Hlavní navigace

Měříme vliv v sociálních sítích vážně i nevážně

9. 9. 2011
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Vliv sociálních sítí je stále větší a je proto dobré mít přehled o tom, jakou na nich máte reputaci, nebo jakým způsobem si stojí určitá značka. Znalost těchto informací může představovat nemalou konkurenční výhodu.

Otázka finanční návratnosti investice do sociálních sítí je stále poměrně řešeným tématem, které nemá jednoznačnou odpověď. Na druhé straně se téměř všichni shodnou na tom, že sociální sítě představují jeden ze základních komunikačních kanálů se zákazníkem. Vliv na sociálních sítích tak chce mít téměř každý; od člověka, který rád říká své názory, přes novináře až po velké firmy. Každý hledá cesty, jak se v nich efektivně prosadit.

Existuje nějaký exaktní způsob, jak vliv v těchto sítích zjistit? Na první pohled by se mohlo zdát, že nikoli. Jakákoli stopa může ve čtenářích zachovat určitou odezvu, pocity, informace. A právě to se měřit příliš nedá. Bylo by sice možné provádět nějaké sociologické průzkumy, ale ty by mohly být zaměřeny jen na největší hráče na trhu a o tom jak si stojí jednotlivci či menší subjekty, by mohly vypovídat jen málo. Navíc by to bylo měření značně nákladné, nepřesné a je otázka, zda by bylo schopné vyprodukovat globální data.

V tomto kontextu je tedy potřeba najít nějakou veličinu, kterou bude možné měřit. Taková veličina může sloužit jak dobrý marketingový cíl, jednoduchá kontrola, zda v dané oblasti pracujeme dobře nebo kdo je našim nejbližším konkurentem. Právě z těchto důvodů se zavádějí speciální indexy, které sice neměří přímo vliv, ale aktivitu a odezvu konkrétní osoby. Počet odpovědí, palců nahoře nebo zveřejněných spotů, jejich přeposílání či komentování, jsou věci, které lze poměrně dobře měřit a pracovat s nimi. A pak je zde již jen otázka, jakým způsobem dobře tato data vyhodnotit a obodovat tak, aby výsledkem bylo nějaké snadno interpretovatelné číslo. Druhým krokem pak může být takto pojaté měření rozšířit po více sítích a dát mu tak globální sociální význam. V následujícím článku si tedy představíme některé nástroje, které umožňují popularitu v sociálních sítích tímto způsobem měřit.

Klout

Klout byl založen v roce 2008 Joe Fernandezem a Binhem Tranem a klade si cíl vytvořit jednoznačný měřící index (Klout skore), které by popsalo vliv značky či jednotlivce na Facebooku, Twitteru, Foursquare a LinkedIn. Její používání je bezplatné a stačí se jen zaregistrovat. Pak již jen stačí doplnit propojení s dalšími sociálními sítěmi a Klout vygeneruje skore od 0 do 100. běžní uživatelé sociálních sítí mají okolo 10, Eminem má 80, Coca Cola 76 (další příklady je možné najít například FanPageList).

Jak to celé vlastně funguje? Klout bere v potaz velké množství parametrů – od počtu přátel, po množství like, přeposílání zpráv na Twitter, množství uživatelů, kteří vás čtou a reagují na vás atp. V každé sociální síti jsou parametry pochopitelně nastaveny trochu jinak. Výsledkem těchto analýz tedy je, jaký je váš teoretický vliv na sociální sítě. Samozřejmě nemusíte se přihlašovat jen jako fyzická osoba, ale klidně pomocí firemních profilů.

Zajímavé je, že Klout automaticky generuje skóre také všem vašim přátelům, takže se můžete podívat, jak jsou na tom oni. Pokud zná jejich data jen z jedné sítě, bere v potaz pouze tu. Tím může docházet k jistému zkreslení dat.

Pokud jde o analytické služby, které Klout nabízí, tak zobrazuje True Reach (skutečná velikost publika), Amplification Probability (šance na reakci na vaše příspěvky) a Network Influence (vliv vašeho publika). Výsledkem všech těchto dílčích parametrů je Score Analysis. U Kloutu nechybí ani řada přehledných grafů s informacemi o vývoji vašeho zásahu do sociálních sítí. Pokud máte již nějaký větší vliv, tak se můžete dozvědět, co a koho nejvíce ovlivňujete. Nechybí ani sociální rozměr služby, které se snaží vás vybídnout k tomu, abyste zvali další uživatele.

Služba se poměrně aktivně snaží být v centru dění. Existuje tak její speciální aplikace pro Android, rozšíření pro Firefox nebo tlačítko +K pro označování odborníků. Celkově se jedná o poměrně starý a stabilní algoritmus, který dává nějaké výsledky, se kterými je možné následně dále pracovat.

Peer index

Spolu s Klout je Peer index jedním ze dvou nejvýznamnějších ukazatelů vlivu v sociálních sítích. Peer index je (bohužel) zaměřen jenom na Twitter, takže v našich podmínkách není úplně optimální. Pro základní informace není třeba se vůbec registrovat. Jen se vloží Twitterový účet do vyhledávače a za okamžik se zobrazí číslo od 0 do 100. Pokud je index vyšší než 40, jedná se o jeden z deseti procent nejvyšších čísel. Mimo samotného indexu se u registrovaných účtů snaží aplikace ukázat, jaké zdroje daný účet používá, na co se specializuje a o čem píše. Nechybí ani graf zobrazující naslouchající či reagující čtenáře.

BRAND24

twiDAQ

Jde spíše o zábavný druh indexu. Pomocí twiDAQ, tedy jakési analogie burzy, která se snaží ukázat hodnotu jednotlivých účtů. Hodnotu účtu ovlivňuje množství retweetů a zmínek na Twitter. V graficky zajímavém provedení je pak možné sledovat, jak se jednotlivým účtům daří. Obecně by mělo platit, že čím větší kvalita Tweetů a množství čtenářů, tím vyšší hodnota „akciového“ indexu.

Závěr

Různých indexů vlivu uživatele či značky v sociálních sítích existuje celá řada (např. Twitalyzer, Tweetlevel, Tweet grader, How sociable? a mnohé další), ale kromě prvních dvou snad žádný není možné považovat za úplně důležitý. Zajímavě snad vypadá ještě PostRank, který je ale zatím spíše ve fázi vývoje. Je otázka, zda tyto indexy opravdu nabízejí nějakou smysluplnou informaci, nebo zda jen představují soutěž, která nemá žádný reálný cíl, kromě vyššího čísla v té které službě. Někteří lidé se přiklánějí k názoru, že vliv v komunitní oblasti takto měřit nejde. Ať se již přikloníme na stranu fanoušků podobných služeb nebo na stranu opačnou, myslím, že se jedná o zajímavý orientační nástroj, který může do určité míry ukázat, zda je daný směr marketingu v sociálních sítích efektivní či nikoli. A to samo o sobě nemusí být málo.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor je student PřF MU, publicista. Zajímá se o dění na Internetu, filosofii a fotografii.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).