Hlavní navigace

Telekomunikační úřady v Evropské unii

14. 4. 2004
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

O reformě evropského telekomunikačního práva, resp. evropského práva elektronických komunikací (nový rámec), byl již na Lupě článek. Tento nový rámec znamená pro jednotlivé národní regulátory nová práva a povinnosti k uživatelům. Cílem je tato práva a povinnosti v Evropě harmonizovat, ale zároveň mají být regulátoři na státech nezávislí.

Nový rámec upravuje nově postavení národních regulačních úřadů, tedy i našeho ČTÚ. Základní směrnicí je rámcová směrnice č. 2002/21/EC Evropského parlamentu a Rady o společném regulačním rámci pro sítě a služby elektronických komunikací. Tato směrnice stanoví harmonizovaný rámec pro regulaci sítí a služeb elektronických komunikací, přiřazených zařízení a doplňkových služeb. Stanoví úkoly národních regulačních úřadů a zavádí soubor postupů s cílem zajistit harmonizované uplatňování předpisového rámce v celém Společenství. Tento článek chce čtenáře seznámit s postavením národních telekomunikačních úřadů (regulátorů) dle nového rámce a v závěru je obsažen výčet regulátorů (národních telekomunikačních úřadů) v EU a odkaz na jejich webové stránky.

Základním a charakteristickým rysem nového rámce je velký důraz na nezávislost národních regulačních úřadů. Ve směrnici se přímo říká, že státy ručí za jejich nezávislost. Nezávislostí se má na mysli i právní odlišení a funkční nezávislost na všech organizacích, které zajišťují sítě, zařízení nebo poskytují služby elektronických komunikací. Členské státy Evropské unie (dále jen členské státy), které si ponechají vlastnictví podnikatelských subjektů, jenž poskytují sítě nebo služby elektronických komunikací, a kontrolu nad nimi, musí zajistit efektivní strukturální oddělení regulační funkce od činností spojených s vlastnictvím nebo kontrolou.

Národní regulátoři jsou povinni vykonávat své pravomoci nestranně a průhledně. Členské státy zveřejní úkoly, které mají plnit národní regulační úřady, ve snadno přístupné formě, zejména pokud jsou úkoly uloženy několika subjektům. Členské státy dále v případě potřeby zajistí, aby ve věcech společného zájmu probíhaly konzultace a uskutečňovala se spolupráce mezi těmito úřady a národními úřady, kterým je uloženo uplatňování právních předpisů na ochranu hospodářské soutěže, a národními úřady, kterým je uloženo uplatňování právních předpisů o ochraně spotřebitele. Jestliže je k řešení takových záležitostí zmocněno více úřadů, zajistí členské státy, aby příslušné úkoly každého úřadu byly zveřejněny ve snadno přístupné formě. Národní regulační úřady a národní úřady na ochranu hospodářské soutěže si mají navzájem poskytovat informace nezbytné pro uplatňování ustanovení rámcové směrnice a zvláštních směrnic.

Jakákoliv strana, která podléhá rozhodnutí národního regulačního úřadu, by měla mít právo se odvolat k subjektu, který je nezávislý na zúčastněných stranách. Tímto subjektem může být např. soud. Mimoto by jakýkoliv podnikatelský subjekt, jenž usoudí, že jeho žádosti na udělení práv na instalaci zařízení nebyly vyřízeny podle zásad, které stanoví rámcová směrnice, měl mít právo se proti takovým rozhodnutím odvolat.

Národní regulační úřady musí mít možnost shromažďovat informace od účastníků trhu, aby mohly plnit své úkoly efektivně. Informace shromážděné národními regulačními úřady by měly být veřejně k dispozici, s výjimkou případů, kdy jsou důvěrné podle vnitrostátních právních předpisů o přístupu k informacím a kdy podléhají právním předpisům Společenství (Evropské unii) a vnitrostátním právním předpisům o obchodním tajemství.

Dále je v rámcové směrnici považováno za důležité, aby národní regulační úřady konzultovaly navrhovaná rozhodnutí se všemi zainteresovanými stranami a aby zohledňovaly jejich připomínky před přijetím konečného rozhodnutí. Cílem je zajistit, aby rozhodnutí na vnitrostátní úrovni neměla nepříznivý vliv na jednotný trh nebo jiné cíle Evropské unie.

Žádá se, aby členské státy zajistily, že národní regulační úřady v co nejvyšší míře zohlední potřebnost technologicky neutrální regulace (tj. takové, která neukládá ani nezvýhodňuje použití konkrétního druhu technologie), ale nevylučuje se přijetí přiměřených kroků na podporu určitých specifických služeb v případech, kdy je to odůvodněné (například u digitální televize jako prostředku ke zvýšení účinnosti využití spektra).

Pro podnikatelské subjekty je nezbytný přístup k číslovacím zdrojům na základě průhledného, objektivního a nediskriminačního kritéria, aby si mohly konkurovat v odvětví elektronických komunikací. Všechny prvky národních číslovacích plánů by měly být spravovány národními regulačními úřady, včetně kódů sítě používaných při adresování sítí. Pokud je třeba harmonizovat číslovací zdroje ve Společenství na podporu rozvoje celoevropských služeb, může Komise přijmout technická prováděcí opatření prostřednictvím svých výkonných pravomocí. Ustanovení této směrnice nestanoví žádné nové odpovědnosti pro národní regulační úřady v oblasti internetových jmen a adres.

Evropská Komise dále oznámila svůj záměr založit evropskou skupinu regulačních úřadů pro sítě a služby elektronických komunikací, která by vytvořila potřebný mechanismus pro podporu spolupráce a koordinace národních regulačních úřadů s cílem podporovat rozvoj vnitřního trhu pro sítě a služby elektronických komunikací, a usilovat ve všech členských státech o dosažení jednotného uplatňování ustanovení obsažených v rámcové směrnici a ve zvláštních směrnicích, zejména v oblastech, v nichž dávají vnitrostátní právní předpisy, kterými se provádějí právní předpisy Společenství (Evropské unie), národním regulačním úřadům významné pravomoci pro vlastní rozhodování při uplatňování příslušných právních předpisů. Národní regulační úřady by měly průhledným způsobem spolupracovat mezi sebou a s Komisí, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování ustanovení rámcové směrnice a zvláštních směrnic ve všech členských státech. Tato spolupráce se mimo jiné může uskutečňovat v rámci Komunikačního výboru nebo ve skupině tvořené evropskými regulačními úřady.

BRAND24

V České republice má tento nový regulační rámec za následek přípravu nového telekomunikačního zákona, resp. zákona o elektronických komunikacích.

Adresář s odkazy na telekomunikační úřady v zemích Evropské unie:

Belgie: Institut Belge des Postes et Telecommunications (BIPT)
Dánsko: National Telecom Agency
Finsko: Finnish Communications Regulatory Authority (FICORA)
Francie: Autorité de Régulation des Télécommunications (ART)
Řecko: National Telecommunications Commission (EET)
Anglie: Office of Communications (Ofcomm)
Irsko: Commission for Communications Regulation (ComReg)
Island: Post and Telecom Administration (PTA)
Itálie: L'Autoritŕ per le garanzie nelle communicazioni (AGC)
Litva: Telecommunication State Inspection
Lichtenštejnsko: Amt für Kommunikation (AK)
Lotyšsko: Radio Administration
Lucembursko: Institut Luxembourgeois des Télécommunications (ILT)
Nizozemí: Onafhankelijke Post en Telecommunicatie Autoriteit (OPTA), Agentschap Telecom, Ministerie Economische Zaken
Norsko: Norwegian Post and Telecommunications Authority (NPT)
Rakousko: Rundfunk und Telekom Regulierungs-GmbH
Polsko: Urzad Regulacji Telekomunikacji (URT)
Portugalsko: Autoridad Nacional De Comunicaçoes (ICP-Anacom)
Švédsko: National Post and Telecom Agency
Švýcarsko: Bundesamt für Kommunikation
Slovinsko: Agencija za telekomunikacije, radiodifuzijo in pošto
Španělsko: Comision del Mercado de las Telecomunicaciones (CMT)
Česko: Český telekomunikační úřad
Maďarsko: Communication Authority (HIF)

Myslíte si, že se vstupem do EU se v telekomunikacích něco změní?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).