Hlavní navigace

Jaký byl Světový den použitelnosti

21. 11. 2006
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: 29
14. listopadu 2006 se konal Světový den použitelnosti. Akce probíhala souběžně na mnoha místech naší modré planety a zapojila se do ní i Česká republika. Hlavními událostmi byla konference v Praze a prohlídka laboratoře ČVUT. Pojďme se tedy podívat, co nového se děje v oblasti použitelnosti a přístupnosti webových stránek a aplikací.

Jak již zaznělo v perexu (a jak si někteří možná přečetli i v nedávné zprávičce), v úterý 14. listopadu proběhl Světový den použitelnosti (World Usability Day, WUD). Kromě mnoha měst celého světa se tato akce konala i v České republice, a to konkrétně v Praze. V hotelu Legie byla pořádána konference, na které vystoupila celá řada zajímavých hostů. Prezentovaly se aktuální projekty, hovořilo se o současné situaci a na závěr nechyběla ani exkurze, při které se účastníci nejen prošli po Praze, ale ještě se dozvěděli plno informací ohledně softwarové laboratoře ČVUT.

Jako první vystoupili na konferenci zástupci společnosti Sun Microsystems Harry Burks a Peter Korn. Za zmínku také stojí, že společnost Sun byla jedním z organizátorů celé akce (společně s katedrou počítačů ČVUT a Czech SIGCHI). Protože se jednalo o hosty ze zahraničí, jejich prezentace byla (jako jediná) v angličtině. Ale zpátky k samotnému obsahu – přednáška se točila kolem různých systémů, které zjednodušují přístupnost webových stránek a ulehčují ovládání počítače i lidem s různým postižením. Hovořilo se kupříkladu o tzv. text-to-speech enginech, což je obecně software, který dokáže číst texty na webových stránkách (či v různých aplikacích), a je to tedy zdatný pomocník pro osoby slabozraké či nevidomé. Další zajímavostí byla kupříkladu klávesnice na obrazovce (on-screen keyboard), ve které bylo možné se navigovat různými alternativními způsoby (třeba i pohyby joystickem či hlavy).

Jako další měli svoji prezentaci Josef Šíma a Karel Pětruchno ze společnosti Seznam. Jejich tématem byly návrhy uživatelského rozhraní webových aplikací. Prezentace byla velice zajímavá a oba pánové zábavným způsobem pojednali o tom, jak probíhá tvorba a vývoj rozhraní v rámci jejich firmy (od prvotních konceptů přes prototypy, beta verze, testování a vyhodnocování až po ostrý provoz). Zajímavý byl i jeden z nástrojů, který v Seznamu hojně používají, software Clicktracker. Ten zaznamenává jednotlivá kliknutí v rámci webových stránek a jeho použití přináší i některé překvapivé výsledky – například že uživatelům nedělá problémy scrolování, neboť počet kliků v horní (viditelné) části stránek a ve spodní (kam je už nutné scrolovat) části, je přibližně stejný. Na závěr ještě promítli krátké video mapující proces redesignu služby Novinky.cz (přičemž zmínili, že v podobných případech bývá použito kolem 60 různých pracovních verzí, než je proces zdárně dokončen).

Lenka PilmannováFakulty elektrotechnické ČVUT následně hovořila o navigaci nevidomých v budovách a představila projekt, který se touto problematikou zabývá. Zatímco textový obsah WWW stránek se dá relativně snadno prezentovat například zmiňovanými čtečkami, horší to je s multimediálním obsahem či v případě map a plánů. Prostý textový popis (typu jděte 20 metrů rovně, pak zahněte doleva, po schodišti pokračujte dále chodbou) je totiž nedostatečný, protože uživatel nemá žádnou představu, jak prostředí skutečně vypadá, a pokud někde udělá chybu (což se stává relativně často), nedokáže se již pořádně zorientovat. Výsledkem těchto výzkumů by měla být aplikace pracující kupříkladu s technologií PDA (případně i mobilními telefony), která by nevidomé dokázala hlasově navigovat a popisovat prostředí, kde se právě nacházejí. Zajímavým prvkem je i průběžná aktualizace, o kterou se teoreticky postarají sami další uživatelé. Jednoduše objeví nějakou změnu (opravné práce, nová překážka), nahlásí ji a rovnou ji tím zanesou do systému.

Adam J. Sporka (taktéž z FEL ČVUT) se zaměřil na nekonvenční uživatelská rozhraní. Hlavním tématem bylo využití neřečových zvukových vstupů k ovládání počítače. Kupříkladu akustické ovládání kurzoru myši, které pracovalo na bázi pískání (přičemž hlasitost a výška tónů ovlivňovaly směr a rychlost pohybu) či akustická emulace klávesnice. Zajímavá byla i případová studie ovládání hry Tetris, kde porovnávali rychlost a přesnost klasického ovládání (klávesnice), dále pak hlasový vstup a neřečový zvukový vstup (de facto nějaké mumlání). Jak se dalo předpokládat, tak klávesnice v tomto testu zvítězila, ale zvukové ovládání se ukázalo jako mnohem efektivnější než použití řeči (mimo jiné bylo rychlejší a nedocházelo ke zpoždění – v případě hlasových povelů totiž dochází vlivem nutnosti zpracování k určitým zpožděním mezi vyřčením povelu a jeho provedením). Pan Sporka také hovořil o možnosti zprostředkování geometrické informace zrakově postiženým uživatelům, a to kupříkladu pomocí haptické (hmatové) mapy. Na samotný závěr pozval účastníky na mezinárodní workshop, který se bude konat koncem dubna 2007 v San Jose.

Tématem uživatelského testování webových stránek se zabýval Luboš Plotěný, analytik konzultačního centra Dobrý web, který toto prezentoval na příkladu webu Navrcholu.cz. Testování samozřejmě není záležitost na jedno odpoledne, ale je to komplexní proces, který začíná definicí cílů a požadavků a končí zpracováním získaných výsledků. Významnou částí je výběr samotných testerů, kteří by měli mít různé profese a znalosti, aby lépe reprezentovali cílovou skupinu uživatelů (v případě Navrcholu bylo nakonec vybráno devět testerů ze 40 oslovených lidí, což je slušný výsledek). Samotné testování pak může probíhat buď v nějaké kanceláři, nebo specializované testovací laboratoři. Chování uživatele koriguje moderátor a vše je zaznamenáváno na kameru (jak celý uživatel, tak i dění na desktopu). Nakonec následuje analýza záznamu, evaluace dotazníků a pokud možno takové úpravy, které webové stránky co nejvíce vylepší a zpřístupní.

Poslední prezentace se týkala přístupných webových aplikací. Je dobré, když po vytvoření nějaké aplikace začnou vývojáři přemýšlet, jak ji zpřístupnit i lidem s postižením; nicméně ideální by bylo, kdyby na tyto alternativní uživatele mysleli již při samotné tvorbě. Jan Buchal a Tomáš Cerha z neziskové společnosti Brailcom pohovořili o systému Wiking, což je systém pro správu obsahu s akcentem právě na maximální přístupnost. Jak již název napovídá, projekt je na bázi konceptu Wiki (jako například Wikipedia) a přidávání nového obsahu či úpravy stávajícího jsou tak velice jednoduché. Wiking jde ovšem ještě dál a kromě snadné editace se zaměřuje na přístupnost vytvořených stránek dle doporučení W3C. Systém Wiking je vyvíjen (společně s mnoha dalšími pozoruhodnými projekty) ve Free(b)soft Laboratoři, která byla založena organizací Brailcom a působí od roku 2000.

BRAND24

Na závěr si organizátoři ještě připravili exkurzi do Usability Lab na ČVUT, kam nás dovedl Ing. Zdeněk Míkoveckatedry počítačů a jeden z organizátorů WUD. Laboratoř (celým jménem se jedná o „softwarovou laboratoř pro vývoj uživatelských rozhraní“) tvoří dvě oddělené místnosti, přičemž v jedné sedí testující uživatel a ve druhé moderátor, který uživatele pozoruje. Mohou tam také být kupříkladu zástupci testovaného webu, aniž by uživatele rušili či ovlivňovali. Ačkoliv by si leckdo mohl myslet opak, testovací část laboratoře nevypadala rozhodně nijak nepříjemně – byla vybavena jako klasická kancelář (až na dvě kamery, které ale byly u stropu a nepůsobily nijak rušivě) a připomínala tak prostředí, na které bývá uživatel zvyklý.

Celá akce WUD byla velice zajímavá, protože ačkoliv existuje veliké množství lidí, kteří se zabývají tvorbou webových stránek či webdesignem, zdaleka ne všichni při tom myslí i na přístupnost a použitelnost. A nejde jen o to, aby stránky mohli využívat i lidé s nějakým postižením (byť i tento cíl by neměl být v žádném případě podceňován), ale aby byl ten či onen web přehledný a použitelný pro všechny uživatele.

Zajímá vás problematika přístupnosti webů?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor vystudoval obor Informační studia a knihovnictví na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v současnosti pokračuje oborem Studia nových médií tamtéž.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).