Eugene Kaspersky se rozhlíží na terase působivé budovy Magma Art Center na Kanárských ostrovech, kde jeho firma pořádá kyberbezpečnostní konferenci, a kouří cigaretu. Proplouvá mezi dalšími kuřáky, poklepává je po ramenou a vždy prohodí pár slov. Zdá se, že se od dob, kdy v devadesátých letech osobně na Invexu postával u stánku jeho tehdy mladé firmy Kaspersky Lab, příliš nezměnil.
Svoji kyberbezpečnostní společnost, jejíž antivirové nástroje dnes používá přes 400 milionů zákazníků, má přes tři tisíce zaměstnanců a ročně generuje tržby přes 700 milionů dolarů, vybudoval z ničeho. To je v jeho domovském Rusku v mnohém působivé – nepotřeboval k úspěchu ropu, plyn ani srůstat se státními strukturami.
Kaspersky je rozlítaný světák a stejně se profiluje i jeho podnik. Pobočky má po celé planetě včetně Česka, několikrát do roka v různých destinacích pořádá kvalitní konference a firma je registrovaná v Londýně.
Méně ruská, než někdo jiný americký
O tom, že je Kaspersky Lab mezinárodní společnost, se často snaží přesvědčovat i její zaměstnanci. „Jenom asi 15 procent našich tržeb je z Ruska. Třeba Symantec má ze své domovské země, tedy Spojených států, kolem 40 procent. Jsme méně ruská firma, než je Symantec firma americká,“ říká pro Lupu Mikhail Vasin z Kaspersky Lab. Porovnávat velikosti obou trhů asi není úplně možné, ale dejme tomu.
Eugene Kaspersky, zakladatel a šéf Kaspersky Lab.
Ruské firmy z oblasti informačních technologií každopádně vyvolávají řadu otázek. Ve zvýšené míře se objevují v posledním roce až dvou, kdy byly na Rusko uvaleny západní sankce a vztahy jsou napjaté.
Lidé z Kaspersky Lab dávají najevo, že se jich politická situace nijak nedotýká. „Nedělám byznys, ale technologie. A za tuto část mohu říci, že nic nepociťujeme,“ navazuje pro Lupu kyberbezpečnostní výzkumník Sergey Golovanov. Podobně mluví i jeho kolegové inženýři, včetně těch z jiných než ruských poboček. „V oblasti kybernetické bezpečnosti je vytvořena poměrně úzká komunita. Byznys je pak o důvěře,“ zaznívá.
Jenže právě úplně stoprocentní důvěru už Kaspersky Lab všude nemá. Objevují se totiž obavy, že Eugene Kaspersky ze své pozice zakladatele, předsedy představenstva a výkonného ředitele poměrně úzce spolupracuje s ruskými tajnými službami (FSB) a dalšími státními složkami.
Výměna lidí
Jeho podnik se ještě před pár lety minimálně v rétorické rovině chystal na burzu. Firma dokonce ustanovila mezinárodní poradní sbor (advisory board), kde mimo jiné usedl dřívější poradce Baracka Obamy pro kybernetickou bezpečnost Howard Schmidt. Když jsem tehdy byl na konferenci v New Yorku, Kaspersky a Schmidt si velice notovali.
Sergey Golovanov z GReAT týmu Kaspersky Lab.
Kaspersky také do své firmy vpustil americké investory z General Atlantic, kteří v ní získali dvacetiprocentní podíl. Firma ovšem nedávno podíl vykoupila zpět a na slova o vstupu na burzu dnes zakladatel jednoznačně vzkazuje „ne“. Odcházet začali rovněž někteří vysoce postavení manažeři a vedení je čistě ruské. Bloomberg v minulém roce informoval, že nově dosazení lidé mají blízko k ruským tajným službám a že Kaspersky s lidmi z tajných služeb chodí do sauny.
Je samozřejmě logické, že kyberbezpečnostní společnost z Ruska s bezpečnostními složkami svého státu na určité úrovni spolupracuje. Podobně postupují i firmy ve Spojených státech, nemluvě o Izraeli, kde je tento byznys v podstatě srostlý s armádou. V Kaspersky Lab funguje tým nazvaný GReAT (jeho součástí je i citovaný Golovanov), který pomáhá s odhalováním kybernetických útoků a informace pak předává vyšetřovatelům.
Kritici se nicméně možných silných vazeb ruské firmy na stát obávají. Kaspersky například provozuje cloudovou službu Kaspersky Security Network (KSN). Ta od uživatelů sbírá informace o hrozbách, které jsou následně vyhodnocovány. Uživatelů KSN jsou desítky milionů a existují obavy, zda Kaspersky nemůže Kremlu informace o uživatelích předávat. Anonymizovaná data k dispozici skutečně jsou, více ale dle oficiálních vyjádření Kaspersky Lab ne.
Technicky kvalitní
Internet je v Rusku silně monitorovanou oblastí. Provideři povinně musí do svých sítí instalovat systém SORM, což je „černá skříňka“ umístěná do racku a monitorující to, co za služby uživatelé používají. Je to dílo ruské FSB, která má k datům přístup.
Eugene Kaspersky, zakladatel a šéf Kaspersky Lab.
Podle informací od lidí z Kaspersky Lab se firma postupného utahování opasku nad internetem ze strany Vladimira Putina obává a situaci monitoruje. Také výměny manažerů mohou souviset s tím, že Putin o lidi ze zahraničí ve strategické oblasti nestojí.
Samotný zakladatel a šéf Kaspersky jasné signály nedává. V roce 2011 jeho společnost například vstoupila do organizace Safe Internet League, což je neziskovka napojená na Roskomnadzor podporující cenzuru internetu, údajně kvůli ochraně dětí. Kaspersky často mluví podobně – na internetu lze páchat neplechu, což je riziko.
Kaspersky Lab každopádně zaměstnává řadu kvalitních lidí a její produkty se řadí k tomu nejlepšímu, co lze v branži najít. Často se jí také daří odhalovat velké kyberkriminální kampaně. Popsala mimo jiné Flame, Red October, Black Energy či nově skupinu hackující banky, Adwind (malware jako služba), a Poseidon, kde se používalo i hackování satelitní komunikace.
„Tento byznys je skutečně o důvěře a komunitě. Obojí máme,“ snaží se ujišťovat Golovanov. Na konferenci Kaspersky Lab to tak skutečně vypadá. Přednáší tu lidé z Googlu, BlackBerry, Microsoftu a mnoha dalších velkých firem.
Důvěru zákazníků se firma snaží získávat i na českém trhu. Sice zde vzhledem k silné pozici domácích značek AVG a Avast neroste tak rychle, z korporátních klientů ale ulovila třeba ČVUT, Západočeskou univerzitu, Pražskou energetiku či Českou televizi.
Cestu autora na konferenci Security Analyst Summit organizovala společnost Kaspersky Lab.
