Hlavní navigace

Hi-tech Země středu

21. 7. 2005
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Rozvoj Číny směrem k technologické velmoci není zaměřen jen na několik klíčových lokalit v obrovské zemi. Musí se využívat potenciál i vnitřních provincií, nejen již rozvinutého pobřeží, a jak naznačuje případ desetimiliónového Čengdu, z neznámého města se může rychle stát cíl světových výrobců. Čína v poslední době udělala obrovský skok.

V Číně existuje několik metropolí, která jsou známými centry všeho dění: především Beijing (Peking) s 11,5 miliony obyvateli (hlavní město, které se jistě ukáže v plné slávě za tři roky při olympiádě) a přístav Šanghaj s 13,4 miliony lidí (od konce předminulého století centrum zahraničního obchodu přitahující zájem Britů, Francouzů i Američanů v rámci obchodu a Asií).

K těmto dvěma tradičním centrům přibyla před pár lety ještě dvě: Šenžen a Čengdu. Prvně jmenované město je přístav, který byl před dvaceti lety ještě malou rybářskou vesnicí, ovšem se strategickým postavením: „naproti“ Hong Kongu a Macau. S takovým postavením nezbylo komunistické Číně nic jiného, než z vesnice učinit speciální hospodářskou zónu a dnes v přístavu žije 1,5 milionu obyvatel s nejvyššími příjmy v kontinentální části Číny.

Pobřežní města a provincie (od Pekingu a Tianjinu na severu po Šangaj, Guangčou a Šenžen na jihu) jsou stále centrem exportu (90 procent) a přitahují zahraniční investice, ale na záda jim úspěšně dýchá vnitrozemí.

Země středu

A tomu vévodí Čengdu (s 10,4 miliony obyvateli), které má hluboké kořeny jako jedno z hlavních měst starověké Číny (před 2400 lety) a celosvětový význam jako místo vzniku papírové měny, ale jako městu vskutku vnitrozemskému se mu v posledních desítkách stoletích příliš pozornosti nedostávalo. Vyjma snad rozhodnutí velkého Maa použít místo pro zcela přirozeně velice dobře utajené vojenské práce. Divoký západ ale dostal před několika lety řízenou a zcela cílenou injekci, protože v Pekingu – v centru rozhodování – se správně usoudilo, že bez industrializace vnitřních provincií to nepůjde.

V rámci Velké západní rozvojové strategie začaly do Čengdu proudit doslova miliardy dolarů. Rekonstrukce a budování infrastruktury je v plném proudu a díky zahraničnímu kapitálu, který vloni dosáhl hodnoty sedm miliard dolarů, se město stalo nejrychleji rostoucím high-tech centrem v západní Číně. Vede ho – po politické i magistrátní stránce – velmi významný muž (vzděláním elektrotechnický inženýr) blízký prezidentu Číny, kterého označují za jednu z deseti vycházejících hvězd v čínské politice.

Čengdu se daří nejen díky pobočkám velkých společností jako Alcatel, Corning, Ericsson či Microsoft. Své plány tu má i IBM na největší softwarové outsourcingové centrum vůbec. Společný podnik tu má odnož Motoroly, ON Semiconductor Group, na sestavování a testování čipů, kde zaměstnává dva tisíce lidí. Ale všechny zřejmě trumfne Intel, který po dvou letech vyjednávání oznámil, že zde vybuduje svojí továrnu na čipy za 175 miliónů dolarů. Už dnes je Intel slušný zaměstnavatel pro 4000 lidí, zejména v továrně v Šanghaji a ve výzkumném centru v Pekingu.

Čengdu ale není nějakou zaostalou uměle tvořenou základnou pro vyspělé technologie. Kromě slušného kapitálu a výrobních možností se pyšní technickými schopnostmi místních lidí. A ti zdaleka nestojí tolik co na západě, tedy z našeho pojetí: inženýr-bakalář si přijde na 130–400 dolarů měsíčně (o 20–30 procent méně než na východním pobřeží Číny). Město má 29 univerzit, které vychrlí kolem 40 tisíc absolventů ročně, takže pravidelně krmí už půl miliónový zástup místních profesionálů.

O kvalitách schopností místních hovoří jejich využití v nejmodernějších centrech výzkumu a vývoje, které si zde budují přední výrobci. Za všechny jmenujme Alcatel a jedno z jeho pěti výzkumných center pro optické komunikace na světě (další najdeme ve Francii, Itálii, Německu a USA). Na rozdíl od jiných firem se Alcatel nespecializuje na lokalizaci svých produktů pro místní trh, ale zdravě odsud bojuje o globální uplatnění. A výsledky se dostavily v podobě slušného kontraktu (za 1,7 miliardy dolarů) na rozšíření optické sítě SBC Communications pro dalších 18 milionů amerických domácností. Ještě před pár lety by tomu nikdo nevěřil: nejmodernější optickou síť v USA navrhují a vyvíjejí inženýři někde ve vnitrozemí Číny…

Ale úspěch Čengdu má i svůj rub. Desetimilonovou hi-tech megapoli si totiž nemůžeme představovat jako ráj na zemi: kvality moderní infrastruktury si užívají především technické parky, továrny a obchodní čtvrti. Nedostatečná kanalizace, nekvalitní voda z vodovodu nebo výpadky elektřiny (třeba pět dnů v týdnu) jsou v méně důležitých čtvrtích denním chlebem. Zájem o budování výrobních základen je současně „vyvážen“ záborem půdy místních farmářů.

BRAND24

Inženýři vládnou

V článcích věnovaných Číně (Zaměřeno na východ a Čína, Internet a siť nové generace), rozvoji její komunikační infrastruktury a růstu jejího technologického postavení ve světě, jsme ještě nezmínili podstatnou drobnost. Členové čínského politbyra jsou dnes totiž vesměs absolventi technických vysokých škol, jeden z celkem devíti nejmocnějších mužů dokonce německé univerzity. Není mezi nimi žádný ideolog, žádný voják, žádné bašty konzervativního komunismu. To jistě není náhodou – záměr dostat Čínu mezi přední světové velmoci v oblasti vědy a technologie na světě posunul tyto lidi mezi elitu a dal jim do ruky moc. Bez zajímavostí také není, že všem je přes 60, přesto technologickému rozvoji nebrání, naopak.

Velmoc se probouzí

3700 let stará civilizace prošla mnoha vrcholy a pády. A jak se zdá, pouhých pár desítek let v naší současnosti Číně stačí k tomu, aby změnila ekonomické poměry světa, ale také výzkum, vývoj a výrobu informačních a komunikačních technologií. Historie se opakuje v jiném obalu, takže Maův výrok z října 1949 nabývá zcela jiných rozměrů: Čína skutečně povstala! Nicméně stále platí, že tato mocnost, ekonomická i technologická, stále postrádá demokracii: podporuje volnou ekonomiku, ale bez možnosti svobodného projevu.

Hlasujte o novém designu Lupy
Nová Lupa bude v novém kabátě. I vy můžete svým hlasem rozhodnout, jak bude vypadat. Pomožte nám vybrat ten nejlepší design! Hlasovat můžete až do 27. července 2005 na adrese /design.php3

Máte zájem o obchod či jinou spolupráci s Čínou?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Ing. Rita Pužmanová, CSc., MBA je nezávislá síťová specialistka. Okusila český, španělský i kanadský vzdělávací systém. Vedla kurzy v 7 zemích a ve 4 jazycích, školila on-line pro UCLA.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).