Hlavní navigace

Lidé blogům nevěří, tvrdí online průzkum

22. 12. 2009
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: 74287
Lidé blogům nevěří a příliš dobře na tom co důvěryhodnosti nejsou ani uživatelská hodnocení u produktových recenzí či zpětná vazba v diskuzích pod články na tradičních médiích. To alespoň tvrdí poslední průzkum veřejného mínění realizovaný prostřednictvím online panelu agentury FastConnect. Abychom nezůstali pouze u lokálního průzkumu, srovnáme na závěr jeho výsledky s o něco masovějším projektem realizovaným v zahraničí.

Protože základním problémem všech statistik je riziko chybné interpretace a všichni jistě znáte Churchillův výrok věřím jen těm statistikám, které jsem si sám zfalšoval, nebude od věci zastavit se na chvíli u samotného zadání.

Cílem průzkumu bylo zjistit, jak moc důvěryhodné jsou v očích typického konzumenta uživatelské příspěvky na síti sítí oproti obsahu vydávaném na Internetu i mimo něj pod tradičními značkami zavedených mediálních domů. Výzkum byl realizován prostřednictvím online panelu Prosebe.cz, a to na vzorku pěti set respondentů ve věku mezi 18 a 59 lety.

Všichni uživatelé byli vybíráni náhodně, a to kvótním výběrem, který zahrnoval parametry jako věk, pohlaví nebo kraj, kde jednotliví uživatelé žijí. Důraz byl přitom kladem na snahu vytvořit pokud možno co nejvíce reprezentativní vzorek průměrné české internetové populace. Celý panel se odehrál v časovém intervalu 48 hodin.

Následně výzkumníci účastníky panelu vyzvali, aby vybrali z pevně daného seznamu ty ze zdrojů, kde by hledali spolehlivé informace. Seznam zahrnoval mediální mediatypy sahající od tradičního denního tisku a televizní stanice, přes odborné a specializované (například business to business) časopisy, odborné a specializované servery denní tisk, televizní stanice až po téměř kompletní škálu Web 2.0 médií. V této kategorii byl důraz zejména na uživatelské recenze, uživatelská hodnocení, online diskuze a blogy.

Škála hodnocení měla čtyři stupně a vybraní respondenti informační zdroje mohli ohodnotit buď jako „velmi spolehlivé“, „většinou spolehlivé“, trochu spolehlivé“ a „ani trochu spolehlivé“.
zadani vyzkumu

Top hráči na trhu s lidskou důvěrou

Seřadíme-li pod sebe jednotlivé výsledky součtu podílů mezních hodnocení (velmi spolehlivé“ a „většinou spolehlivé“), dostaneme následující výsledek. Nejlépe ze všech mediatypů se umístí takzvané odborné časopisy, které ostatní formy mediálního sdělení válcují nekompromisními 86 procenty. Za nimi budou následovat specializované a odborné servery, které si drží pouze lehký odstup, a to o 4 % (celkem 82 %). Jako třetí nejspolehlivější medium vychází uživatelsky generovaný obsah v podobě uživatelských recenzí, ty se umístily s 75 %.

Smolaři a loseři komunikovaného obsahu

Na další laťce skončily s jakžtakž ještě pozitivním výsledkem uživatelské žebříčky hlasování, ty se umístily s ještě poměrně obstojnými 63 %. Na pátém místě, které tvoří předěl mezi důvěrou a lehkou nedůvěrou, skončil denní tisk, a to s 54 %. Zajímavý je výsledek šestého místa, kam spadají televizní stanice. Přes pravděpodobně stále největší zásah a jistou aureolu důvěryhodnosti, která byla dlouho dána historickým vývojem, se televize umístila jen s 48 %. Ač je takovéto vědomí dobrou zprávou pro Neila Postmana (americký mediální teoretik), některé marxistické sociology a zastánce teorie neřízené střely, inzerenty ani provozovatele zřejmě zjištění, že nejdražší produkce neznamená vždy největší efekt, rozhodně nepotěší.

Online diskuzím věří jen o procento méně lidí než samotné televizi a za úplně nejméně důvěryhodný zdroj byly označeny blogy, kterým důvěřuje jen 22 % procent respondentů. 23 % uživatelů pak prý blogům nepřikládá žádnou váhu a zařadilo je do kategorie „ani trochu“.


vystup pruzkumu

V případě odborných zdrojů nás důvěra nijak nepřekvapila, prohlašuje Nikola Hořejš, agentury FastConnect. Je ale významné, kolik lidí věří svým „internetovým sousedům“. Doporučení běžného občana či zákazníka se stává nejvýznamnější výhodou a roste důležitost referenčního marketingu, dokončuje svoji myšlenku.

Pro Rostislava Starého z agentury PR POINT, která si výzkum objednávala, tak jde o jednoznačné potvrzení významu sociálních médií pro marketing. Obohacení komunikačních strategií o sociální média dává kampaním nový individuálnější rozměr a také zpětnou vazbu potenciálních zákazníků, tvrdí. Jak do toho ovšem zapadají například zmíněné blogy a informační stopa zanechávaná v diskuzích pod články, již neuvádí.

Pokud se dá panelu věřit, největší význam nejen pro marketing dnes mají vedle odborného tisku zejména online recenze a doporučení uživatelů, jako alarmující působí trochu do sebe zahleděná blogosféra a online diskuze (výzkum nespecifikuje, jakého typu). Abychom učinili objektivitě za dost, zkusme ještě výsledky porovnat s obdobným průzkumem, který v listopadu zrealizoval server PR news spolu s BurrellesLuce.

Mediatipy z pohledu marketerů

Měřeným vzorkem populace tentokrát nebyl onen takzvaný „obyčejný“ uživatel, ale odborníci na marketing a PR. Hodnotilo se na škále 1 až 5, kde 1 znamená „nejvíce relevantní“ a 5 naopak zcela irelevantní médium pro jakékoli cílení. I zde se coby typ s nejlepší kredibilitou umístil tisk, tentokrát ovšem nerozdělovaný na denní noviny a magazíny. Průměrné hodnocení vycházelo na průměrnou známkou 2,46.

BRAND24

Online obsah renovovaných značek (deníky a uznávaná odborná média) dostala hodnocení 2,62, jako třetí se umístila televize a rozhlas se známkou 2,86. A pomyslnou cenu nejhorších nosičů získala sociální média a online video obsah. Průměrná hodnocení v těchto případech byla 3,02 a 3,22. Co se budoucnosti týče, sociálním médiím věří 15 %, na online připadá 23 % a broadcast médiím 24 % populace a printu 38 %.

A závěr? Pro tentokrát se vymluvím na citaci, proč také ne, výmluvná mi připadá dost. posuďte sami: Sociální média se již začlenila mezi kamínky, ze kterých se obvykle sestavuje mozaika úspěšné komunikace. Nemá ovšem smysl snažit se tvrdit, že jde o kamínek nejblyštivější. Přesto ovšem dávám pořád přednost pestré mozaice složené z různých vzájemně pěkně sladěných kamínků před jednou šedivou zdí, dodává Starý.

Jsou podle vás Web 2.0 média důvěryhodným zdrojem informací?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Externí spolupracovník serveru Lupa.cz a expert na blockchain a kryptoměny. Jako šéfredaktor v minulosti vedl ADASTRA Business Intelligence Magazine a server ITbiz.cz. Dnes pracuje jako redaktor časopisu Forbes.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).