Hlavní navigace

Třetí kvartál: ADSL předstihlo kabel

22. 11. 2010
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Telefónica zřídila ve třetím kvartále 2,5× více nových ADSL přípojek než UPC těch kabelových. Splní se prognóza bývalého šéfa Telefóniky Salvadora Anglady?

Třetí kvartál letošního roku je už nějakou dobu za námi, ale dostupnost ekonomických a provozních výsledků našich operátorů je vždy určitým způsobem posunuta, tak aby se vše dalo řádně spočítat. A tak se teprve dnes, poté co operátoři již zveřejnili svá čísla, můžeme na jejich výsledky podívat. Zajímat nás budou hlavně jejich provozní čísla.

Jak se dařilo ADSL?

Začít můžeme tradičním pohledem na počty nově zřízených ADSL přípojek. Ty ukazuje následující graf s rozdělením na přípojky,  které na maloobchodním trhu prodala Telefónica O2 CR sama (červený graf), dále na počty přeprodaných ADSL přípojek (zeleně), a konečně počty zpřístupněných místních smyček (žlutě).

kvartální přírůstky ADSL

Kvartální přírůstky ADSL

Sama Telefónica tedy přidala za třetí kvartál plných 17 tisíc nových ADSL přípojek. Ve srovnání s čísly, kterých dosahovala před lety, je to stále málo. Na druhou stranu nelze nevidět, že třetí kvartály jsou tradičně ještě horší než kvartály druhé – ale zde to neplatí. Telefónice se letos podařil výrazný obrat, když oproti druhému kvartálu znatelně přidala.

Možná že „zabrala“ její časově omezená  kampaň, vyhlášená ještě na konci druhého kvartálu: kdo si tehdy objednal zcela nové ADSL, bude za něj platit celý první rok jen 400 Kč měsíčně (místo standardní ceníkové ceny 750 Kč, či dokonce 908 Kč).  Jednalo se ale o objednání, zatímco skutečné zřízení se nejspíše již posunulo do dalšího kvartálu a započítalo v něm.

V průběhu samotného třetího kvartálu pak Telefónika měla několik dnes již „standardních“ akčních slev, v rámci kterých bylo možné pořídit ADSL na první rok za 600 Kč. Nedávno, konkrétně od 1.11., pak znovu slevila až na 400 Kč měsíčně, a to po celý listopad.

Asi bychom si tedy měli zvyknout na to, že klasické ceníky a v nich uváděné ceny se týkají jen „dalších let“, zatímco cena služby za první rok se řídí momentálně platnou akční nabídkou. A možná ani to: od té doby, co operátoři praktikují individuální retenční nabídky (kterými se snaží udržet zákazníky se zaječími úmysly), by klasické ceníky mohly být jen pro „věrné“ zákazníky, kteří se nepokusí „vyjednat si“ nějakou nižší cenu.

Dostali jste už někdy nějakou retenční nabídku?

Vraťme se ale zpět ke statistikám: k určitému oživení, po poklesu ve druhém kvartále, došlo i u přeprodávaného ADSL, a také u zpřístupněných místních smyček (které sice nemusí být všechny využity pro ADSL, ale zde je pro jednoduchost činěn tento předpoklad). Viz následující dva obrázky.

kvartální přírůstky přeprodávaného ADSL

Kvartální přírůstky přeprodávaného ADSL

kvartální přírůstky zpřístupněných místních smyček

Kvartální přírůstky zpřístupněných místních smyček

Dovolím si předpokládat, že za těmito čísly stojí zejména aktivity společnosti T-Mobile, která se snaží stále více pronikat i do pevného segmentu.

Podaří se splnit cíl?

Pokud jde o celkové počty (a nikoli o kvartální přírůstky), pak zde se Telefónica ke konci třetího čtvrtletí dostala na 719,1 tisíce ADSL přípojek, které sama prodala na maloobchodním trhu. Se započítáním i těch přeprodávaných, kterých vykázala 57,4 tisíce, jde celkem o 776,5 tisíce přípojek – a právě tolik uvádí ve své tiskové zprávě k výsledkům za 3Q 2010 sama Telefónica:

Počet přípojek ADSL dosáhl na konci třetího čtvrtletí 2010 výše 777 tisíc

Sama Telefónica tedy jako „měřítko“ používá součet „maloobchodních“ a „velkoobchodních“ (tj. přeprodaných) přípojek.

Odpovídající počty za předchozí kvartály jsem na následujících dvou obrázcích vynesl do spojnicového grafu, aby byl vidět celkový trend.

celké počty maloobchodních ADSL přípojek od TO2 CR, s vyznačením cíle v roce 2012

Celkové počty maloobchodních ADSL přípojek od TO2 CR, s vyznačením cíle v roce 2012

celkové počty ADSL přípojek (maloobchodních + velkoobchodních) od Telefóniky

Celkové počty ADSL přípojek (maloobchodních + velkoobchodních) od Telefóniky, s vyznačením cíle v roce 2012

Současně jsem si do obou grafů dovolil zanést výhled do konce roku 2012, který počátkem roku 2008 prezentoval tehdejší šéf české Telefóniky:  

Do pěti let chceme mít milion domácností připojených ke službě ADSL, říká Salvador Anglada, generální ředitel společnosti Telefónica O2 Czech Republic.

Spojnice (červená čára) mezi tímto cílem a stavem na počátku roku 2008, kdy prognóza zazněla, naznačuje, že i přes současné poklesy přírůstků se reálný stav od prognózovaného vývoje neliší až tak dramaticky. Samozřejmě je na tom podstatně lépe druhý z obou grafů, který ukazuje součet „maloobchodního“ a „velkoobchodního“ (přeprodávaného) ADSL – protože z původní prognózy Salvadora Anglady není zcela jasné, zda měl na mysli jen „maloobchodní“ ADSL, nebo i to velkoobchodní (přeprodávané), či dokonce zda má být započítáno i ADSL přes zpřístupněné místní smyčky.

V každém případě ale, vzhledem k situaci na trhu a celkovému vývoji, bude pro Telefóniku velmi obtížné onu prognózu naplnit. A čím více o to bude usilovat, tím více asi bude muset jít s cenou dolů (viz již zmiňované nabídky ADSL za 400 Kč měsíčně), a tím pádem na všem méně vydělá.

Jak se daří nahému ADSL?

Když už jsem zmínil prognózu Salvadora Anglady z počátku roku 2008, nedá mi to nezmínit jiný jeho výrok ze stejného rozhovoru. Konkrétně jeho tehdejší odpověď na dotaz ohledně nahého ADSL:

LN V poslední době jste začali nabízet balíčky svých služeb. Naopak konkurence spíše sází na samostatné služby. Například Volný nabízí takzvané „nahé ADSL“, tedy internet bez paušálu za volání. Plánujete něco podobného?

Balíčky služeb jsou úspěšné, během šesti měsíců si některý z těch, které máme v nabídce, pořídilo sto tisíc zákazníků. Lidé mají různé služby na jedné faktuře s jednou -a nižší – cenou. Naše filozofie je spíše nabízet zákazníkům přístup k různým službám. S pevnou linkou získají přístup k internetu, hovorům i televizi.

No, i generální ředitelé se ve svých prognózách mohou mýlit. Netrvalo to dlouho (od března 2008 do května 2009) a Telefónica obrátila: své balíčky rozbalila, zákazníkům dala možnost objednávat si jen jednotlivé služby, a mezi nimi nabídla i nahé ADSL.

Dnes si Telefónica nahé ADSL dokonce sama pochvaluje, jako řešení které jí pomohlo zabrzdit propad ve využívání pevných linek, viz následující citát z její tiskové zprávy:

Důvodem byl nárůst počtu zákazníků využívajících služeb vysokorychlostního internetu bez hlasového paušálu (tzv. naked ADSL), které společnost nabízí od května 2009. Vliv nové koncepce služeb se pozitivně odrazil také na snižujícím se poklesu počtu domácností využívajících služby společnosti. 

Pokud se podíváme na následující obrázek, pak chvále nahého ADSL musíme dát za pravdu: zájem o něj skutečně pokračuje.

Graf vývoje nahého ADSL od Telefóniky Autor: Peterka

Graf vývoje nahého ADSL od Telefóniky

ADSL vs. kabel

Další tradiční srovnání se týká ADSL a kabelu. Přesněji: souboje Telefóniky a UPC. Nejnovější stav jejich duelu, měřeného opět formou čtvrtletních přírůstků, ukazuje následující obrázek. V případě Telefóniky jde pouze o její maloobchodní přípojky.

kvartální přírůstky kabelu od UPC a ADSL od Telefoniky

Kvartální přírůstky kabelu od UPC a ADSL od Telefoniky

Jak je z obrázku patrné, i zde došlo k obratu: zatímco první dva kvartály vítězilo UPC, ve třetím se situace obrátila a zvítězilo ADSL od Telefóniky.  A to jak díky nárůstu nových přípojek na vlastní straně (o 17 000), tak i díky poklesu na straně UPC, kterému přibylo jen 6800 nových přípojek.

Jako kdyby se zde jednalo o nějaké vlny: nějakou dobu je kabel v získávání nových zákazníků úspěšnější než ADSL, aby se následně situace obrátila ve prospěch ADSL – a pak se celý cyklus zase opakoval.

Celkově se tak UPC se svým kabelovým Internetem dostalo na konci třetího kvartálu těsně pod hranici 400 tisíc přípojek (konkrétně na 399 tisíc). Dosažení „kulatých“ 400 tisíc pak mohlo ohlásit ve druhé polovině října. Což by odpovídalo „tempu“ cca jednoho tisíce přípojek za polovinu měsíce (či dokonce ještě méně), a tím cca 6 tisíc přípojek za (čtvrtý) kvartál.

Zapomenout ale nesmíme ani na jinou oblast, kde si Telefónica a UPC vzájemně „lezou do zelí“ a soupeří. Konkrétně na jejich souboj s pevnými telefonními linkami na straně UPC, a IPTV službou O2 TV. Situaci ukazuje následující graf, s celkovými počty přípojek (nikoli přírůstky). Z tohoto grafu je ihned patrné, že zde se žádný vývoj v cyklech neodehrává. Zde po celou dobu tohoto vzájemného souboje vede UPC:

Graf s celkovým počtem pevných telefonních linek od UPC a přípojek služby O2 TV od Telefoniky

Graf s celkovým počtem pevných telefonních linek od UPC a přípojek služby O2 TV od Telefóniky

Jak je také vidět, službě O2TV se až tak nedaří – když v poslední době dokonce přichází o klienty. A to nikoli kvůli konkurenci od T-Mobile, která se svými televizními službami přichází až nyní, zatímco ve  třetím kvartále (kterého se graf týká) je ještě nenabízela.

Pravdou ale je, že ani UPC se svými televizními službami nezažívá kdovíjaký rozkvět. Jak ukazuje následující graf, stále pokračuje „přesun“ zákazníků z analogové na digitální kabelovou televizi. Ale v celkovém součtu, i se započítáním zákazníků využívajících satelitní televizi od UPC, dochází k postupnému poklesu.

Struktura zákazníků TV služeb společnosti UPC

Struktura zákazníků TV služeb společnosti UPC

Netroufám si ale hodnotit, zda jen dochází k „přelévání“ televizních diváků k jiným formám šíření televizního signálů či jiným poskytovatelům, nebo zda i tam dochází k úbytku a celkovému poklesu zájmu o klasickou televizi. Osobně bych se celkovému poklesu nedivil: alespoň z mého pohledu je v televizi stále více nechtěných reklam, stále méně chtěného obsahu, a ceny televizních služeb jsou stále vyšší a vyšší.

Jak se daří pevným telefonním linkám?

Na závěr se ještě vraťme k pevným telefonním linkám. I když nahé ADSL zpomaluje jejich úbytek, ten přesto pokračuje – jak naznačuje následující graf, ukazující jak ty klasické (PSTN a ISDN, modře), tak i tyto linky včetně VoIP linek (červeně) a nahého ADSL (žlutě).

Struktura pevných linek od TO2 CR

Struktura pevných linek od TO2 CR

O celkovém „úbytku“ pevných hlasových služeb svědčí i jiné srovnání, pocházející z nejnovějších provozních výsledků Telefóniky. Podle nich:

  • celkový mobilní hlasový provoz v České republice vzrostl v prvních třech čtvrtletích 2010 meziročně o 7,9 % na 6558 milionů minut
  • hlasový provoz generovaný v pevné síti poklesl v prvních třech čtvrtletích 2010 meziročně o 13,2 % na 1318 milionů minut (díky pokračujícímu poklesu počtu pevných telefonních linek a nahrazování fixního hlasového provozu provozem mobilním)

Není asi překvapivé, že v mobilních sítích dnes provoláme více než v síti pevné. Ale míra tohoto rozdílu (je to téměř 5× více) už překvapit může. A to se pomyslné nůžky mezi oběma způsoby komunikace stále více rozevírají. Asi by se to dalo označit jako nějaký „fixně-mobilní divide“, který se stále zvětšuje.

Ono vlastně není divu, že se zvětšuje, vzhledem k celkovému vývoji na našem trhu – ke stále větší „síle“ mobilních operátorů a stále menší „síle“ operátorů pevných.  

BRAND24

Zajímavé by jistě bylo i srovnání cen za hlasové služby v mobilních a v pevných sítích, které by nejspíše vyznělo ve prospěch pevných sítí (co do celkově nižších nákladů na hovorné). K tomu si ale neodpustím jeden zajímavý postřeh: Český telekomunikační úřad nedávno vydal svou pravidelnou měsíční monitorovací zprávu, tentokráte za měsíc říjen. V ní srovnával celkovou cenovou hladinu pevných hlasových služeb a VoIP služeb, a dospěl k celkem jednoznačnému (a asi nikterak překvapivému) zjištění:

Závěrem lze shrnout, že volání prostřednictvím VoIP v rámci ČR do pevných i mobilních sítí a volání do zahraničí je výrazně levnější ve srovnání s „klasickým“ voláním prostřednictvím pevné sítě.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor byl dlouho nezávislým konzultantem a publicistou, od 8.6.2015 je členem Rady ČTÚ. 35 let působil také jako pedagog na MFF UK v Praze.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).