Hlavní navigace

Kam se ubírají modely plateb za software v době SaaS

2. 4. 2008
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
Už vás někdy rozčarovalo, že si musíte koupit krabici se software, který použijete třeba jen jednou? Nebo nechápete, proč máte platit na rok dopředu, když víte, že daný software budete potřebovat jen na určitou omezenou dobu? V následujícím článku si rozebereme, jak vypadají současné modely plateb za software a jak mohou vypadat v budoucnosti.

Abychom si mohli přiblížit budoucí obchodní modely plateb za software, je nutné se podívat, jakým způsobem se vlastně software prodává a dodává nyní.

1) Nákup krabice z police

Koupě: Tento model je typický pro Microsoft a jeho Windows. Přijdete do obchodu, vezmete si krabičku a doma nainstalujete software z CD nebo DVD. Zde platíte za kus softwaru, který smí používat jeden uživatel (jedno PC), který nebude dlouhou dobu aktualizován a kde vás prodejce ponechá vlastnímu osudu, protože prodal svou krabičku a dál ho nezajímáte.

Způsob upgradu: Upgrade je možný, pokud si dokoupíte další krabičku s DVD a software si nainstalujete. Četnost upgradů neočekávejte moc velkou, protože dělat nové a nové krabičky s CD jen pro malé vylepšení se nevyplatí.

Charakteristika plateb: Platba se provádí na počátku a pak pouze za upgrade.

2) Nákup „krabice z police“ spolu s platbou za užívání

Koupě: Tento model je typický pro velké firemní informační systémy. Typickým příkladem může být třeba SAP. Software už si nekoupíte sami v obchodě v polici, ale musíte jít za specializovanou firmou, která vám pomůže software nainstalovat. Ten je natolik složitý, že je na něj navázán celý ekosystém dalších prodejců, konzultantů apod., kteří pomáhají firmám udržovat systém v chodu. To není nic špatného, protože s příliš složitým software je prostě nutné uživatelům pomoci. Špatný je z mého pohledu pouze model platby. Zde totiž platíte za samotný software a pak každý rok ještě za používání určitého počtu licencí, které však nejsou po jednom kusu, ale po určitých množstvích. Platba je navíc prováděna na delší časové období a platby za licence jsou většinou za unikátní uživatele a ne za aktuálně připojené uživatele. U tohoto obchodního modelu se často stává, že je pro odběratele problém dosáhnout vůbec nějaké návratnosti investice.

Upgrade: Tento software je komplikovaný již při první instalaci, takže upgrade softwaru je logicky také velmi složitý. Trvá dlouho a pokud máte software hodně přizpůsobený svým potřebám, je skoro nemožné upgrade provést. Jestliže řádně platíte licenční poplatky, máte nové verze zadarmo.

Charakteristika plateb: Velmi vysoká platba na počátku, dále průběžná platba za licenční poplatky podle počtu uživatelů.

3) Nákup softwaru jako služby

Software jako služba je model, který se snaží odstranit většinu problémů předchozích dvou modelů. Software je hostovaný (většinou) u tvůrce tohoto softwaru a je využíván vzdáleně. V angličtině se tento model nazývá „software as a service“ a nebo „on demand“. U tohoto modelu byste měli platit jen za využívání softwaru. V současnosti tento systém však vykazuje určité nedostatky, které vyplývají ze snahy používat stejný způsob plateb jako za krabicový software, což není ideální řešení. Hlavní nedostatky jsou tři a vlastně jsou přeneseny z dřívějších modelů.

a) Platby jsou za unikátního uživatele, který software někdy využívá a ne za počet maximálně připojených uživatelů.

b) Platby jsou na nějaké pevně dané časové období, ale uživatelé službu mohou chtít mnohem kratší dobu.

c) Pokud kombinujete přes nějakou platformu (např. AppExchange od Salesforce.com) více služeb dohromady a jen pro některé uživatele a vše navíc měníte v čase, stanou se faktury pekelně nepřehledné.

Upgrade: Dodavatel software nasazuje nové verze na svých zařízeních automaticky a zákazník tak vůbec problematiku upgradů nemusí řešit. Automatický upgrade softwaru je navíc rovnou zahrnut v periodických platbách.

Charakteristika plateb: Charakteristické pro tento způsob nákupu je, že zmizí vysoká platba na počátku za pořízení softwaru a zmizí platby za upgrade, platí se rovnou jen pravidelné poplatky za období, po které aplikaci používáte. Přesto však zůstává několik výše jmenovaných nevýhod, které si software as a service přetáhl z on premise modelu.

SaaS je pro softwarový průmysl inovace technologická, ale obchodní modely zatím na svou větší inovaci čekají, i když se k ní pomalu také schyluje. Fakt, že SaaS funguje na překonaných obchodních modelech vede ze strany stávajících SaaS prodejců ke skupování technologických firem, které vytvářejí nástroje pro účtování za SaaS.

Že SaaS funguje na nevhodných obchodních modelech, vidíme i při porovnání ziskovosti softwarových firem s odlišnými obchodními modely. Oproti běžným softwarovým firmám jsou na tom SaaS dodavatelé hůře se ziskovostí, a to především proto, že vynakládají nejvíce prostředků na prodej, administrativu a správu obchodního modelu.

SAAS náklady

Zdroj: Jiko blog

Podle ZDNetu je toto problém především složitých metod výpočtu poplatků a drahých metod na správu fakturačního systému. Tento problém se tedy týká hlavně výše jmenovaného nedostatku ©.

Skupovaní technologických firem, které se účtováním za SaaS zabývají, ukazuje, že stojíme na pokraji kompletní změny platby za software. Firmy nebudou nuceny platit za to, co nepoužívají a dodavatelé softwaru, kteří se nepřizpůsobí, prostě skončí, protože jak se ukazuje, platby za skutečné využívání softwaru se dají přenést i za firemní firewall. Přesto přese všechno ještě žádný jasný model plateb nezvítězil a vše je ve fázi vývoje.

Otázka tak tedy zní, co je vlastně ideální model pro účtování za SaaS? Pokud se nad tím chcete sami zamyslet, tak zde prosím přestaňte na chvíli číst a zkuste si navrhnout nějaký systém. V komentářích potom můžeme diskutovat výhody vámi navrženého systému.

BRAND24

Dle mého názoru by ideální systém měl zákazníkům účtovat jen podle několika základních kritérií, na základě kterých by uživatel platil skutečně jen za to, co spotřebuje (např. účtování podle výpočetního výkonu, přenesených dat a místa na discích). V takovémto systému by navíc klient mohl mít neomezený počet licencí a uživatelů, protože na nich by prakticky vůbec nezáleželo. Na Digital Enterprise, kde jsou vyjmenovány jednotlivé webové obchodní modely, nazývají tento model „utility model“ a znamená to, že za software platíte prakticky stejně jako třeba za elektriku, nicméně konkrétní způsob účtování popsán není.

Jak již bylo řečeno, modely plateb se teprve vyvíjí, ještě není zcela jasné, jak budou opravdu vypadat. Proto máme jedinečnou příležitost se tohoto nového vývoje účastnit a odhadnout, jak bude platba za software v blízké budoucnosti vypadat. Zkuste vy sami napsat do diskuze pod článkem, jaký model byste navrhovali vy, aby uživatel platil jen za to, co spotřebuje.

Setkali jste se již s nabídkou software jako služby (SaaS)?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá ekonomickými přínosy IT v podnicích. Jeho hlavními. Zájmy jsou enterprise 2.0, software jako služba a cloud computing.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).