést “generační obměnou”, tedy časem, kdy se z prvních internetových podnikatelů staly legendy a kdy přichází druhá generace toužící legendy rozdupat. Vypadalo to tak jednoduše, tuto změnu reflektovat, zmapovat, připravit na ni Lupu a rychle provést redesign, který z webu se vzhledem, jejž už bylo lepší označovat za retro, udělá ne sice designový šlágr, ale aspoň něco použitelného.
Praxe tak jednoduchá nebývá. Internet šel v roce 2008 vzhůru, průmysl vzkvétal, inzerenti inzerovali, lidé měli dost času v práci procházet weby a v obchodech utrácet za drobnosti. Věřili jsme optimistickým slibům našich operátorů, že 3G sítě jsou už na spadnutí, probíhala konsolidace českého internetu, na němž se udála řada akvizic včetně sloučení Atlasu s Centrem. Věřili jsme v lepší zítřky, v trvalý růst a exponenciální rozvoj, kdy tvar exponenciály vypadá téměř jako rovnoběžka s osou Y.
Přišla krize a vše je jinak
Byl to poslední takový rok. Od roku 2008 už nebylo nic jako před tím a internet nejenom v Česku se otřásal v základech. Jestliže rok 2008 jsme označovali rokem konsolidace českého internetu, rok 2009 byl rokem, kdy jsme se připravovali na to, až krize z USA dorazí. A rok 2010 byl rokem, kdy naplno propukla a dorazila. Každý obchodní model, který jsme kdysi znali, byl najednou jinak. Nic nerostlo, nejméně ze všeho výdaje do reklamy, technologií či internetových projektů. Přišla nejenom krize, ale i pesimismus a deprese.
Trh dnes je tak zcela jiný, než jaký byl v roce 2008. Namísto přesvědčení o tom, že Česko je na technologické špičce v mobilních sítích a máme zde cenově výhodné podmínky, víme, že voláme za jedny z nejdražších sazeb v Evropě v nejpodinvestovanějších a technologicky nejméně rozvinutých sítích. Inzertní trh se radikálně přeskupil, takže vydavatelé, kteří byli zvyklí na křížové financování, najednou s překvapením zjišťují, že to tak dále nejde. Nejenom v reklamě tlak na výkon převážil tlak na image. Namísto zlého Microsoftu a hodného Google tu máme zlý Google, arogantní Apple a klerofašistický Facebook. Z usínajícího Seznamu, mrtvé váhy českého Internetu, se stává probouzející se firma fascinovaná vlastní jednoduchostí. Nemakačenkové a vizionáři se od SEO magie přesunuli k SMM, neboť marketing v sociálních sítích se stal novým kargokultickým chrámem pro příští pětiletku. Hitem se staly startupy a regulérní metou podnikání obtloukání startupových konferencí s cool projekty, které dobu předstihly minimálně o čtyřicet záporných bodů IQ. A největší hrozbou internetu už nejsou spameři a hackeři, ale regulativní orgány a vlády.
Na tohle všechno musela Lupa reagovat a přitom zůstat věrna svému poslání být mapou všeho důležitého na internetu. Zatímco technologické události ustupovaly do pozadí, do popředí vystupovala témata související s obchodem a nakonec také politikou, protože to byly faktory, které o podobě internetu rozhodovaly nejvíce.
Sledovali jsme vše podstatné…
Byla to Lupa, kdo soustavně a na kritické úrovni monitoroval nejdůležitější legislativní procesy posledních let, jakými byly autorskoprávní smlouvy typu ACTA/SOPA či elektronizace státní správy v podobě datových schránek. Byla to Lupa, kdo upozorňoval na problematické legislativní kroky třeba v případě cenzurního přílepku loterijního zákona poslance Farského. Narůstající cenzura, jeho odlišení od moderace a zvyšující se státní zásahy do internetu byly jedním z našich hlavních témat. Lupa vás upozorňovala na souvislosti s digitálním podpisem, datovými schránkami ale i novými e-občankami. Mohla to být témata, která někoho z vás nudila, ale nedala se jim upřít celospolečenská důležitost.
Na druhou stranu jsme také nerezignovali na to, že Lupa je vaším průvodcem moderními trendy. Byla to Lupa, kdo jako první v Česku zachytil rostoucí vlnu slevových serverů a podrobně ji mapoval. Podrobně jsme sledovali vzestup Facebooku a to, jak v komunikaci vytlačuje tuzemské servery včetně neotřesitelně (kdysi, sic!) dominantního Líbímseti. Nepřehlédli jsme ani to, když Telefonica O2 začala vykupovat regionální ISP provozující WiFi sítě, sledovali jsme vzestup prodeje digitálních knížek i peripetie kolem digitální hudby. Mapovali jsme trh, rozproudili diskusi mezi hráči na trhu. Pořádali jsme setkání, semináře, konference, kulaté stoly.
Také v technologiích zůstala Lupa komplexním průvodcem, když jsme vytrvale pokrývali nejdůležitější síťovou událost posledních let, jíž je přechod na IPv6, praktické věci jako DNSSEC nebo “futuristické drobnosti” jako jako Internet věcí, senzorové sítě či augmentovaná realita. Nebylo výjimkou, že na Lupě jste se s tématem mohli setkat poprvé, nebo alespoň poprvé v dostatečné šíři.
A nakonec rovina obchodní, kdy jsme byli první, kdo přinášel zprávy o akvizicích na českém trhu – ať již prodej Invie, Cpressu nebo Mallu. Mapovali jsme proměnu Apple z počítačového outsidera v hegemona mobilního internetu a zároveň s tím odchod Nokie z téže pozice. Zajímaly nás proměny na internetovém reklamním trhu, digitální hudbě a autorskoprávním průmyslu obecně. A tím se v kruhu vracíme tam, kde jsem tématicky začínal. Všímali jsme si, že technické aspekty nahrazují aspekty právní, někdejší nespoutanost internetu postupující regulace a že chtíc nechtíc má pro budoucnost internetu jako svobodného prostředí větší důležitost to, jak daleko se od něj podaří udržet státní orgány, než jaká varianta routovacího protokolu v něm bude nasazena.
… jenže náhle byla podstatná politika
Dostalo se mi dvou podstatných nápovědí k tomu, že mé dny šéfredaktora se krátí. Tou první byla loňská Křišťálová Lupa, kdy jsme se rozhodli vyřadit z hlasování server Necyklopedia za rasistický obsah. Tehdy jsem pravil, že nás uživatelé seřvou po právu za to, že jsme včas neodhalili těch pár stránek, které se pohybovaly za hranou legality (natož etiky) a že budeme těžko vysvětlovat, že jsme je nevyřadili dříve. A pak jsem s údivem sledoval tu smršť nadávek, které se na nás sesypaly za to, že “cenzurujeme”. Ani slovo o etice, ani slovo o povinnosti, smířlivosti. Jen technická rozprava o tom, že smazat cokoliv je poškození odvěkého práva internetových uživatelů cokoliv šířit a propagovat. Rozprava na úrovni toho, zda do koncentráku se má jezdit s místenkou nebo bez. Přesvědčil jsem se na vlastní oči, že součet IQ a EQ je konstantou.
Druhou nápovědou bylo setkání s ministrem Kubou ve věci smlouvy ACTA. Má očekávání ze setkání byla překonána ve všech rozměrech. Jednání probíhalo dle plánu: pan ministr bez hnutí naslouchal, co říkají jeho poradci, co říkáme my. Živý zájem vykázal až v momentě, kdy Michal Feix pravil, že je třeba si uvědomit, že IT/Internetový průmysl generuje v Česku větší obraty než celý automobilový průmysl. V tuhle jedinou chvíli se pohnula přímo ministerská propiska, zapsala si Feixem uvedené číslo a pan ministr osobně podotkl, že v tom případě by se měl nějak regulovat. Otočil jsem se zvědavě na Michala, ale vypadal, že si vrazí pár facek sám. Doba, kdy se pozornost státu definitivně upře na internet a pokusí se do něj přetransformovat řadu regulačních a harmonizujících praktik, jež bohužel budou poškozovat primárně české firmy a jejich aktivity na internetu, je neodmyslitelně zde. I Seznam si uvědomuje, že jestli bude v souboji s Googlem poražen, tak o tom nerozhodne ani podoba titulní stránky ani výkon vyhledávacích algoritmů, ale legislativní a regulační nároky země, v níž sídlí.
A to je čas, kdy se Lupy musí ujmout místo snílka a technologa někdo více organizovaný, strukturovaný a se schopností (jak se moderně říká) komunikovat napříč spektrem nejenom podnikatelským, ale i politickým. Dobře vím, že to já nejsem a pro dobro Lupy doufám, že takovým člověkem bude David Slížek. Držím mu v tom palce.
Přeji vám, abyste i v dalších letech nacházeli na Lupě ke čtení vše důležité. Aby byla i nadále vaším průvodcem, vaší lupou, která odliší podstatné od nepodstatného, zajímavé od nezajímavého.
Snad jen s tou výhradou, že si všichni musíme uvědomit, že to, co bylo podstatné kdysi, už dnes důležité není.
A zůstaňte hladoví, zůstaňte pošetilí…
