Penize jsou, je jich dost a presto neni efekt - tim myslim choroby nevylecitelne.
Na druhou stranu, pokrok diky patentum je brzden i u leku, on totiz vlastnik patentu si muze podminky v podstate libovolne diktovat stejne jako muze vzdy rici, ze da k dispozici jen kousek - treba hotovou latku, ale nikoli vyrobni postup a na jeho vyrobe tedy rejzovat - tedy nikdo kdo nezna ci nemuze pouzit originalni vyrobni postup nemuze provest ani jeho modifikaci bez soudnich pri... Ba co vice, firmy se IMHO vice napakuji na americkem kontinentu, kde ty patenty jsou tak jak jsou (a ztravotni uroven takova jaka je) nez v Evrope... hodnotit Asii radeji nebudu vzhledem k mnozstvi lidi zlute pleti...
Vami zmineny anonymni lek je naprosto bezna vec - rika se tomu nezadouci ucinky a mortabilitia a morbidita leciva - bohuzel ono se dost casto ukaze, ze studei byla zamerne tendencni, ale SUKL ci obdobny organ vcelku vcas odhalil pravou podstatu veci - za vsim hledejte prachy...
Podle http://www.european-patent-office.org/epo/pubs/brochure/general/e/mission_e.htm je misí patentového úřadu
to support innovation, competitiveness and economic growth for the benefit of the citizens of Europe.
Podle http://www.european-patent-office.org/gr_index.htm je patent
a legal title granting its holder the exclusive right to make use of an invention for a limited area and time by stopping others from, amongst other things, making, using or selling it without authorisation.
A otázka zní: podporují patenty, a to nejen softwarové, myslím patenty obecně, v současné době inovaci, soutěživost a ekonomický růst? Nefungují náhodou přesně naopak? A z čeho pramení právo státu či nadstátního úřadu udělovat nějaká exkluzivní práva, která ten stát či úřad nikdy nevlastnil? A tímto udělováním práva brát druhým právo na inovaci, soutěživost a ekonomický růst?
Spousta patentů je udělena proto, že patentující je první, kdo se danou problematikou z nějakého důvodu zabýval (a měl dost právníků a peněz, aby si mohl nechat výsledek patentovat). Je tedy relativně snadné vyblokovat konkurenci z nějaké části trhu či nějaké oblasti bádání prostě tím, že někdo vyrobí spoustu patentů, bez toho, aby k nim měl praktické upotřebení a bez toho, aby výsledek bádání byl podstatně inovativní.
Dle mého názoru by patentová procedura měla probíhat následovně: daný problém by byl vyhlášen veřejně, tedy: jak nakupovat na Webu, jak komprimovat data, jak otevírat pivo. Kdokoli by měl následně šanci navrhnout řešení. Teprve pokud by po nějaké době (půl roku, rok, proměnlivě podle očekávané složitosti problému?) nikdo nepřišel ani s náznakem řešení, byl by udělen patent původnímu navrhovateli, protože by se mělo zato, že problém je tak těžký, že není snadné ho vyřešit bez větší námahy a investic, a že tuto námahu a investice je dobré odměnit exkluzivitou danou patentem.
Pokud by ale někdo dal uspokojivé řešení daného zadání, byl by výsledek dále nepatentovatelný, protože be se mělo zato, že je možné s relativně malým úsilím je možné zadání splnit a ochrana investic pomocí patentu není žádoucí, naopak by blokovala další vývoj. Tímto způsobem by bylo zabráněno tomu, aby patenty byly nástrojem ke snižování konkurence.
Ano, je zde validní námitka, že sama specifikace problému může velmi napovědět řešení. Ovšem v tom je celý zaklopaný pes, že jsou dneska udělovány patenty velmi vágní a obecné, na které za pár let držitel patentu napasuje cokoli. Moje procedura by zajistila, že by byl znám problém a zadání, a jeho složitost by neposuzoval primárně úřad, ale ostatní badatelé a veřejnost prostě tím, že by měli možnost na dané zadání navrhnout řešení.
Oligarchove si to pohlidaji, aby vsechny formy ochrany tzv. "dusevniho vlastnictvi" byly stale tuzsi a brzo se dockame i ideopolicie.
Takze doba ochrany hudebnich del bude v roce 5*109 rovna priblizne 5*109 - 1900. Dal bych smajlik, ale ono to tak vazne bude, coz k smichu moc neni.
Genialni tvrzeni. Ted k nemu jemom musite vysvetlit, jak mohlo lidstvo dospet k tomu rozhodujicimu pokroku, ze vynalezlo patenty.
Nebudu k tomu nic rikat, dneska jsem se rozhodl nebyt sprosty :-)
Dokud nebude platit, ze v pripade, ze soudce zamitne zalobu "protoze zalovana organizace neexistuje" (protoze se podival pouze do obchodniho rejstriku, zrejme neveda, ze ne vsechny pravnicke osoby se od nej nezapisuji) bude ho cekat postih a zaloba o nahradu zpusobenych skod - tak, jako by byl za chybne rozhodnuti a skody v souvislosti s tim zpusobene postizen kazdy jiny - tak tento "skvely" mechanismus nema moc sance fungovat dobre ...
Clovek, a soudce je vetsinou clovek, je tvor liny - a da-li se mu volna moznost k nekvalitni praci bez realne hrozby postihu, jen maloktery teto moznosti nevyuzije ...
Ve světě bez patentů byste nedostal nic, nic by nedostala ani vaše tetička, zato celý zisk by měli v Burundi-Urundi.
Chtel jsem tim pouze podotknout, ze cela vec nema jenom ekonomicky rozmer, ale i dalsi (napriklad moralni).
Rozhodne nehodlam soudit zadne korporace, ze se chovaji, jak se chovaji - na to nemam dost podkladu ani casu, ktery bych venoval studiu toho problemu.
Samozrejme me mrzi, ze me povazujete za bolsevika, nikdy jsem jim nebyl ani se jim necitim. Proste jen upozornuji na to, ze svet neni tak jednoduchy, jak se jevi sklem ekonomickych byrli. Take si dovoluji upozornit, ze netrivialni castka na vyzkum (i ve farmaceuticke oblasti) jde z neziskovych nadaci.
A kdyz jsme u toho leku na AIDS atd. - tam nechybi penize, tam chybi NAPAD. A to chce cas- sedet, zkouset a ono to nekdy prijde (snad).
Nevylucujete doufam moznost, ze ten NAPAD mohl dostat nekdo z tech milionu, ktere dnes umiraji na "trivialni choroby" ve tretim svete?
Bezny obcan ma sice povinnost dodrzovat zakony - ale fakticky toho nikdo neni schopen, protoze neni v silach kohokoliv k dane konkretni situaci vsechny relevantni zakony dokonce ani NAJIT natozpak posoudit jejich souhrnny vyznam. V teto situaci se, samozrejme, bez pravnika neobejdete. A jim to, nepochybne, vyhovuje.
Mimochodem - nikdy se na totez neptejte dvou ruznych pravniku. Budte si muset zaplatit jeste tretiho, aby vam rekl, ktery z tech dvou ma pravdu ...
Dokud existuje neomezene a prakticky neomezitelne pravo na nahradu zpusobenych skod - a to i zpusobenych neumyslne - tak porovnani "kolik zachranenych zivotu s testy versus bez testu" neni vlastne vubec dulezite. Rekneme si na rovinu, ze farmaceuticke spolecnosti nejde vubec o nejake zachranene zivoty (tedy, krome tech, ktere se daji reklamne vyuzit - a tech staci jen par), ale o zisk. Takze musi udelat vsechno proto aby se v zadnem pripade nemohlo stavat, ze po patnacti destivych letech a dvou kaprech na modro nekdo v novinach napise, ze bolesti zubu jsou za techto okolnosti z vaseho leku - a v zapeti mate na krku (a to prosim nejen v americe, ale i u nas) desitky zalob, ktere mozna take treba nevyhrajete. Pokud pocinne testy zrusite - prestanou je velke spolecnosti delat. Ale male se na trh s lecivy stejne nedostanou. A cena se (kdyz tedy neni duvod) zasadne take nezmeni. Do par let budou vsechny takove male farmaceuticke spolecnosti na hunte jen z nakladu na pravniky a odskodneni. Povazuji za nepochybne, ze tem par desitkam lidi, kteri na ne budou podavat nejruznejsi zaloby tykajici se nasledku uzivani jejich leku ty vetsi farmaceuticke spolecnosti sezenou a zaplati velmi kvalitni pravniky. Obracene to, pochopitelne, z ekonomickych duvodu platit nebude. Takze - nejenze by zruseni testu mohlo stat lidske zivoty. Navic by ale patrne v praxi neprineslo nic kladneho ...
No, ale třeba tentokrát skutečně bude komunismus fungovat. Společné vlastnictví duševna, továren a dolů...
No pokud nehodláte důsledně rozlišovat hmotné a nehmotné vlastnictví jako dvě zcela rozdílné věci, pak je jakákoli naše další debata naprosto zbytečná, neboť to je podstata mé argumentace...