Hlavní navigace

(Ne)výhody dopředného publikování

3. 9. 2004
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

Je po dovolených, léto pomalu končí a je u konce i slavná okurková sezóna. I když letos prý okurek bylo hodně. Padla vláda, povstala další, ačkoliv měla velké problémy ve sněmovně. Lítaly virtuální desetimilióny. Také jsme se bohužel museli rozloučit s několika oblíbenými a známými lidmi. Na olympiádě naši favorité zklamali, ale naopak ti, o kterých se nemluvilo, se vrátili s medailemi. Bylo to zajímavé léto.

Tak tímto úvodníkem jsem si možná naběhl na menší průšvih. Glosu píšu se čtrnáctidenním předstihem, tedy v době, kdy ještě naši sportovci na olympiádě bojují a vláda… ta vlastně taky ještě tvrdě bojuje. Ale na rozdíl od našich sportovců, vláda medaile nedostane, i když možná nakonec vyhraje a získá podporu parlamentu.

Využívám tak mnohdy opomíjené funkce publikačních systémů – dopředného publikování, čili funkce naplánování publikace článků do budoucna s předstihem.

Každý lepší publikační systém má funkci pro nastavení datu a času, kdy se článek objeví čtenářům. Například na Lupě je to patrné podle pěkných kulatých čísel u času publikace. Ale samozřejmě podle toho se to navenek dá poznat těžko. Často píšu článek a dám mu čas třeba 12:42:42, nebo 15:15:15. Nemám k tomu žádný zvláštní důvod, jen se mi líbí upravená čísla.

Jenže problém je v tom, že dopředné publikování lze zneužít a udělat z něj „dozadné publikování“. Představte si zpravodajský server, který chce mít informaci na webu vždy mezi prvními. Ale protože editoři jsou zrovna na obědě, když někde spadne letadlo, informace se na webu nutně objeví až po jejich návratu, když se posadí k četce a zprávu opíší. Avšak je problém nastavit u článku čas o hodinu či dvě nazpět? Samozřejmě že není. Některé publikační systémy to umožňují. Takhle podloudně nasazeného článku si všimne jen hodně vnímavý čtenář, který sleduje svůj oblíbený site každých deset minut, a takových moc není.

A kde má pak čtenář jistotu, že je čas u článku opravdu čas, kdy se článek objevil na webu? Většinou je to jedno, hodina sem, hodina tam nikoho nezabije. Jenže existují informace, u kterých na minutách záleží. Jak potom jednoznačně čtenáři potvrdit, že čas uvedení článku či jiné informace (může to být kurzovní lístek, záznam z Obchodního věstníku apod.) je opravdu čas, kdy se na webu objevil? Odpověď zní – těžko.

BRAND24

A zvláště pro právníky a vyšetřovatele by to mohla být poměrně důležitá informace, zvláště v době, kdy se Internet více a více bere jako rovnocenný informační prostředek. Dalo by se to zřejmě řešit certifikátem, kterým by se „orazítkoval“ článek či jiná data. Po pravdě řečeno – ještě jsem to nikde neviděl, ale myslím si, že v nejbližší budoucnosti to budeme muset řešit.

Jistou nadějí by snad mohly být RSS kanály. Článek, který se objeví v RSS kanálu, byl jistě vypublikován a nějaké posuny zpět či dopředu nejsou myslitelné. RSS čtečky jsou poměrně nekompromisní. Jenže vysvětlujte vyšetřovateli, který nutně potřebuje dokázat, že informace o nových důkazech vyšetřování se objevily na webu dříve, než je on sám oficiálně sdělil, co je to RSS. Bude se ptát, jestli se to šňupe nebo vdechuje a pro jistotu vám nechá prohledat byt. A ještě budete rádi, když vás nezatkne.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se zabývá publikačními systémy, eshopy a dalšími užitečnými internetovými. Aplikacemi, e-commerce a marketingem na internetu. Pracuje jako CEO ve společnosti Neternity Group s.r.o.
Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).