Hlavní navigace

Týdenní revize: virové výročí a ADSL versus kabel

28. 7. 2007
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 29
Počítačové viry jsou s námi již 25 let, i přes napáchané škody však možná můžeme být rádi, že jejich vývoj neprobíhal podle kyberpunkových předpovědí. I tak má dnešní internaut svých starostí dost: život mu otravují některé diskusní příspěvky, poskytovatelé připojení používají zavádějící reklamní slogany a sledují jeho pohyb Internetem... A spousta rizik platí stejně dobře v reálném i ve virtuálním světě.

Jedním z takových rizik může být to, že zůstanete nepochopeni či nevyslyšeni, a to zrovna v případě, kdy jde o zcela zásadní věc – třeba o nové kolo. Jedno takové virtuálně-reálné zklamání zažil jistý Ondra, když se spolehl na známou sílu blogů. Když takový webový zápisník dokáže pohnout k činu velkou korporaci, proč ne i rodiče? Jenže ne všechno může být ve světě mimo obrazovku počítače tak snadné, jak se zpočátku zdá…
Vojtěch Bednář: Jak si malý Ondra nevyblogoval kolo 

Po roce od dokončení první analýzy velkoobchodního trhu s broadbandem začíná Český telekomunikační úřad (ČTÚ) pracovat na nové analýze. Mezitím OECD vydalo statistiku, podle které český broadband nepatří mezi nejlacinější. Z čeho ale vzniká takovéto srovnání a jak moc je věrohodné?
Bez ohledu na administrativní přetahovanou – zejména českých uživatelům Internetu – je zřejmé, že dostupnost, ceny a parametry připojení v ČR nedosahují zahraničních hodnot. Vděčným příkladem rozdílů bývá Jižní Korea, kde si maximální penetraci broadbandu vzal stát za svůj prioritní úkol. Dočkáme se někdy podobného úsilí i v Česku?
Jiří Peterka: Stalo se: nová analýza trhu s broadbandem
ICU blog na Lupě: Proč pomohl “Korejský Indoš” rozhýbat broadband v zemi?

Poskytovatelé připojení musí kromě regulačních úřadů a sebe navzájem bojovat i s legislativou, přičemž v některých případech se ocitají na jedné lodi se svými zákazníky – to pokud jsou nuceni vynakládat úsilí navíc, aby o nich shromažďovali lokalizační a jiné údaje. V Česku bohužel neproběhla příliš velká diskuse kolem vyhlášky 485/2005 Sb., i když by si to více než zasloužila. Víte vůbec, co všechno o vás váš poskytovatel z vůle státu musí vědět? A poskytujete-li telekomunikační služby, víte, co všechno o svých zákaznících musíte znát?
Internet blog na Lupě: Šmírujete své zákazníky?

Spojení „Web 2.0“ nepřestává provokovat. Sotva se najde jeho definice, která část kritiků uklidní, objeví se další dobrý důvod, proč jej řada blogerů, vývojářů a pozorovatelů používá spíše jako odstrašující příklad marketingového nesmyslu. I tak však tato nálepka funguje a jejím obsahem se zabývá nejedna konference. V Česku v posledních měsících proběhly hned tři takové a nutno říci, že zdaleka nešlo o tak nezáživný program, jak by se z některých názorů na Web 2.0 mohlo zdát.
Jan Rylich: Web 2.0 ve víru konferencí

O komunitní aplikaci Facebook jste si mohli v poslední době na Lupě přečíst hned několikrát. Vedle jiných projektů sociálních sítí viditelně ční svojí oblibou (v některých částech světa) i pojetím – z původně uzavřené sítě pro vysokoškoláky se stal otevřenou platformou nejen pro uživatele, ale i vývojáře celého světa. Aktuální akvizice společnosti Parakey, která usiluje o prolnutí desktopových a webových aplikací, posiluje názory, že by se Facebook mohl stát prototypem webového operačního systému včetně všech aplikací, které jeho uživatel může potřebovat.
Jiří Kodera: Facebook v souboji s Microsoftem
Andrew's blog nejen o Google na Lupě: Online OS – žert nebo budoucnost?

Červencové zrušení objemových limitů u kabelového operátora UPC, reagující na předchozí navýšení limitů a zrychlení ADSL, poskytované Telefónikou, řádně zamíchalo nabídkou připojení k Internetu v Česku. Byť je z pohledu mnohých uživatelů nesmyslné stavět kabel od UPC proti ADSL (protože zdaleka ne vždy mají tuto možnost volby), je bezesporu zajímavé porovnat parametry služeb dvou hlavních konkurentů na trhu. Kdo si tedy vede lépe?
Martin Vyleťal: Je výhodnější kabelová televize, nebo ADSL?

Fanouškům Applu, hrdým na bezpečnost operačního systému jejich počítačů, se tato výsada může zdát nespravedlivá, ale první počítačový vir byl před 25 lety napsán právě pro stroj Apple II. Svými záškodnickými úmysly zdaleka nedosahoval úrovně svých mladších následovníků, při pohledu do devadesátých let se však dnes může nestrannému pozorovateli (je-li tu vůbec někdo takový) zdát, že viry zase tak dlouhou cestu ve své evoluci neurazily. Ze sofistikovaných technologických hříček se změnily na více méně prosté, avšak osvědčené nástroje na mámení peněz z uživatelů Internetu. Vývoj to byl zřejmě logický – na rozdíl od chování mnohých jejich „uživatelů“…
Jiří Macich: Počítače chytají viry už 25 let
Pavel Houser: Viry nic zvláštního nepředvedly
Michalův mmm blog na Lupě: Phishing kvíz

Druhou nejdůležitější specifikací webu jsou, hned po HTML, kaskádové styly. Přesto se nerozšiřují tak, jak si mnozí před lety představovali. Vinit můžeme nejen nedostatečnou rychlost implementace v prohlížečích, ale i pomalou tvorbu samotné specifikace. Zatímco CSS2 bude dokončena teprve po deseti letech čekání, specifikace CSS3 je v nedohlednu.
Martin Hassman: Quo vadis, CSS?

Čtení diskusních příspěvků na velkých zpravodajských serverech často neskýtá zrovna velký čtenářský zážitek, nemluvě o dojmu, který si čtenář udělá o svých spoluobčanech. Od určitého množství přispěvatelů zkrátka nemůže neřízená diskuse vést ke smysluplnému výsledku. Neméně starostí však čtenářské příspěvky dělají provozovatelům daných webů – musí dohlížet na průběh diskuse a zasahovat, řešit stížnosti jiných čtenářů i dbát své zákonné povinnosti. Ale které to vlastně jsou a jak postupovat, požaduje-li např. některý uživatel smazání svého vlastního příspěvku?
Josef Aujezdský: Odpovědnost provozovatelů diskusí za příspěvky uživatelů

Internetové video bývá označováno za další významný fenomén, který se vyplatí podrobně studovat – a to ne pouze kvůli návštěvnosti serverů jako YouTube. Ve střehu udržuje tento druh internetového obsahu i producenty a provozovatele klasických televizí, kterým na webu roste nová konkurence. Dokladem toho může být i přenos koncertu Live Earth, který na Internetu vidělo mnohem více diváků než v televizi.
David Antoš: Co si počnou televize?

Potřebujete-li poslat někomu soubor, obyčejně použijete e-mailovou přílohu. Je-li tento soubor příliš velký, nabízí se vám hned několik osvědčených možností, jejichž využitelnost se mění podle vašich finančních a znalostních dispozic. Pro běžné uživatele bývá těžké zorientovat se v nabídce služeb internetových datových úschoven, udělali jsme to proto za vás.
Jiří Macich: Posíláme soubory malé i velké (1/2)

BRAND24

Skype je jako zřejmě nejoblíbenější internetová telefonie v pozici, kdy si každou jeho chybku neodpustí média řádně okomentovat. Stejně je tomu i v případě sporu u německého soudu o zveřejnění části kódu pod licencí GPL, který používá jeho hardwarový telefon. Skype však jistě není jediný výrobce, který pro své výrobky používá osvědčený open source. Mají se i ostatní společnosti děsit podobných následků?
Vojtěch Bednář: Maličký problém velikého Skype 

Poskytovatelé připojení k Internetu v honbě za zákazníky někdy používají příjemných metod (jako bylo zmiňované zrušení datových limitů u UPC a zrychlení ADSL), jindy zase méně bohulibých nástrojů marketingu. K té druhé skupině lze dozajista řadit i označování omezených služeb jako neomezených. Podle úřadů ve Velké Británii je to přitom možné, pokud se dané omezení týká pouze malého počtu zákazníků. Jak jsme na tom z tohoto pohledu my, uživatelé českých ISP?
Jiří Peterka: Je možné inzerovat omezené služby jako neomezené?

Vadí vám terminologie reklam českých poskytovatelů připojení?

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).