Přepnout na plnou verzi

Lupa.cz

Jiří Hlavenka: BitCoin se může stát zárodkem něčeho opravdu velkého

BitCoin je mince, kterou nikdo v ruce nedržel, ale všichni víme, že její hodnota kvůli spekulantům strašně vzrostla a pak klesla. Může z ní vyrůst nový finanční řád světa?

2. 5. 2013 6:30 Jiří Hlavenka
Vstoupit do diskuse 240 Přidat názor

Vím, že víte, co je to BitCoin. Ale stejně jej blíže představím – protože na tom mrňousovi je víc, než se zdá. BitCoin je měna, která představuje skutečné peníze, směnné tam i zpátky za dolary, eura, jeny či desítku dalších měn. Nejsou to nějaké „kredity z počítačové hry“. BitCoiny se skutečně používají – počet denních transakcí je okolo 60 000, meziroční nárůst je zhruba 300 %. To není málo a ukazuje to, že BitCoin funguje, slouží.

To hlavní teprve přichází. BitCoin nemá žádnou centrální banku, nikoho, kdo drží účty, kouká se na ně a převádí mezi nimi kredity. BitCoiny nikdo nevydává; poeticky řečeno, BitCoiny klíčí z Internetu tak jako hrášky razí z jarní půdy. (Fakticky vznikají dle komplikovaného a na výpočetní výkon náročného algoritmu, ale to přirovnání ke klíčení možná skutečnost vystihuje nejlépe.) BitCoinů je omezené množství, jejich přírůstek je pevně stanoven a v čase se zmenšuje, roku 2140 vyklíčí poslední BitCoin a žádný další už nevznikne. Nikdy. To zní doslova mysticky a fatálně, ale je to pravda.

To, že BitCoiny nemají žádnou centrální banku, je naprosto zásadní a revoluční věc. Jsme zvyklí na to, že to jinak nejde – že každé peníze prostě mají svou centrální autoritu, emitenta, že jsou nástrojem státu či banky (EB v případě Evropy). Že peníze vlastně nemají žádnou vnitřní hodnotu – tak jako ji měly v dávných dobách zlaté dukáty, jejichž vnitřní hodnota byla dána zlatem, a to uznávali Eskymáci i Masajci stejnou měrou a bylo jim celkem ukradené, kdo je ten strejda, jehož hlava je na minci vyražena – a že jsou to jen žetony vydané danou vládou či centrální bankou. BitCoiny – přesto, že ve fyzické podobě neexistují a existovat nikdy nebudou – nás vracejí do dávných dob: mají svou vnitřní hodnotu, danou právě tím, jak je měna postavena (její vzácnost, neregulovatelnost, pevná, nezneužitelná pravidla vznikání a fungování), takže co je to BitCoin, ví dobře i indický programátor, když si u něj ze Švédska objednáváte práci a platíte kybernetickou mincí.


Autor: Jiří Hlavenka

Počet transakcí v bitcoinech: ukazuje na stabilní vzestupný trend s minimálními výkyvy

Prosím, větu, že BitCoiny nemají žádnou centrální banku, žádnou instituci (státní či soukromou), která je vydává, kontroluje a řídí, si přečtěte ještě jednou a uvědomte si, jak zásadní věc to je. Jistěže jde také o to, že se na transakcích BitCoinu nikdo nepřiživuje, nestrhává si procenta a poplatky, nezpoplatňuje transakce a převody (a není to málo!), ale hlavně je to měna naprosto mimo kontrolu států, vlád, bank včetně komerčních. Ale také: žádné daně, žádné chamtivé ruce státu, žádné přerozdělování. Inflační tisk peněz, měnová reforma, progresivní zdanění – konfiskace účtů jako na Kypru, v budoucnu možná i kdekoli jinde? Vlastník BitCoinu se jenom směje. Ano, v situaci, kdy BitCoin ještě zrovna neovládá světovou ekonomiku, to je víceméně jedno. Ale kdyby taková měna zesílila, tak by to znamenalo skutečně nový řád světa, a v podstatě zánik států v té podobě, jak je známe. 

Anarchie, která musí být zničena – nebo New World Order?

To právě nikdo neví. Je jasné – a ví se to – že BitCoin pomáhá financovat i nečisté aktivity: není sledovatelný, transakce jsou důsledně peer-to-peer. Je k něčemu podobnému (bohužel) velmi vhodný. Zásadní bezpečnostní hrozbu ale nepředstavuje – mocenskou ano. Pokud by zesiloval tak, že by se stal hrozbou tzv. ekonomické politiky, kterou provádějí primárně velmoci, ale v menší míře každý stát, zřejmě by velmi rychle vznikly zákony na jeho kontrolu a omezení. Jenomže kontrolovat není koho (ostatně v USA už BitCoin regulaci podléhá – ale účinné to není). BitCoin je kompletně peer-to-peer, nemá ani žádný centrální server. BitCoin je samozřejmě možné zakázat – se stejnou účinností jako se dá zakázat stahování hudby z Internetu. A navíc by to bylo právně vachrlaté: co může být proboha nelegálního na tom, že něco u někoho objednám a zaplatím mu za to nějakým internetovým žetonem, když s tím souhlasí on i já?

A mimochodem, „vzácnost“ BitCoinů, tedy jejich limitovaný počet, vůbec neomezuje jeho význam pro světovou ekonomiku. BitCoin je dělitelný na své desetinné části, tzv. satoshi (podle křestního jména poloanonymního vývojáře této měny), a jeden satoshi je stomilióntina BitCoinu. Pokud by po BitCoinech byla stále rostoucí poptávka, což se taky děje, rostl by jejich kurs proti ostatním měnám – to se s výkyvy děje také. BitCoin by v tom tvrdě limitovaném množství, v jakém jej „emituje Internet“, klidně zvládl obsloužit celou světovou ekonomiku.


Autor: Jiří Hlavenka

Celková kapitalizace měny bitcoin: ukazuje na neracionální vystřelení nahoru před několika měsíci, zřejmě vlivem spekulačních investic do BitCoinu – následuje korekce. Celkový vzestupný trend je ale jasný – měna posiluje.

BitCoin asi ještě ne, ale džin je venku z lahve

BitCoin má samozřejmě řadu nevýhod, které jsou celkem známé. Některé jsou popsány výše, mezi další patří i technologické chyby (semtam se objevují hacky na „výrobu“ BitCoinů, semtam blbne burza zajišťující směnu mezi BitCoiny a ostatními měnami), potvrzení transakcí je komplikované a trvá značně dlouho, a vůbec celý koncept je skutečně geekovský, má daleko k tomu, aby byl snadno použitelný pro obyčejné lidi. Prudké kolísání směnného kurzu BitCoinu také nesvědčí. BitCoin samotný tedy zřejmě zůstane tam, kde je – typicky v programátorské a administrátorské komunitě, v jakémsi digitálním undergroundu.

Ale džin je venku z lahve, a jeho atraktivita pro svět, pro nás ostatní, je nesmírná. Je vlastně chytlavou odpovědí na problémy dneška: naprostou přebujelost a nekorespondující všemocnost finančních institucí, mocnějších než státy; na stále nevlídněji přijímané zásahy států do všeho možného (soukromí, daně atd.). BitCoin dokonale ztělesňuje světonázor mladé moderní generace „internetových světoobčanů“, kterým není nic vzdálenějšího než svět sedmdesátiletých politiků a otravných, nadutě se tvářících korporací a finančních institucí. Představuje pro ně revoluci bez kouřících pistolí v rukou, představuje vychechtání se systému, který se ostatně jeví jako dost porouchaný. Duševní souznění BitCoinu – nebo jeho nástupců, to je jedno – se západoevropskými Pirátskými stranami nemůže být větší.

UX16

Zdá se vám, že jsem do BitCoinu zamilovaný až příliš, a že jsem přespříliš optimistický, co se týká budoucnosti těchto alternativních měn? To druhé pravda není: moc, síla, setrvačnost a zavedenost tradičních měn je neskutečná, a vytvoření funkčního „ekosystému“ (plátci vs. příjemci peněz, tedy poskytovatelé služeb, zboží atd.), který by pak už umožnil spontánní rozvoj nové měny, je nesmírně obtížné. BitCoiny se nelíbí nikomu z mocných na dnešním Internetu – nečekejme, že by se za příští, uživatelsky přítulný bitcoin postavil třeba takový Google nebo jiná internetová síla. 

Dnes existují na světě dvě skutečné moci: první je ekonomická, a to je ta silnější; druhá, slabší, představuje státy a jejich politické systémy. Alternativní měny, bitcoiny, jsou nepřítelem každé z nich a představa, jak nad nimi něco tak malého a spontánního zvítězí, vypadá nemožně. Dnes. Ale kdyby před pětadvaceti lety začal někdo do novin popisovat, co dokáže Internet, byl by za blázna právě jako ten, kdo tu dnes sní o úspěchu bitcoinů.

Jiří Hlavenka

Autor je zakladatel společností Computer Press a InternetShops, novinář a autor odborných publikací, v současné době soukromý investor (mj. Fayn Telecommunications.). Jeho další materiály naleznete na www.bloc.cz.

Vstoupit do diskuse 240 Přidat názor
Titulní strana Přepnout na plnou verzi

Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.