Hlavní navigace

Stalo se: velkoobchodní IPTV

11. 12. 2006
Doba čtení: 11 minut

Sdílet

 Autor: 29
Už i TO2 CR ohlásila zvýšení objemových limitů u svého ADSL. Na obzoru je první nabídka IPTV jako velkoobchodní služby tak, aby ji ve své síti mohli nabídnout i menší ISP. Skrze prodej Radiokomunikací se do ČR vrací Terrence Valeski, který do roku 2004 vedl Eurotel. Návrh Sedmi statečných reforem od ODS pamatuje i na informatiku.

Minulý týden zasadil další chybějící kamínek do celkového mozaiky zvyšování objemových limitů u ADSL na infrastruktuře Telefóniky O2 Czech Republic. Jde o zprávu o tom, jak se zachová samotná TO2, která již dříve ohlásila zvýšení objemových limitů na velkoobchodní úrovni. Nyní řekla i to, jak bude limity zvyšovat na maloobchodní úrovni, u svých služeb O2 Internet Expres. Změna nastane k 20. prosince 2006, tedy skoro „pod stromeček“, a ke zvýšení limitů dojde automaticky (tj. uživatelé nemusí nic dělat ani o nic žádat). O žádných dalších změnách ale dostupné informace nehovoří.

Konkrétní navýšení limitů ukazuje následující tabulka.

limity TO2 CR
Služba původní limit nový limit limit u velkoobchodní varianty
O2 Internet Expres 512 1 GB 3 GB 4 GB
O2 Internet Expres 2048 8 GB 12 GB 15 GB
O2 Internet Expres 3072 12 GB 20 GB 25 GB
O2 Internet Expres 4096 20 GB 30 GB 35 GB

Změny objemových limitů u služeb O2 Internet Expres

Z tabulky je patrné, že podobně jako GTS Novera navýšila i TO2 CR limity svých retailových (maloobchodních) služeb na nižší hodnoty, než jaké stanovila u odpovídajících velkoobchodních služeb. Proč to ale udělala? Že by tím chtěla ponechat otevřený prostor pro svou konkurenci? To asi ne.

Spíše tipuji na cenové důvody a obranu proti případnému nařčením z nedovoleného stlačování cen (prize squeeze), na který již dříve poukazovali alternativní operátoři a kterým argumentovala i Evropská komise (podrobněji). Vzhledem k rozdílným objemovým limitům totiž nejsou velkoobchodní služby TO2 CR přímo porovnatelné s jejími maloobchodními službami.

V každém případě se nyní také „spravila“ jedna disproporce, která se týkala varianty s rychlostí 3072/256 kbit/s, kde ve velkoobchodní nabídce původně byl limit jen 10 GB, ale u stejně rychlé služby O2 Internet Expres byl limit vyšší, a to 12 GB. Stále však pro mne zůstává otevřená zásadní otázka toho, proč TO2 CR vůbec přistoupila ke zvýšení individuálních limitů (tj. limitů vztažených k jednotlivým uživatelům), když ji regulátor záhy přinutí přijít s mnohem zásadnější změnou uplatňování těchto limitů tak, aby již nebyly individuální, ale byly vztaženy současně ke všem zákazníků daného operátora (podrobněji).

Neomezený a vysokorychlostní?

Na závěr ke zvyšování objemových limitů si neodpustím ještě jednu perličku. Na téma marketingového sloganu („neomezený vysokorychlostní Internet“), kterým Český Telecom a nyní TO2 CR propaguje své ADSL, bylo napsáno již hodně. Vtip je v tom, že oba přívlastky neplatí současně, a to právě kvůli objemovým limitům – přenášet vysokorychlostně lze jen omezený objem dat (do výše objemového limitu) a pro nadlimitní data už rychlost klesne na takovou, která není vysokorychlostní.

Teď to ale snad poprvé zaznělo i od TO2 CR, když tisková zpráva uvedla, že s novými limity se služba chová jako „neomezená“ a „vysokorychlostní“ jen (či spíše: už) pro většinu zákazníků:

V únoru jsme u služby O2 Internet Expres razantně navýšili přenosové rychlosti, nově díky vyšším datovým limitům budou moci naši zákazníci plnou rychlostí přenést až třikrát více dat než dosud. Nové limity představují neomezený vysokorychlostní internet pro většinu zákazníků.

Zřejmě tím jsou myšleni ti zákazníci, kteří se „vejdou“ do objemových limitů. Jenže nároky uživatelů dále rostou, například kvůli rodícím se službám charakteru veřejných internetových videopůjčoven, a při vyšší konzumaci broadbandu mohou uživatelé ze „zákaznické většiny“ zase rychle vypadnout.

IPTV na velkoobchodní bázi

Službou, která zatím nemá problémy s objemovými limity u „přeprodávaného“ ADSL, je dnešní podoba IPTV. To proto, že s běžným Internetem (službou přístupu do Internetu) sice sdílí společné technické řešení v poslední míli (ADSL nad místní smyčkou nebo optiku), ale jinak je zcela samostatnou službou, na kterou se nevztahuje Fair Use Policy a její objemové limity. I proto, že dnešní IPTV „nejde“ přes veřejný Internet. A tak se „prokoukané“ gigabyty do objemových limitů nezapočítávají.

Zatím je také IPTV v ČR vždy vázáno jen na konkrétního internetového providera, který jej nasazuje jen ve své vlastní síti a poskytuje jako vlastní službu, od technického řešení až po obsah. To si ale mohou dovolit jen ti největší operátoři, resp. provideři (ISP). A i oni mají problém v tom, že jsou příliš malí na to, aby se s nimi vlastníci obsahu (hlavně ti zahraniční) vůbec bavili. Natož pak operátoři a provideři menší a malí, typicky lokální. Ti na skutečnou IPTV, se všemi součástmi (včetně obsahu „on demand“), zatím nedosáhnou. V lepším případě dokáží pouze distribuovat již existující programy ve své síti (jako to činí například Mattes AD se svou službou 802.TV), ale na další služby už sami nemají síly.

I toto by se ale v brzké době mělo změnit, neboť služba IPTV bude dostupná i na velkoobchodní bázi. Tedy jako řešení, které někdo připraví, včetně základu technického řešení a nezbytného obsahu, a jiné subjekty (operátoři, resp. provideři) jej pak už jen nasadí ve svých sítích.

Právě minulý týden takovouto velkoobchodní nabídku ohlásila dvojice Sloane Park a Pro Zeta Broadcasters. Již samotné složení této dvojice je dosti výmluvné, neboť Sloane Park Property Trust, a.s. je vlastníkem a provozovatelem optické páteřní infrastruktury (v ČR a v Německu) a Pro Zeta se zabývá technologiemi vysílání, jako broadcaster. Jejich společný projekt předpokládá, že obsah bude dopravován (na principu multicastu) po optické infrastruktuře Sloane Parku až do sítě příslušného providera, který jej teprve „rozvede“ ke svým zákazníkům.

Samotné technické řešení Sloane Park nedávno představoval na konferenci Teleinformatika, a příslušnou prezentaci si můžete prohlédnout zde. Vyplývá z ní, že Sloane Park již své řešení otestoval v testovacím provozu, kde zkoušel jak přenos lineárních médií (klasického TV vysílání, s využitím MPEG2 i MPEG4), tak i nelineárních médií (služby VOD, s využitím MPEG4). Dnes je prý jeho služba dostupná ve všech krajských městech a dalších 50 POP. Příslušnou mapku jeho páteřní sítě, se znázorněním těchto POP, najdete v prezentaci také.

V rámci nové služby, která bude nabízena jako velkoobchodní, jsou oba partneři schopni zajistit jak dopravu obsahu až k příslušnému providerovi, tak i potřebné video cache u tohoto providera a dohled až ke koncovému uživateli. Pokud jde o obsah, ten zatím představují jen lineární média – nabídku 35 programů, která zahrnuje všechny české kanály (ČT1, ČT2, ČT24, ČT4, Nova, Prima, NOE TV a další regionální, běžně dostupné kanály v síti ostatních poskytovatelů). Od prvního pololetí roku 2007 má být dostupná i nabídka prémiových kanálů, jako jsou HBO, Kanal plus atd. Nelineární média mají následovat:

V krátké době na trh uvedeme další produkty orientované výhradně na domácnosti – video a hudba na vyžádání, asistenční služby, zabezpečovací systémy. Vše vyvrcholí projektem chytré domácnosti," dodává Martin Hruška [předseda představenstva společnosti Sloane Park].

Pokud jde o načasování, testovací provoz již proběhl a nyní se prý „implementují“ první zákazníci (myšleno zřejmě z řad ISP). Ostrý provoz by měl začít někdy v únoru příštího roku. Zajímavostí je také doporučená koncová cena (pro koncové uživatele, resp. diváky), která byla stanovena na 290 Kč (bez uvedení, zda jde o cenu s DPH, či bez něj). Zároveň se v nabídce vyskytuje startovací balíček, který obsahuje sedm českých programů za cenu 30 korun za měsíc.

Terrence Valeski se vrací

Před 14 dny jsem zde na Lupě popisoval, kterak byly (původně české) Radiokomunikace prodány z Islandu až do Abú Dhábí. Přesněji konsorciu (spíše finančních) investorů, které kromě investiční společnosti Al Bateen Investment Co. LLC z Abú Dhábí zahrnuje ještě investiční banku Lehman Brothers a investiční společnost Mid Europa Partners. Teprve minulý týden ale vyšlo najevo, že pro toto konsorcium pracuje Terrence Valeski, který také bude za nové vlastníky dosazen do představenstva Radiokomunikací i T-Mobile.

Ano, je to „ten“ Terrence Valeski, který od prosince 2000 stál v čele Eurotelu a musel jej opustit v dubnu 2004, za „panování“ tehdejšího generálního ředitele Českého Telecomu Gabriela Berdára. Záminkou se stala služba CDMA (následně poměrně úspěšná), ale skutečným důvodem nejspíše byly názorové a koncepční neshody s tehdejším vedením Telecomu, včetně „přílišné autonomie“ tehdejšího Eurotelu.

V osobě Terrence Valeskiho se tak do ČR vrací schopný manažer, dobře obeznámený se situací u nás. Pravda, od jeho odchodu se mnohé změnilo, ale seznámení se s příslušnými změnami se dá poměrně rychle „dohnat“. Navíc se Valeski, skrze vstup do představenstva českého T-Mobile jako zástupce minoritního akcionáře, vlastně vrací ke konkurenci, se kterou Eurotel pod jeho vedením soupeřil. Uvidíme, co konkrétního to přinese samotnému T-Mobile, kde bude Valeski mít „sílu“ odpovídající podílu minoritního akcionáře (konkrétně 39,2 %), i Radiokomunikacím, kde bude zastupovat majoritního vlastníka. Věřím, že to prospěje i koncovým zákazníkům, skrze lepší služby a větší konkurenci na trhu. Ale bude hodně záležet i na tom, jaké bude mít Valeski zadání od vlastníků, sdružených v konsorciu.

Většina našich médií, která komentovala jeho návrat do ČR, v této souvislosti zmiňovala jeho zásadní podíl na spuštění služby CDMA. K tomu si dovolím dodat, že se v nemenší míře zasloužil o možná ještě revolučnější službu na našem trhu. Vzpomínáte si ještě, jak k 1. dubna 2003 jím vedený Eurotel spustil první tuzemský (plošně dostupný) Internet za paušál, a to dokonce mobilní, v podobě tarifu Data Nonstop (podrobněji)? V době, kdy Český Telecom jen hledal důvody, proč nemůže nabídnout paušál na dial-upu, a ADSL se teprve klubalo na svět v několika málo lokalitách. Oceňuji to jako vskutku revoluční čin, který nás posunul hodně dopředu a byl jedním z hlavních milníků českého trhu s internetovými službami.

Informatika a Sedm statečných

Pojďme na závěr ještě na skok do politiky. Prozatím nekonečný seriál o hledání nové vlády přinesl minulý týden další díl, tentokráte ve westernovém duchu. To když ODS představila svůj návrh vládního programu s názvem „Sedm statečných reforem pro budoucnost“. No, a v něm se dotkla i oblasti informatiky. Nic zásadně nového, čím by se ODS ve svých záměrech neprezentovala již dříve, zde ale není. Za povšimnutí však určitě stojí alespoň konkrétní načasování jednotlivých kroků, jak je zde prezentované.

Tak například zřízení nové „Rady vlády pro rozvoj informační společnosti“ (podle dřívějších vyjádření se měla jmenovat jen „Rada vlády pro informační společnost“) je naplánováno na konec ledna 2007. To je prakticky první možný termín, pokud by se vůbec podařilo novou vládu sestavit opravdu brzy. Navíc zřízení takovéto Rady je v kompetenci samotné vlády, zatímco o zrušení stávajícího MI ČR musí rozhodnout poslanci. A ti už dali najevo, že na to nepůjdou „tak hrrr …“, jak si stávající vláda v demisi představovala. Takže by klidně mohlo dojít k tomu, že Rada vlády vznikne v době, kdy MI ČR ještě bude existovat.

A co když Ministerstvo informatiky ČR jako takové zrušeno nebude? Co když se poslanci rozhodnout neschválit návrh na jeho rušení, ať už z jakýchkoli důvodů? Nebo co když svůj návrh na zrušení tohoto resortu stáhne sama (budoucí koaliční) vláda, která bude potřebovat někde „uplacírovat“ koaliční partnery? Minulý týden tuto myšlenku nadhodily Novinky.cz, když při úvahách o složení nové vlády napsaly:

Rozdělování postů může vést k obnovení ministerstva informatiky, které nyní spadá pod ministra vnitra Ivana Langra.

No, uvidíme.

Návrh „Sedmi statečných reforem“ nicméně konkretizuje i další záměry ODS v oblasti e-governmentu. Například schválení zákona o registrech, který umožní vytvoření centrálních registrů veřejné správy, sdílení dat mezi nimi a přístup občanů k jejich obsahu, a pak také zákona o eGovernementu, který by zrovnoprávnil listinou a elektronickou formu dokumentů a umožnil elektronizaci procesů ve veřejné správě. To vše s termínem do 31.12.2007, což je dosti ambiciózní, ale ne úplně nereálné (byť o přesně stejné cíle se dosavadní MI ČR snažilo ještě mnohem déle).

Dalším cílem pak je vytvoření kontaktní sítě Czech Point (Českých Podacích Ověřovacích Informačních Národních Terminálů), coby univerzálních kontaktních míst, kde občané budou moci získávat nejrůznější výpisy a také podávat veškerá svá podání. Možnost takovýchto výpisů z veřejně přístupných registrů (a tedy jednosměrnou komunikaci směrem k občanovi, nikoli opačně) otevřela již novela zákona č. 365/2000 o informačních systémech veřejné správy (zákon č. 81/2006 Sb., podrobněji), a to pro některé obce, notáře, Hospodářskou komoru a držitele poštovní licence, tj. Českou poštu (pro HK a ČP od 1.1.2007).

Jenže záměr s Czech Pointy chce nabídnout více, než na co stávající právní úprava postačuje. Počítá s poněkud odlišným okruhem subjektů pro faktické provozování kontaktních míst (Czech Pointů). Chce také poskytovat podstatně více informací, než na kolik pamatuje stávající právní úprava (mají to být mj. informace o průběhu všech řízení, která jsou k dané osobě orgány veřejné moci vedena), a především chce fungovat obousměrně a nabízet možnost „činit veškerá podání vůči orgánům veřejné správy“ přímo na Czech Pointu.

Ovšem stávající právní úprava, daná hlavně novelizovaným zákonem 365/2000 Sb., na to není „dostatečně silná“ a hlavně počítá jen s jedním směrem (s poskytováním výpisů, nikoli s podáními). Bude tedy třeba poměrně významné novelizace stávající právní úpravy, která by se zřejmě měla odehrát výše citovanými zákony (o registrech a o eGovernmentu). Jenže pak mi „nesedí“ časová souslednost: síť Czech Pointů má být vytvořena ke stejnému termínu (31. prosince 2007), ke kterému mají být teprve schváleny citované zákony. A to se ještě nemluví o době tzv. legisvakance, jako době od platnosti předpisu do účinnosti příslušných změn, které nebudou triviální a které budou potřebovat určitou dobu na svou přípravu.

O tom, jak velká by legisvakance mohla být, svědčí i další součást návrhu Sedmi statečných reforem v podání ODS. Hovoří se zde také o nezbytném propojení orgánů veřejné správy (o „realizaci koncepce zajištění komunikační infrastruktury veřejné správy založené na závazné účasti všech orgánů vykonávajících pravomoci státu“), ovšem s termínem o rok pozdějším, k 31. prosinci 2008.

BRAND24

Fakticky půjde o náhradu za dosavadní „zlatý padák“ (o dosavadní komunikační infrastrukturu veřejné správy, KI ISVS), který nové vedení MI ČR v čele s ministrem Ivanem Langerem chtělo co nejdříve ukončit a nahradit novým řešením. Jak jsem popisoval již v článku Konec informatiky v Čechách, již provedená výběrová řízení na nové dodavatele služeb měla být zrušena, a ještě letos mělo být vypsáno nové výběrové řízení na dodávku KI ISVS jako komplexního řešení, využívaného již na principu povinnosti, a nikoli dobrovolnosti.

Nyní se tedy pro realizaci této koncepce, která zřejmě bude zahrnovat i napojení Czech Pointů, objevuje pozdější termín, 31. prosince 2008.

Využili byste možnost podání skrze Czech Point, místo na příslušném úřadě?

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).