Hlavní navigace

Jak by mohla vypadat liberální Národní broadband strategie

18. 8. 2004
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

Před dvěma měsíci se Jiří Peterka snažil zde na Lupě vybudit obecnější zájem o připravovanou Národní broadband strategii a vyzvat odbornou veřejnost k diskusi nad ní. Většina představ volá po zvýšení vlivu státu a jeho moudrých dotačních a úlevných zásazích. Jak by ale vypadala liberální strategie? Tady je...

Před dvěma měsíci se Jiří Peterka snažil zde na Lupě vybudit obecnější zájem o připravovanou Národní broadband strategii a vyzvat odbornou veřejnost k diskusi nad tím, co by mělo být potenciálně jejím obsahem. Zatímco National Broadband Strategy jednotlivých členských států zemí EU jsou již povětšinou k dispozici, nové členské státy včetně ČR by je měly mít vytvořené do konce roku.

Odezva na Peterkův článek nebyla veliká, ostatně se to u tak nevděčného a odborného tématu dalo čekat – přesto byla z diskuse patrná polarizace mezi liberálním a direktivním přístupem, tedy stejná oscilace, která (pokud odmyslíme nedovařenou rozplizlost) provází také ostatní evropské broadband strategie.

Základním bodem sporu je totiž otázka, jak výrazná má být role státu. Česká politická scéna hojně prosazuje direktivní vliv státu; naposledy jsme to mohli spatřit v ambiciózním prohlášení „nové vlády premiéra Stanislava Grosse“, která požaduje broadband připojení pro 80 procent obyvatel v roce 2006. K tomu by měly napomoci fondy EU a „vhodné tuzemské finanční zdroje“, jak uvádí DigiWeb – tedy přímé dotace, nejošemetnější prostředek rozvoje čehokoliv. Jak je v ČR zvykem, pokud toto prohlášení přejde z roviny mezivládního populismu k činům, vyletí vynaložené prostředky prakticky z okna a na léta zajistí médiím tahanice, kdo komu kolik ulil bokem. Již nyní si můžeme být jisti, že subvence nezíská místní technoguru Ferda Vonásko na zasíťování domovské Horní Dolní přes WiFi, ale některý z velkých a ideálně polostátních podniků, jenž v oné vesnici s třiceti domy postaví za desítky milionů (nikoliv svých, ale dotačních) telekomunikační hub s kapacitou transatlatnického komunikačního centra.

Oproti tomu tlak současné Bushovy vlády na rozvoj broadbandu v USA (nám by se chtělo říci: co tam ještě mohou rozvíjet?) abstrahuje od přímých dotací a přiklání se ke státní proaktivní a podpůrné politice, kdy stát odstraňuje umělé bariéry pro vstup malých a začínajících společností na trh, zjednodušuje řadu administrativních procesů (což odpovídá odstranění bariér) a snaží se otevřít nové příležitosti tak, aby vyprovokoval zájem nových podnikatelů či jednotlivců k vytváření broadband sítí. Výhodou tohoto postupu je mimo jiné i fakt, že je transparentní, neponechává mnoho prostoru ke korupci, ozdravuje trh a také  – a to je pro Bushovu administrativu velmi zajímavé – slibuje výsledek bez velkých výdajů ze státní pokladny.

Abych přispěl svojí trochou do diskuse, pokusil jsem se místo běžného reptání, že vláda to dělá blbě, načrtnout vlastní vizi toho, jak by smysluplná NBS dle mého soudu měla vypadat. Při psaní textu jsem vycházel z několika premis:

  • Přímé dotace se prakticky nikde v tak obrovském rozsahu neosvědčily. Světlou výjimkou je Airbus, do kterého EU nasypala miliardy a opravdu se jim podařilo vybudovat protiváhu vůči Boeingu. Znalci letectví jistě mohou namítnout, že ani tento příklad není dokonalým rozporem mému tvrzení, protože letadla nakupují polo/státní letecké společnosti a nelze hovořit o téměř/dokonale konkurenčním a komoditním trhu jako v případě telekomunikací.
  • Generační propast není nic, co může vyřešit Internet sám o sobě. Dědečkové a babičky si nikde ve světě nepořizují Internet, protože mohou, ale proto, že ho používají jejich děti, a ty je s ním naučí pracovat, případně jim všechno zařídí, a mohou tak snadno zůstat vzájemném kontaktu. Není tedy řešením chtít ihned Internet dostupný i pro staré lidi, ale v prvé řadě pro lidi mladé, oni svoji pozitivní zkušenost s ním přenesou na svoje rodiče, a ti pak na prarodiče. Obrovská technologická propast mezi ČR a vyspělými státy tkví (mimo jiné) v tom, že právě toto se neděje, takže na jednu stranu máme mladou generaci schopnou používat nejmodernější technologie a na stranu druhou zbytek obyvatel, kteří toho schopni prakticky nejsou, což brání využívání technologie z podstaty věci. A toto je záležitost striktně generační, kterou nelze vyřešit za rok či dva, ale za desetiletí. Z dnešního pohledu bych si navíc troufl říci, že tuto propast z velké části vyřeší generační obměna, protože absence styku s moderními technologiemi, kterou pro většinu lidí komunistický režim znamenal, je příliš propastná.
  • Nelze mít všechno hned – není možné počítat s tím, že se během krátké doby dostane vysokorychlostní Internet za velmi levné ceny do všech lokalit, i té příslovečné Horní Dolní. Na to by byly potřeba obrovské subvence, navíc vynaložené neúčelně. Internet by měl být dostupný na poštách, úřadech – nelze ale zaručit, že bude v každé díře možno zavést jej za směšné peníze, které nebudou schopny pokrýt náklady na vybudování připojení. Jakákoliv dotace by byla jen pokračující deformací trhu.
  • Ne daňovým úlevám – vytvářet daňové výjimky a úlevy je lákavá cesta, ale nikde se neprokázalo, že by vedla k cíli, pokud samozřejmě odmyslíme tak jednoduché a plošné kroky, jako je přeřazení do nižší sazby DPH. Problém s daňovými úlevami je v tom, že zdaleka ne každý s nimi umí zacházet, takže zůstávají nevyužity, nebo využity lidmi, u nichž pro jejich bohatství (a tomu odpovídající znalost daňové problematiky) postrádají onen motivační efekt. Rozhodně větší stimul než pofidérní úlevy pro mnoho lidí je jednoduchost, s jakou umožňuje řešit nepříjemné záležitosti. Kupříkladu zrovnoprávnění elektronického styku s úřady s písemným / osobním by přineslo lidem úsporu času i nervů. Zde se ale už bohužel dostáváme z broadband politiky k celkové reformě státní správy.

Následující návrh tedy otevírá další pole pro diskusi o Národní broadband strategii. Bohužel diskusi bezpředmětnou, protože levicová vláda nebude mít pochopení pro liberální strategie – to je fakt, který je asi potřeba si ujasnit předem…


Preambule: Vláda České republiky, u vědomí toho, jakou důležitost hraje kvalitní a včasný přístup k informacím v životě jednotlivce i celé společnosti, považuje Národní broadband strategii za jeden z pilířů udržení konkurenceschop­nosti české ekonomiky, jakož i zvyšování životní úrovně občanů.

Stejnou roli, jakou ve století devatenáctém hrála železnice, o století později silnice a dálnice i pevné telefony, hrají na počátku století jedenadvacátého datové komunikační sítě, shrnované pod obecný pojem Internet. Rychlý, obecně dostupný a kvalitní přístup k Internetu je stejnou podmínkou rozvoje jako jakékoliv jiné dopravní tepny v minulosti.

Vláda si uvědomuje chyby, které byly v minulosti učiněny při výstavbě a rozvoji dopravních tepen v České republice i ve světě, a proto považuje za rozumné zdůraznit a zvláště deklarovat základní principy Národní broadband strategie. Těmi jsou:

  • Stát považuje za neslučitelné s principy volného trhu, aby přímo ovlivňoval jednání soukromých i státem spoluvlastněných společností.
  • Stát považuje za jedinou přípustnou možnost motivace vytváření podmínek, které směřují k rozvoji broadbandu. Motivaci spatřuje především v odstranění vstupních a diskriminančních bariér, jakož i nadbytečné administrativy tak, aby bylo vytvořeno rovné prostředí pro soukromníky, malé i velké podnikatelské subjekty.
  • Stát se zříká všech přímých subvenčních programů a přerozdělování veřejných prostředků.
  • Stát deklaruje rovnoprávnost elektronických komunikačních a informačních prostředků se všemi jinými.
  • Stát deklaruje technologickou nezávislost, neupřednostňuje žádnou konkrétní technologii. Pokud je to v zájmu propojení a kooperace, je toto definováno nutnými, postačujícími a doporučenými prvky na propojovacím rozhraní.

Cílem je rovný a liberalizovaný trh s co nejširší dostupností širokopásmového připojení.

Trh jako nejlepší realizátor broadband strategie

Požadavky, nároky a možnosti trhu jsou nejlepším stimulantem a realizátorem broadband strategie. Stát se necítí oprávněn specifikovat ani lokality, ani technologie, ani služby, které by měly komerční společnosti nabízet. V souladu s rovnoprávností elektronické formy komunikace s jinými formami ale požaduje po orgánech státní správy a po společnostech se státní účastí, aby veškerou komunikaci a publikování informací prováděly ve formě elektronické, stejně jako ve formách jiných.

Je zřejmé, že rozvoj broadbandu nebude rovnoměrný ve všech lokalitách a symetrický ve všech technologiích. Nejvíce poskytovatelů broadband připojení a nejvíce cenově atraktivních nabídek bude v největších městech, zatímco malé obce budou trpět nedostatkem atraktivních nabídek, které se budou v čase opožďovat za metropolemi. Stát ale nevidí řešení v potenciálně neprůhledném a zneužitelném subvencování, zvláštních daňových výjimkách a úlevách, nýbrž v systematickém odstraňování překážek a vstupních bariér. Tím bude umožněno, aby vznikaly nové a regionálně zaměřené společnosti poskytující dostatečně kvalitní broadband připojení i v malých lokalitách, případně aby občané mohli bez právních překážet sdílet náklady na připojení.

Motivace trhu a odstranění bariér

Aby stát podpořil zájem tržních subjektů o rozvoj broadband sítí, hodlá trh motivovat odstraňováním bariér. Za tímto účelem pověřuje:

  • Český telekomunikační úřad (ČTÚ) auditem využívanosti frekvenčního spektra, vytipováním potenciálně uvolnitelných frekvencí v pásmech, která hodlají uvolnit další evropské státy nebo USA pro rozvoj bezdrátových sítí. ČTÚ je povinen uvést alokaci frekvenčního spektra do souladu se skutečným stavem jeho využívanosti, zejména pak odebrat licence a frekvenční příděly tam, kde tyto nejsou v rozporu s podmínkami udělení využívány (Tetra licence atd). Rovněž je ČTÚ uloženo, aby projednal s držiteli licencí blokujících potenciálně použitelná frekvenční spektra zastarávajícími službami a technologiemi možnost a podmínky uvolnění takových frekvencí – toto se dotýká především uživatelů z řad státních institucí (armády) a orgánů. Je v obecném zájmu tato frekvenční spektra co nejdříve uvolnit pro broadband použití, pokud to bude finančně možné.
  • ČTÚ vytvořením registru provozovatelů venkovních bezdrátových sítí. Tento registr má sloužit jak pro jednodušší nalezení potenciálního připojovatele, tak také pro jednoznačné určení povinnosti odstranit rušení v bezlicenčních pásmech jakožto průkazné určení časové posloupnosti při zprovozňování jednotlivých sítí. ČTÚ je pověřen namátkovým ověřováním správnosti těchto údajů, a zatímco jejich registrace a změna je zdarma, nesprávnost údajů bude postihována.
  • Nájemce státem či obcí vlastněných budov k praktikování nediskriminačních a rovných podmínek pro všechny zájemce o umístění technologií pro provoz broadband technologií (zejména pak anténních systémů) všude tam, kde to povolují hygienické předpisy. Součástí těchto nediskriminačních podmínek je možnost umístit anténní technologie za nulovou nebo nákladovou cenu, a to bez souhlasu ostatních společností umístěných v této lokalitě za předpokladu splnění hygienických, technických a bezpečnostních ustanovení. V případě, že stávající nájemní smlouva neumožňuje splnění tohoto bodu, bude projednána změna nájemní smlouvy. V případě obecních, městských a dalších budov místní samosprávy stát pozastaví všechny dotace a jiná nenároková finanční plnění do splnění této podmínky.
  • Nájemce státních pozemků či pozemků místní samosprávy respektováním nediskriminačního a rovného přístupu za nákladové ceny k možnosti pokládky podzemních kabelů na těchto pozemcích. Pokud toto neumožňují stávající smlouvy, je nutno smlouvy změnit, výjimkou jsou odůvodněné případy zahrnující státní bezpečnost a oprávněné obavy, že by instalací kabeláže došlo k nenapravitelným škodám na životním prostředí.
  • Stavební a jiné příslušné úřady k vytvoření jednotného mechanismu urychleného schvalování výstavby technologického příslušenství pro broadband sítě. Je žádoucí, aby k udělení povolení bylo možno předložit patřičnou dokumentaci jednomu úřadu, který zajistí její projednání v zákonem stanovené zkrácené lhůtě. Soupis všech náležitostí pro schvalování je povinen dodat příslušný úřad na vyžádání a bude k dispozici i na webu. Úřad není oprávněn požadovat jiné podklady než ty uvedené v Soupisu.

Jasné NE subvencím a dotacím

Stát, vědom si problémů, které přináší přerozdělování veřejných prostředků, se zříká přímých dotačních a subvenčních programů. Namísto toho považuje za vhodné podporovat další rozvoj vzdělávání v tomu příslušejících organizačních úrovních, zejména pak na školách a veřejných knihovnách, opatrně pak v rekvalifikačních programech.

Stát neuděluje subvence ani dotace pro pokrývání lokalit či užívání technologií i s vědomím, že v těchto lokalitách může být po určitou dobu omezena dostupnost služeb, jež považuje stát za prioritní. Vzhledem k odstraňování bariér pro vstup na broadband trh jak pro firmy, tak pro soukromníky dává stát dostatečný prostor pro sdílení nákladů a vznik komunitních sítí všude tam, kde nepovažují komerční společnosti trh za dostatečně lukrativní. Stát také požaduje, aby státní a místně samosprávní instituce byly nápomocny při budování komunitních sítí tam, kde to bude možné – například společným objednáváním přípojné kapacity či sdílením technických zdrojů.

Rovnost elektronických komunikačních a informačních prostředků

Stát deklaruje rovnost elektronických komunikačních a informačních prostředků. Občan je oprávněn používat jak elektronickou, tak papírovou či osobní cestu kontaktu při styku se státní či místní samosprávou a stát v tomto ohledu nevytváří umělé bariéry. Je ovšem zřejmé, že ne ve všech případech bude tuto komunikaci elektronickou cestou moci ihned využívat, protože je nutná změna řady návazujících zákonů. Všechny veřejné databáze a údaje ale budou postupně zveřejňovány i na webu tak, aby byly dostupné přes internetové připojení.

Stát vyžaduje, aby všechny instituce čerpající finance ze státních zdrojů své veřejné databáze zpřístupnily na Internetu. Stát iniciuje program Jednotné zdravotní elektronické evidence a další podobné databáze, u nichž je vhodný centralizovaný přístup, a to jak formou přímých požadavků na instituce, u nichž může požadavky vznášet, tak formou legislativních či jinak motivačních úprav.

Technologická nezávislost

Stát vyžaduje, aby všechny udílené licence či státní a samosprávní zakázky byly technologicky nezávislé. Licence či zakázky mají deklarovat nutné, postačující a doplňkové prvky pro propojovací rozhraní tak, aby byl možný přechod na novější technologie či aplikace a nebyla zvýhodňována konkrétní technologie nebo aplikace.

Liberální trh

Stát považuje za prioritu plně liberalizovaný trh s rovnými a nediskriminačními podmínkami, které platí pro všechny bez rozdílu. Za tímto účelem redukuje byrokratické překážky pro vstup na trh na nezbytné minimum (například v oblasti nakládání se vzácnými statky). Je ale také zřejmé, že vyrovnání století trvající státní regulace a monopolizace trhu není možné odstranit během velmi krátké doby; jsou tedy přijímána opatření sloužící k vyrovnání trhu deformovaného tímto období monopolizace a regulace. Toto se týká především umožnění přístupu ke sdílení pevných linek u majoritního telekomunikačního operátora Českého Telecomu, jehož nerovnovážná pozice vznikla právě regulačními a monopolizačními zásahy státu.

BRAND24

Závěr

Úkolem Národní broadband strategie není suplovat roli soukromých firem v rozvoji širokopásmové telekomunikační sítě, ani tuto roli dotovat. Úkolem této strategie je dát základ pro vznik rovného a nediskriminačního prostředí. Vláda má za to, že vytvoření takového prostředí je z dlouhodobého ekonomického i celospolečenského hlediska prospěšnější a důležitější než upřednostnění krátkodobého zisku a umělé akcelerace nevyvolané tržními podmínkami, ale dalšími regulativními zásahy.

Cílem tedy není pouze vytvoření obecné dostupnosti vysokorychlostního Internetu, ale také narovnání deformovaných podmínek na telekomunikačním trhu, a toto je považováno za stejně důležité kritérium. Trh, který bude fungovat bez státních zásahů a regulace, bude fungovat efektivněji, bude používat nestátní samočistící mechanismy a nebude vyžadovat státní subvence, bude schopen pružněji reagovat na požadavky zákazníků a uživatelů.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl v letech 2008 – 2012 šéfredaktorem serveru Lupa.cz. Stál u zrodu řady projektů. Je spoluzakladatelem Energomonitoru, v CZ.NIC vedl projekt Turris. Je předsedou místní organizace Pirátské strany v Brandýse – Staré Boleslav.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).