Tyhle pokusy mají vždycky stejný výsledek: pokud se pokusíte předpovídat výsledky voleb na základě zájmu o kandidáty na sociálních sítích, obvykle dost narazíte. Říká to nakonec i studie srovnávající výstupy na Twitteru při volbách v Německu v roce 2013.
Jednu zajímavou věc ale přinesla: míra tweetování ukazovala na úroveň zájmu o kandidáta, nikoliv na to, jakou podporu ve volbách dostane. Což je poměrně podstatné zjištění. Studie ukázala i na vliv negativních i pozitivních událostí – vyvolávají zájem o stranu či její kandidáty, ale nemají žádnou souvislost s tím, kdo nakonec vyhraje volby.
V praxi to podle studie funguje například tak, že pokud se kandidát objeví v televizním vysílání či pořadu, vede to ke zvýšenému zájmu na Twitteru, ale nikoliv nutně ke zvýšení jeho podpory. Míra zájmu na Twitteru se hodně odvíjí od toho, jak jsou kandidáti vidět například v diskuzních pořadech a rozhovorech. A samozřejmě také souvisí s různými skandály a kontroverzemi.
Studie také upozornila na základní problém: uživatelé Twitteru nemají sociodemografické složení odpovídající populaci. Což samozřejmě víme už dlouho a platí to nejenom u Twitteru, ale také u řádově většího Facebooku.
Ještě jedna věc je na studii zajímavá: uvádí, že mírně lepším pro předpovědi by mohl být Google – tedy to, jak hodně lidé vyhledávají kandidáty. Což určitým způsobem dává větší smysl, protože jde o pasivní projev zájmu (lidé pouze hledají informace o kandidátech), zatímco na sociálních sítích o aktivní projev zájmu a tím pádem o ještě vyhraněnější vzorek – lidi, kteří se aktivně ke kandidátům vyjadřují.
Připomeňte si: Rozhodly prezidentské volby v ČR v roce 2013 sociální sítě?