Hlavní navigace

Stalo se: celková bilance dotací na broadband

5. 6. 2006
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

 Autor: 29
Jaká je celková bilance dotací na broadband, které v letošním roce začalo poskytovat MI ČR? Bude portál "Na Internet" fungovat současně jako český národní broadbandový server? Jak je to s rozhlasovými a televizními poplatky z počítačů, mobilů a služeb IPTV? Radiokomunikace převzaly české Tele2 a T-Systems PragoNet spustil své IPTV služby.

Minulý týden proběhly volby. Jak dopadly, už jistě víte, ale zde na Lupě a v tomto seriálu asi není to správné místo pro nějaké obecnější komentáře k jejich výsledku. Proto jen malá osobní poznámka k osudu samostatného ministerstva informatiky (MI): již dříve jsem tipoval, že v případě vzniku koaliční vlády zůstane MI ČR zachováno, aby bylo možné „někam umístit“ koaliční partnery a dát jim určitý počet křesel v nové vládě. Jenže po sobotních výsledcích a dalším vývoji na politické scéně je těžké cokoli předvídat.

Nyní to vidím tak, že politici budou především řešit vzniklý pat a úvahy o transformaci stávajícího resortního ministerstva pro ně asi nebudou mít prioritu. K případnému zrušení ministerstva informatiky navíc potřebují parlamentní většinu, kvůli nutnosti změnit kompetenční zákon – a to je právě to, co teď nemá ani pravice, ani levice.

Dotace na broadband: šest odpadlíků

Pojďme ale od politiky k tématům, kterým se věnuje Lupa i tento seriál. Stále přitom můžeme zůstat u ministerstva informatiky, konkrétně u dotací z broadbandového fondu (dotačního titulu v rámci rozpočtu MI ČR).

O těchto dotacích se hodně psalo a diskutovalo (nejen) zde na Lupě, ale stále u nich chyběl „poslední střípek“ do celkové mozaiky. Šlo o to, že u některých projektů stále ještě nebyla uvedena částka, kterou jim fond hodlá přidělit, zatímco jiné projekty (z oblasti infrastruktury) své žádosti o dotace dokonce stahovaly.

Minulý týden se mnohé vyjasnilo. Počet těch, kteří byli vybráni pro udělení dotací, ale nakonec je nedostanou, se zvýšil ze dvou (oproti zde popisovanému stavu) na šest. Jsou to výhradně projekty z oblasti infrastruktury, a důvody pro neudělení dotací (uvedené na webu MI ČR) jsou následující:

  • Obec Bochov: Dotace nebude přidělena, projekt spočívající v nákupu zařízení DSLAM bude samostatně realizován bez dotace velkoobchodním poskytovatelem služeb ADSL.
  • Obec Hřensko: dtto
  • Obec Malenice: dtto
  • Obec Markvartice: Obec Markvartice odstoupila od žádosti na poskytnutí dotace.
  • Obec Pecka: Dotace nebude přidělena, projekt spočívající v nákupu zařízení DSLAM bude samostatně realizován bez dotace velkoobchodním poskytovatelem služeb ADSL.
  • Obec Všeruby: Obec Všeruby odstoupila od žádosti na poskytnutí dotace.

O možných důvodech jsem psal již v článku Stalo se: „já jsem se rozhodl, že MI ČR nemusí být ministerstvem…“: komerční provideři prý nebyli ochotni nabídnout v příslušné obci broadband, a tak si obec chtěla pomoci sama, i s využitím dotací. Jenže když byly výsledky dotačního řízení zveřejněny, situace se prý rázem změnila. Ostatně i nyní je to dobře vidět třeba na příkladu Hřenska. U jeho žádosti o dotaci z broadbandového fondu stále ještě visí následující zdůvodnění:

Obec Hřensko je dle informací komerčních poskytovatelů vysokorychlostního Internetu mimo jejich obchodní zájem a nehodlají do budoucna potřebnou infrastrukturu na vlastní náklady budovat.

A najednou je situace přesně opačná a dotace už nemá být zapotřebí:

Dotace nebude přidělena, projekt spočívající v nákupu zařízení DSLAM bude samostatně realizován bez dotace velkoobchodním poskytovatelem služeb ADSL.

Copak asi způsobilo tak zásadní obrat?

Portál „Na Internet“ dostane stejně jako Peprnet.cz

Tolik k projektům z oblasti infrastruktury. K doplnění však došlo i u projektů z oblasti marketingu, osvěty a podpory. Zde totiž zbýval ještě jeden „velký“ projekt, který dlouho neměl uvedenu výši slíbené dotace (portál „Na Internet“ od společnosti ASPRA a.s., Brno – Královo Pole). Podle popisu jde o poměrně ambiciózní záležitost, která by měla detailně a průběžně mapovat vývoj broadbandu v ČR, provozovat komplexní databázi poskytovatelů širokopásmového připojení v České republice, publikovat různé informace a statistiky o dostupnosti a penetraci broadbandu, a mj. i radit zájemcům o broadband, co a jak si mohou pořídit (i skrze vlastní call centra).

Právě tento projekt dlouhou dobu neměl uvedenu výši slíbené dotace, a osobně jsem tipoval na nějakou vyšší částku (podle toho, kolik ve fondu ještě zbývalo). Dnes už je na webu MI ČR uvedeno, že tento projekt dostal slíbeno 7,5 milionu korun. To je přesně stejně jako tolik kritizovaný projekt Peprnet.cz.

Osobně od tohoto projektu očekávám podstatně větší přínos pro rozvoj broadbandu v ČR než u „bulvárního“ Peprnetu (i když i ten může určitým způsobem přispět). Navíc je zde jedna zajímavost, o které bych se rád zmínil v souvislosti s tím projektem. Jeho obsahové zaměření totiž do značné míry koresponduje s tím, co by měl nabízet tzv. Národní broadbandový server, jehož existence je zakotvena v Národní broadbandové politice (stejně jako broadbandové fórum a dotační titul) a který by měl být jakýmsi oficiálním místem pro získávání informací o broadbandu v ČR a jeho rozvoji a penetraci.

Národní broadbandový server dnes sice již existuje, ale dovolím si konstatovat, že jen formálně. Fakticky neposkytuje nic z toho, co by poskytovat měl (a také se o něj nestará broadbandové fórum, které má v popisu práce jej metodicky řídit). Když jsem se v dubnu letošního roku na jedné tiskové konferenci zeptal ministryně Dany Bérové na její plány s tímto serverem, odpověděla tak, že jeho obsah by měl být zajišťován jedním z projektů, které uspěly v dotačním řízení.

Neřekla sice, který z nich to má být – ale ze zaměření jednotlivých projektů mi celkem jednoznačně vychází, že by to měl být právě portál „Na Internet“.

Celková bilance dotací

Přidělení konkrétní částky poslednímu projektu (a šest neudělených dotací, viz výše) umožňuje upřesnit celkovou bilanci dotací na brodband. O součet toho, co bylo přiděleno, resp. přislíbeno na jednotlivé projekty, jsem se pokusil již v polovině dubna. Zde tedy jsou upřesněná čísla:

  • Infrastruktura: celkem 19.965.700 korun,
  • Obsah: 92.724.500 korun,
  • Marketing, osvěta, služby: 34.699.830 korun.

Výsledný součet vychází na 147.390.030 korun. To je stále podstatně méně než celkových 200 milionů korun, které MI ČR dostalo pro letošní rok (z více jak 800 milionů korun, rozplánovaných na roky 2006 až 2010). Ovšem dalších 40 milionů korun použilo MI ČR pro financování osvětové kampaně k digitalizaci rozhlasového a televizního vysílání, kde jde o jakousi „půjčku“, která by měla být v příštím roce zase vrácena. Takže pokud MI ČR získá v příštím roce další peníze do svého dotačního titulu na rozvoj broadbandu (broadbandového fondu), nemělo by to být „jen“ 200 milionů, ale 240 milionů korun.

Ovšem zda se tak skutečně stane, je v tuto chvíli asi otázkou. Jako ostatně vše, co závisí na výsledku voleb a na dalším vývoji na politické scéně.

Kauza TV a R poplatků

Když už jsem v předchozím odstavci zmínil problematiku rozhlasového a televizního vysílání: vzpomínáte si ještě na nepříliš dávné snahy některých subjektů vybírat rozhlasové a televizní poplatky i ze všech počítačů se zvukovou kartou, připojených k Internetu? Takovéto choutky měl Český rozhlas (podrobněji) s argumentem, že jde o zařízení schopná příjmu jeho vlastního (veřejnoprávního) vysílání přes Internet. To Česká televize byla zdrženlivější, ale i jí se záhy začaly sbíhat sliny při vidině většího výběru televizních poplatků. Nakonec to skončilo „vyčkávacím“ memorandem, které spíše jen vše odložilo na pozdější dobu (podrobněji na DigiZone.cz).

K tomu je vhodné dodat, že R a TV poplatky jsou skutečně vyměřovány již na základě potenciální možnosti příjmu, a nikoli až kvůli skutečnému příjmu. Navíc soukromé osoby platí tyto poplatky jednou, bez ohledu na počet zařízení schopných příjmu, zatímco právnické osoby je platí n-krát, za každé takové zařízení vždy znovu.

Minulý týden však byla vyhlášena ve Sbírce zákonů novela tzv. vysílacího zákona (zákona č. 231/2001 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání), která snad udělala za vším definitivní tečku. Konstatuje totiž, že za rozhlasové či televizní vysílání se nepovažuje vysílání prostřednictvím dálkového přístupu (Internetu). To by mělo definitivně vyjmout z dosahu rozhlasových a televizních poplatků počítače vybavené zvukovou kartou a připojením k Internetu.

Pozor ale na to, že toto „vynětí“ se týká pouze (potenciální) schopnosti přijímat příslušné vysílání po Internetu. Netýká se schopnosti počítačů (a dalších zařízení) přijímat vysílání jiným způsobem, včetně „nativního“. Takže pokud máte ve svém počítači televizní a/nebo rozhlasový tuner, pak se rozhlasové či televizní poplatky vašeho počítače stále týkají. Stejně tak třeba mobilního telefonu či MP3 přehrávače se zabudovaným FM tunerem.

A když už jsme u mobilů: nejrůznějším „poplatkolačným choutkám“ asi nebude nikdy konec. Právě k mobilům teď znovu natahují své velmi lačné ruce autorskoprávní svazy (podrobněji).

Televizní poplatky za IPTV?

Placení televizních poplatků může být zajímavé i v souvislosti s IPTV a jejími službami. Zde ale (alespoň dle mého názoru) je podstatné to, „co je na konci“. Pokud má divák na konci své IPTV přípojky klasickou televizi (a před ní vhodný set-top box), měla by tato televize podléhat placení televizních poplatků, protože potenciálně umožňuje příjem klasického televizního vysílání. Opačná situace by mohla nastat pouze v případě, pokud by uživatel přijímal televizní programy, šířené přes IPTV, pouze na svém počítači, a nikoli na televizním přijímači.

Ale i zde je otázkou, zda IPTV je vysíláním prostřednictvím dálkového přístupu, nebo nikoli. Jak jsem již psal v jednom z dřívějších článků, třeba Český Telecom hodlá považovat své IPTV spíše za kabelové vysílání. Navíc jeho set-top box je tak jako tak hybridní, umožňující i příjem pozemního (terestrického) televizního vysílání. Takže se obávám, že ani diváci IPTV služeb televizním poplatkům neuniknou.

T-Systems PragoNet spustil svou IPTV

Zatímco Český Telecom své IPTV vysílání teprve chystá (na konec letních prázdnin, podrobněji), T-Systems PragoNet to své spouští již od poloviny června, pod značkou viaTV. Jde sice jen o zkušební provoz, ale ten je určen již pro koncové zákazníky (zatímco Český Telecom v současné době testuje jen na vlastních zaměstnancích).

Další významnou odlišností mezi IPTV od T-Systems PragoNet a chystaným IPTV od Českého Telecomu je volba přenosové infrastruktury. Zatímco Český Telecom využije místní smyčky, na které nasadí technologii ADSL2+, T-System PragoNet využívá optické sítě na bázi FTTH (s optikou až do domu a posledním metrem na kroucené dvoulince). To pak znamená, že své IPTV služby může nabízet jen tam, kde má instalovány takovéto rozvody (což je v současné době šest lokalit v Praze, nově postavených developerskou skupinou Central Group). Na druhou stranu se na těchto rozvodech nemusí zdaleka tak uskrovňovat jako Český Telecom na místních smyčkách s ADSL2+, protože zde má k dispozici podstatně více kapacity. Hlásí mj. připravenost pro HDTV, ale v nabídce zatím žádné HDTV programy zřejmě nemá. Stejně tak teprve připravuje služby typu Video on Demand či Pay per View.

BRAND24

Radiokomunikace převzaly Tele2

Na závěr ještě informace o tom, že Radiokomunikace (bývalé České radiokomunikace) k 1. červnu dokončily převzetí společnosti Tele2 s.r.o. Získaly k tomu potřebný souhlas Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a tak už tomuto kroku nic nestálo v cestě. Jde vlastně jen o další krok v procesu, jehož začátek byl popisován zde na Lupě počátkem května, v samostatném článku s příznačným názvem Radiokomunikace odkoupily Tele2.

Výsledkem je to, že k 1. červnu 2006 se všichni zákazníci bývalého Tele2 stali zákazníky Radiokomunikací, a ty se následně prohlásily největším tuzemským alternativním operátorem co do počtu zákazníků (mělo by jich být cca 450.000, hlavně rezidenčních). Dalším krokem by měl být zánik značky Tele2 na tuzemském trhu, což by podle citovaného článku mělo nastat zhruba do půl roku.

Jaký tipujete další osud Ministerstva informatiky ČR?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).