Jak a kdy vznikla společnost AppSatori?
Založili jsme ji se spolužáky z VŠE. Veřejně fungujeme od září loňského roku a od té doby už za sebou máme několik zajímavých zakázek. Od února se firmě věnujeme všichni na plný úvazek. Nabízíme zavedení Google Apps včetně údržby, školení, podpory a vývoje dalších rozšíření a aplikací. Asi nejtěžší je vytvořit na českém trhu pro tyto službu podmínky. Český Google zatím příliš marketingové aktivity nevyvíjí. Což ale částečně chápu, protože lokální pobočky se primárně starají o internetovou reklamu.
Existuje na českém trhu firma, která nabízí podobné portfolio služeb?
Konkurenci máme, ale vesměs ve firmách, které to dělají částečně. Mohou to být vývojářské firmy, které umí Google API naprogramovat, ale nejdou příliš do hloubky. Nebo jde o firmy, které nabízí zavádění Google Apps jako doplňkový produkt k dalším službám. My se chceme zaměřovat na Google technologie komplexně a nabízet je firmám.
Jakým způsobem tyto služby firmám nabízíte?
Jdeme na to strategií odspoda. Zatím nemáme aktivní marketing. Snažíme se dělat kvalitní aplikace tak, aby byl zákazník spokojený, a myslím si, že to nás posune někam dál. Snažíme se také publikovat odborné články a chodit na různé konference. Chceme v oblasti Google technologií sledovat, co se děje, nějakým způsobem to analyzovat a předávat ve srozumitelné podobě zákazníkům.
Na koho vlastně svými službami cílíte?
Typicky je naším zákazníkem malá a střední firma.
Ivan Kutil (*1986)
Jaký máte model zpoplatnění služeb?
V současné době klient platí jednorázově za poskytnuté služby – například zavedení Google Apps. Do budoucna plánujeme i balíčky konzultačních a servisních služeb za měsíční paušál.
Kolik lidí za projektem AppSatori stojí?
V současné době jsme tři. Přemysl, který se zaměřuje na byznys analýzu, chápe procesy fungování ve firmách a dokáže se vcítit do problémů zákazníka. Vladimír se stará o vývoj a technické stránky řešení. Já tyto dva směry propojuji.
Kolik stojí měsíčně provoz takové firmy, jako je AppSatori?
Snažíme se mít co možná nejnižší náklady. Vzhledem k tomu, že nabízíme cloud, tak v podstatě vše také děláme v cloudu. Nepotřebujeme instalovat kancelářský software. Pracujeme na různých platformách a díky cloudu máme všechna data vždy k dispozici, ať jsme na Linuxu, iOS, Androidu či Windows. Zatím nemáme fyzické kanceláře a scházíme se v knihovnách a po kavárnách. Proto oceňujeme způsob virtuální práce. Nedovedu si například představit, jak bychom pracovali, kdyby neexistovaly služby jako Google Wave. (Už loni Google oznámil, že Wave končí jako samostatný produkt a nebude již v budoucnu dále rozvíjen. pozn. red.)
O cloudových službách už se hovoří několik let, avizovaný masivní přesun firemních systémů do cloudu se ale zatím nekoná. Není tedy cloud jen koncept, který tlačí v médiích několik firem, protože z něj cítí potenciální zisk, a ve skutečnosti se do cloudu nikdo jiný moc nehrne a ani v budoucnu hrnout nebude? Není cloud jen bublina, kterou třeba za dva roky nahradí něco úplně jiného?
Cloud computing může být buzzword, což nastává v okamžiku, kdy něco používáme a následně si to zpětně zkusíme vydefinovat. Jednotná definice cloud computingu nebyla nikdy stanovena. Každý se proto na něj dívá trochu jinak. Určitě to není tak nafouknutá bublina jako Web 2.0. Cloud computing není jen marketingový pojem. Samotná myšlenka, jak ji dnes známe, existuje zhruba od 60.let. Navíc IT jako celek už několik let směřuje k provozování formou služeb. Je nesmysl, aby každá firma věnovala vlastnímu IT svůj čas a energii.
Kdo cloud computing v budoucnu potáhne? Budou to firemní, uživatelské nebo veřejné cloudy?
Myslím si, že nejdůležitější roli budou hrát firmy. Při stabilizaci elektřiny byly také první firmy, které ji začaly masivně využívat. Je zajímavé zmínit, že elektřina nastartovala ekonomiku. Například Henry Ford zavedením elektřiny ušetřil spoustu času při výrobě, mohl svým dělníkům zvýšit platy a dělníci si tak mohli dovolit kupovat elektrické přístroje.
Příčinou, proč se cloud computing rozmáhá nyní a ne až za dva nebo tři roky, může být finanční krize. Problém je, že většina lidí vnímá cloud computing jako modní trend. Ve skutečnosti ale cloud computing není něco, co tady bude už za rok, ale je to něco, co tady již delší dobu je a bude, jen ve větší míře. Uživatelé už cloud do určité míry používají dnes, jen si to v podstatě neuvědomují, protože ten přechod do cloudu byl plynulý. Hezkým příkladem jsou třeba e-mailové služby.
Jenže právě na e-mailových službách je dobře vidět možná úskalí používání cloudu. Čas od času mají provozovatelé e-mailových služeb včetně Google výpadky, případně na několik dní „ztratí“ vaše e-maily. Když se nemůžete dostat do e-mailu, tak je to sice nepříjemné, ale dá se to ještě nějak vyřešit, ale co v případě, když se nebudete moci dostat ke svým datům v cloudu? Nedělají zprávy o výpadcích e-mailových služeb negativní reklamu samotnému cloud computingu?
Problém je, že většinou se ke konečnému zákazníkovi nedostane kompletní informace. Navíc zákazníci si v takových případech často neuvědomují, že by obdobné výpadky ve vlastním IT systému řešili podobně jako provozovatel cloudu. Cloud computing je vhodný pro velké, ale i pro malé firmy, které dostanou služby, které by si jinak nemohly vůbec dovolit. Získají navíc jistotu, že jejich data budou dobře zálohovaná. Kolik dnešních firem zálohuje tak jako Google? Řekl bych, že jich bude minimum.
Menší firmy buď nezálohují vůbec nebo na další pevný disk, který se ale může při nějaké nehodě snadno poškodit spolu s primárními daty. Data v cloudu jsou zálohována v geograficky odlišných lokalitách, a jak se ukázalo u posledního výpadku Gmailu, tak i na pásky. To si u nás mohou dovolit jen firmy velikosti Škoda Auto. Dobrým příkladem může být nedávné zemětřesení v Japonsku. Firmy, které měly svá data uložená v data centrech, o ně s největší pravděpodobností nepřišly, právě díky zálohám v dalších lokalitách.
Když se vrátím ještě k té analogii se zaváděním elektřiny, tak přece firmy, které začaly elektřinu ve svých provozech využívat, měly často k dispozici záložní zdroje, které jim umožnily fungovat i v případě výpadku dodávky proudu. Firma, která dá svá data do cloudu, žádnou podobnou možnost fungovat bez dat v případě výpadku nemá, jelikož už tato data interně nearchivuje. Opravdu tedy výhody přechodu na cloud computing převažují nad riziky s tím spojenými? Nemůže být přechod na cloud v souvislosti se zaběhnutými procesy uvnitř firmy natolik komplikovaný, že firma raději zůstane u stávajícího řešení?
Takové firmy budou určitě existovat. Otázkou ale je, jak dlouho to dokážou udržet.
Budou firmy do cloudu dávat veškerá svá data, nebo oddělí ta velmi citlivá, která se do cloudu nikdy nedostanou, i kdyby to bylo sebevíc výhodné?
Je to podobné jako v případě outsourcingu. Outsourcují se pouze takové procesy, které nepřinášejí firmě žádnou přidanou hodnotu. V případě cloud computingu to bude analogické.
Když firmy data poskytnou provozovateli cloudu, tak to pro ně může mít i právní důsledky. Pokud například česká firma bude mít data uložená ve Spojených státech, tak se na ně budou asi vztahovat americké zákony. Teoreticky se tedy může stát, že americké úřady udělají prohlídku u provozovatele cloudu a zabaví i data české firmy…
Po technologické stránce je cloud připravený. Hlavní rizika tedy nesouvisí s technologií. Větší problémy mohou opravdu nastat v oblasti práva. Asi se to ale začne řešit až v okamžiku, kdy cloudová data nějaké firmy budou probírána kvůli nějakému policejnímu případu. Obecně jde ale o problém globalizace, kdy pracujete globálně na lokálních polích. Vyvíjet například systém pro účetnictví je velmi složité, protože v každé zemi platí jiné zákony. Každý stát má například jinak upravenou dobu, po kterou se data musí archivovat.
Google provozuje celou řadu služeb a díky tomu má o jednotlivých internetových uživatelích mnoho informací, ať už díky vyhledávači, prohlížeči nebo cloudovým službám. Neznepokojuje vás to?
Nedomnívám se, že cílem Google je tato data v budoucnu zneužít. Google se snaží táhnout Internet a poskytuje technologie, aby se z Internetu stala platforma. Elektřina byla také zpočátku projekt jedné firmy, konkrétně Edisona a General Electric, a dnes existují tisíce poskytovatelů elektrické energie. To samé se do budoucna může stát Googlu.
Nedostal se ale Google už do dominantní pozice, ve které byl v devadesátých letech Microsoft?
Každá dekáda měla svou velkou IT firmu. Nejdříve to byla IBM, v období desktopových PC to byl Microsoft. Nyní je takovou firmou Google, který se snaží svézt na vlně Internetu. Do budoucna by to mohl být Facebook.
Děkuji za rozhovor.
Foto: Ondřej Hošt, Lupa.cz
